Srbové byli v právu a Jan Čulík je zaujatý, jak správně píše Josef
Fronek
Vážený pane!
Patrně Vás bude zajímat, že mnozí obyvatelé Prahy měli během útoku
NATO na Jugoslávii také možnost celodenně sledovat vysílání bělehradské
televize až do onoho osudného útoku. Umožnila jim to kabelová televize,
která pohotově zařadila toto vysílání na jeden ze svých kanálů.
Díky tomu jsem měl možnost pečlivě sledovat obsah i způsob
vysílání. Dávám Vám za pravdu, že způsob vysílání by snad neobstál ani za
dob největší totality u nás, ale zvažujme - tato země byla před tím navyklá
na takový typ vysílání a pak je náhle napadena, bombardována - to není
zrovna chvíle pro přeměnu např. zpravodajství v investigativní
žurnalistiku.
Obsah byl ovšem velice důležitý - ukazoval jednotný odpor,
posiloval vědomí k tomuto odporu a právě proto - a kvůli ničemu jinému
musela být bělehradská televize
umlčena, právě tak jako musela být celá země zabombardována zpátky na
začátek století. Umím srbsky a chorvatsky velmi dobře, pracoval jsem s
jugoslávskými stavaři dlouhou dobu, složil jsem ze srbochorvatštiny (tehdy
se tak oba jazyky nazývaly) státní jazykovou zkoušku, přečetl jsem mnohé
knihy v originále (Andrič, Krleža, Kiš, Bulatovič aj.). Tuhle odbočku píši
proto, abych mohl odpovědně prohlásit, že nikdy jsem během toho vysílání
neslyšel, že by byla při tomto válečném zpravodajství bělehradskou televizí
dryáčnicky prosazována genocida etnické menšiny, jak píšete v poznámce k
článku Rozpory v postojích...
Jaké máte pro toto tvrzení důkazy? Máte někde autentický záznam
textu, nebo máte k dispozici video záznamy, jako je máte z České televize?
Jak dobře mluvíte srbsky? Jakým způsobem tedy prosazovala bělehradská
televize genocidu Albánců? Vyzývala snad k jejich vyhánění? Vybízela k
hromadným popravám? Tohle všechno jste v té televizi skutečně viděl, anebo
jste si to jenom vymyslel? Chtěl bych od Vás fakta - ne žádnou proválečnou
propagandu z druhé strany.
Pane Čulíku, Vy jste skutečně pořád ještě přesvědčen, že tímto
způsobem bylo oblasti pomoženo? Kdyby byly peníze, které útok stál,
věnovány na rozvoj Kosova, Makedonie, Černé Hory, Albánie a Srbska - tak se
pro řešení vážné situace něco udělalo. Takto v řadě lidí u nás roste
přesvědčení, že to všechno bylo proto, aby pro tentokrát mohli být zase
zabíjeni a vyháněni Srbové. Aby bylo učiněno spravedlnosti zadost, budou
ovšem vyháněni z Kosova do země, která byla bombardováním přivedena na
úroveň Albánie a Makedonie.
Obávám se, že název článku pí. Zajícové není správný - Vaše
postoje se nemění - o čem jste rozhodl, že je černé, zůstává pořád černé
(Srbové, Češi, Rusové), co jste obílil, je bílé navěky. Už Vás na Vaši
jednostrannost a malou objektivitu upozornil Váš bývalý kolega Josef
Fronek. V mnoha věcech s ním nesouhlasím (např. růst dopravních nehod v ČR
je opravdu kritický), ale on Vás asi osobně zná - a proto by měl být pro
Vás jeho názor upozorněním na chyby, kterých se dopouštíte.
Vidíte, uplynul rok a kdybyste mne na to svojí poznámkou
neupozornil, tak bych si ani nevzpomenul, že jsem tehdy měl možnost vidět
zprávy z obou stran. Skutečnost byla a je ovšem asi úplně jiná. Je mi líto
rozbité Jugoslávie, nikdy jsem neměl pocit, že to je "žalář národů", vždy
jsem považoval jugoslávskou národnostní politiku za velmi dobrou (školy,
spolky...). Asi to všechno nepostačovalo, tak jako to nestačilo v bývalém
Československu.
A jenom na okraj - víte vy na Vaší slavistické katedře, že se v
demokratickém Sasku chystají zavřít poslední dvě lužickosrbské školy kde je
hornolužičtina hlavním vyučovacím jazykem? Určitě nejde o porušování
lidských práv srbské menšiny, jenom prý na to nejsou peníze. Dolnolužičany
zase z jejich vesnic vyhánějí hnědouhelné doly - ale to za bombardování
nestojí.
Posílám pozdravy z Prahy, včera tu již byla první jarní bouřka -
padaly při ní i kroupy.
Josef Ladra
Poznámka JČ: Nezapomeňte, že tato "srbská" televize (spíše
však televize Miloševičova a paní Miloševičové) "národně sjednocovala"
srbské občany v době, kdy byly umlčeny všechny nezávislé sdělovací
prostředky a došlo dokonce k vraždě alespoň jednoho novináře. Videopásek
nemám - dal by se ale snad sehnat. Napsal jsem to pod dojmem dokumentárního
filmu britské televize ITV, která líčila, jak se - původně zcela navzájem
přátelští obyvatelé téže jugoslávské vesnice - nejrůznějšího etnického
původu postupně začali pod vlivem televizní propagandy smrtelně nenávidět a
vraždit. Film obsahoval mnohé dokumentární záběry ze srbské i z dalších
bývalých jugoslávských televizí.
Co se nynější situace v bývalé Jugoslávii týče a názoru, zda měl či neměl
Západ Srbsko bombardovat, doporučuji k úvaze tento článek
Martina Woollacotta.
Josef Fronek si do určité míry vytváří vlastní realitu a tu pak kritizuje.
Jeho text by se dal uvádět na pravou míru slovo po slově. A pro ty
čtenáře, jimž případně chybí v Britských listech útěšná chvála, jací jsme
všichni výborní - už skoro čtyři roky tu píšu o tom, že úkolem novinářské
práce není chválit, ale vyhledávat nedostatky a poukazovat na ně pro jejich
nápravu. Je to životně důležitá služba společnosti. Toto prosím není žádný
zvláštní čulíkovský názor, ale úplně běžná věc.
