Wokna mají pro kapitalismus zavřeno

I ve světě, jemuž dominuje ekonomika a tržní síly, na politice - a na zákonnosti, stále ještě záleží.

Karel Marx vždycky psal, že kapitalismus obsahuje semena vlastní zkázy - ale možná obsahuje i semena vlastní spásy. Je to snad příliš optimistická interpretace pondělního rozhodnutí amerického soudu proti obří počítačové společnosti Microsoft? Ale je to svůdná interpretace.

Protože v nejkapitalističtějším státě na světě vystřelil do této podnikatelské bestie šíp soudce, nominovaný nejkonzervativnějším prezidentem, co paměť sahá. Soudce Thomas Penfield Jackson, zastánce volného trhu, jmenovaný k americkému okresnímu soudu Ronaldem Reaganem v agresivních osmdesátých letech dosáhl za jediný okamžik toho, o čem snili levicoví aktivisté po dlouhá léta. Označil jednu z největších globálních firem za podnikatelského porušovatele zákonů, za násilníka, který zneužíval své monopolní moci a potlačoval inovace a tvůrčí schopnosti v průmyslovém odvětví, které tyto vlastnosti potřebuje, má-li přežít. Ostře kritizoval Microsoft za to, že držel "pod utlačovatelským palcem" trh počítačového softwaru, že zákazníkům operační systém Microsoft a pak internetový prohlížeč Internet Explorer. Nebyla to slova nějakého ekologického válečníka, který vyhrožuje světovým podnikatelům na ulicích Seattle: byl to umírnění verdikt amerického soudce, uplatňujícího americké právo.

Nemohlo by to být důležitější - ani by to nemohlo být víc povzbuzující. Protože to, co učinil soudce Jackson, znamená, že umístil hranici, kterou podnikatelská moc nesmí překročit. Udělal čáru a sdělil megakapitalismu: "Až sem a dál ne." Je to akce nejen proti nezřízené chtivosti po penězích, jakou často projevují členové správních rad velkých korporací, ale také je to akce proti dvojím nemocen naší globalizované éry - proti fatalismu a proti pasivitě. Svým verdiktem potvrdil soudce moc zákazníků a občanů. Připomenul nám, že dokonce i ve světě, jemuž dominuje ekonomika a tržní síly, na politice - a na zákonnosti, stále ještě záleží.

Nemohlo to přijít v lepší dobu. Poraženectví tváří v tvář tržním silám nyní kvete, zejména v Británii. Sledujeme, jak přichází v Británii 50 000 dělníků firmy Rover o práci, protože firam BMW se rozhodla prodat automobilku Rover, a máme pocit, že jsme bezmocní. Vidíme, jak se banka Barclays rozhodla zlikvidovat 4000 svých poboček na vesnicích a máme stejný pocit bezmocnosti.

Jenže toho pocitu bezmocnosti bychom se měli nyní zbavit. Soudce Jackson za pomocí amerického práva dokázal, že kapitalismus nemusí zdivočet. Je možné ho zkrotit. Soudce Jackson prostě jen realizoval americké protitrustové (protimonopolní) zákony. Jsou to tytéž zákony, které v roce 1911 pohlédly na firmu Standard Oil Johna D. Rockefellera - která tou dobou ovládla 90 procent amerického olejářského průmyslu - a nařídily, aby byla firma rozčleněna na menší celky. V roce 1984 se stalo terčem amerických protimonopolních zákonů to, že telekomunikační firma AT&T začala dominovat telefonnímu trhu. "Začínáte být trochu příliš velcí," řekl zákon. "Je načase vás rozčlenit na menší kousky." Pokud nebude rozhodnutí soudce Jacksona zvráceno při odvolání, možná bude Microsoftu předepsána tatáž medicína.

Má však tuto ochranu před zdivočelým kapitalismem pouze Amerika? Ne nutně. Evropská unie se nemůže pyšnit skalpy, jaké získaly americké protimonopolní zákony, avšak články 85 a 86 Římské smlouvy jsou střelami, které je možno vypálit na podnikatelské násilníky, kteří chtějí zlikvidovat konkurenci. V roce 1997 zaútočil Brusel na firmu Boeing, která se chtěla za 14 miliard dolarů spojit s podnikem McDonnell Douglas. Znamenalo by to, že v podstatě vznikne ve výrobě letadel světový monopol. K fúzi sice došlo, ale až poté, co ji Evropa určitým způsobem užitečně pozměnila. Arzenál evropského kontinentu možná není tak mocný jako americké protimonopolní zákony, avšak existuje.

V Británii nyní dostal vládní Office of Fair Trading (Úřad pro spravedliv obchodování) silnější protimonopolní pravomoci. Ministr financí Gordon Brown minulý měsíc pohrozil, že omezí monopol firmy British Telecom na místní hovory.

Podstatou všech těchto opatření ovšem není záporný postoj vůči kapitalismu. Naopak, Amerika vytvořila tuto očkovací látku na ochranu podnikatelské kultury, nikoliv proto, aby ji zlikvidovala. Autoři protimonopolních zákonů dobře chápali, že skutečně volný trh vyžaduje konkurenci: bez ní se monopoly rozšiřují, pak zpomalí svou činnost a ztratí energii. Pravý kapitalista musí být na straně nových, drzých Davidů, kteří bzučí kolem nohou podnikatelských Goliášů. Na podporu amerického softwarového průmyslu se možná bude muset podnik Microsoft sám roztrhat na kusy. Firma British Telecom v Británii bude také nakonec muset být rozčleněna - ne z nějaké levicové zlé vůle, ale proto, aby Británie zůstala dynamickou zemí rozvoje kapitalismu, která si zachová konkurenceschopnost.