Je pro nás internet dobrý?
Tento článek vyšel v týdeníku Observer dne 20. února 2000.
V "netlandu" je stále ještě jaro, napsal nedávno ironicky časopis
Salon. Ale už nyní se začínají ptát disidentské hlasy: Je internet pro nás
skutečně dobrý?
Internet vyvolává alternativní vize budoucnosti. Podle první a
známější se bude internet i nadále rozvíje velmi zdárně, hodnota jeho akcií
poroste, vznikne celá řada internetových milionářů a v americké ekonomice
vyvolá internet obrovský boom. Britský ministr financí Gordon Brown je
přesvědčen o platnosti této vize budoucnosti. Podle této vize v
budoucnosti bude více žen používat e-mail i internetové nakupování. Brzo
budeme podle těchto představ všichni podnikat a žít ve virtuální realitě.
Ale minulý týden se vynořily daleko pesimističtější vize internetové
budoucnosti. V této dystopii, konstatují kritikové, nás všechny promění
internet v armádu ubohých jedinců, uvězněných v izolaci a v depresi. A co
je ještě horší, zavádíme éru kontroly, éru "Velkého bratra" a
zaměstnavatele, který bude špehovat zaměstnance.
Také tito kritikové tvrdí, že nadšenci přehánějí hospodářský význam
internetu. Prý mohou být dokonce důsledky jeho zavádění záporné, protože
zlikviduje pracovní místa prostředníků, na nichž závisí regionální
ekonomika. Kapitálové trhy zaznamenají krach, až se ukáže, že veškeré
nadšené investice do internetu jsou jen prázdnou bublinou. Nakupování na
internetu povede k tomu, poznamenávají kritici posměšně, že exkluzivní
předměstské čtvrti měst budou zaneřáděny bílými dodávkovými automobily,
vozícími zboží až do domu.
Rychlost šíření internetu je však elektrizující. V současnosti je v
západní Evropě napojeno na internet 25 milionů domácností. Loni to bylo
podle analýz firmy Datamonitor jen 12 milionů. Očekává se, že během
nadcházejících čtyř let stoupne domácí připojení internetu na 60 milionů
bytů - 45 procent všech bytů v západní Evropě. Jen v Británii má přístup na
internet v současnosti 17 procent domácností. Do dvou let se má tento počet
zdvojnásobit.
Ti, kteří se na této revoluci podílejí, přiznávají, že internet
dominuje jejich životu. Tím, že vlastní akcie v internetových podnicích,
velmi silně zbohatli.
Ale zatímco proměňuje internetová elita své akcie v konkrétní
bohatství, jako jsou domy, auta a obrazy, objevují se širší dopady
internetové revoluce. Vznikají obavy, že internet začíná rozdělovat
společnost tak, jak by to učinila každá nová technologie, a to podle
pohlaví, věku, třídní příslušnosti a zeměpisné příslušnosti.
První skutečně rozsáhlý průzkum sociálního dopadu vlivu internetu v
zemi, kde se rozšířil nejrychleji, totiž ve Spojených státech přinesl
minulý týden určité záporné informace. Americká posedlost internetem
způsobuje, že lidé tráví méně času s přáteli a s příslušníky své rodiny,
méně času nakupováním a více času prací doma po pracovní době. Krátce, čím
více času lidé tráví na internetu, tím méně ho tráví se skutečnými lidmi,
argumentuje Norman Nie, politolog ze Stanford University v Kalifornii,
který byl hlavním autorem této studie.
Apologeti internetu argumentují, že alternativní elektronická
přátelství nahradí nebo dokonce posílí vztahy uvnitř rodiny a ve
společnosti.
"Začínáme být svědkem fragmentace. Děti se už nedívají na televizi
spolu s rodiči," konstatuje Janice Hughesová, ředitelka poradenské firmy
Spectrum a poradkyně britské náměstkyně ministra pro elektronický obchod,
Patricie Hewittové. Podle zprávy podniku KPMG Consulting tráví děti a
zejména teenageři hodně času na internetu proto, že nemají pocit, že je
internet diskriminuje kvůli věku.
Ovšem děti, které mají přístup k internetu, mají štěstí. Podle
loňského průzkumu firmy Datamonitor existují v Británii znepokojující
rozdíly ve vlastnictví počítačů podle společenských tříd. Zatímco 60
procent nejbohatších a nejkvalifikovanějších občanů (tzv. sociální třídy A
a B) vlastní počítač, v nekvalifikovaných sociálních vrstvách C a D je to
jen 17 procent. Důležitým faktorem je také zeměpisná poloha. Lidé na severu
Británie nejsou tak často napojeni na internet jako lidé na jihu. Vytváří
to velké rozdíly mezi lidmi s přístupem k internetu a lidmi bez přístupu.
Podobně je i loterií to, která škola má či nemá v Británii přístup
na internet. "Existují místa, kde komunální úřady nevěnují dostatečné
množství pozornosti podpoře počítačů ve školách. Je to velmi vážné, protože
mladí lidé v těchto oblastech skončí s obrovskými kvalifikačními
nedostatky," varují poradci.
Totéž samozřejmě platí ještě ve větší míře o celých zemích,
argumentuje týdeník Observer. Ty ekonomiky, které mají přístup k moderním
komunikačním sítím, se zjevně budou rozvíjet daleko rychleji než ty, které
přístup ke komunikačním sítím nemají. Internet způsobí obrovské rozdíly
mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. "Zvlášť obtížné bude dohnat svět
pro Afriku," konstatuje David Powell, poradce pracující pro firmu
Durlacher, což je internetová investiční banka.
Internet začíná mít velký vliv na vztahy mezi zaměstnanci a
zaměstnavateli. Britská firma Buchanan International v Glasgow začíná
prodávat svůj software jménem System Lookout, který dokáže identifikovat
neautorizované užívání internetu (třeba hledání pornografických stránek) a
informuje o tom nadřízené.
Podle internetové firmy Zoom je přesvědčeno 60 procent britských
zaměstnanců, že jim zaměstnavatelé čtou elektronickou poštu. Tento
paranoidní postoj má své zdůvodnění. Téměř třicet procent veškerých
amerických podniků nyní ukládá a analyzuje odeslanou i přijímanou
elektronickou poštu.
Muži užívají internet více než ženy, podle podniku A C Nielsen tráví
o dvě hodiny měsíčně připojením na internet více než ženy.
Internet jako komunikační nástroj likviduje vzdálenosti, a to může
velmi záporně ovlivnit regionální vzorce zaměstnanosti. Existuje určitý
druh práce, kterou je možno prostřednictvím digitalizace přesunout tam, kde
je to levnější. Zaměstnanec v Polsku může sledovat bezpečnostní kamery na
prostoru továrny ve Walesu za daleko menší plat než zaměstnanec přímo ve
Walesu. Bezpochyby to povede k tomu, že tyto pracovní příležitosti budou
časem přeneseny tam, kde je to levnější.
Na potenciál internetu se dívají rozporně i ekonomové. Britský
ministr financí Gordon Brown požaduje, aby byla cena připojení na internet
snížena do poloviny roku 2002 o padesát procent, aby to vyvolalo podstatný
růst jeho užívání. Obává se, že Británie ekonomicky zaostane, protože
většinou nemá přístup na internet bez telefonního poplatku, jako je tomu ve
Spojených státech.
Mnoho ekonomů je přesvědčeno, že má internet obrovský význam,
protože vlivní teoretikové konstatují, že technologie je tak důležitou
součástí hospodářského cyklu jako kapitál i práce. Nedávná studie firmy
Andersen Consulting ukázala, že internet a firmy nových technologií
vyvolaly za poslední tři roky třetinu veškerého hospodářského růstu ve
Spojených státech. A nyní se tento trend vyváží do zahraničí. Freeserve,
největší britská internetová firma, začala obchodovat na kapitálovém trhu s
hodnotou 1,5 miliardy liber (90 miliard Kč), nyní má hodnotu více než 8
miliard liber (480 miliard Kč).
Takové finanční ohodnocení vzniká v důsledku toho, že mají mnozí
pocit, že je internet nejrevolučnějším technickým vynálezem od vynálezu
telefonu koncem minulého století. Michael Dell, ředitel podniku Dell
Computers, který vydělal celé jmění prodejem svých výrobků po internetu,
řekl minulý týden: "Internet se stane tak nezbytným jako elektřina."