Britské listy

čtvrtek 27. dubna

O B S A H

Co je nového v České republice:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ignoruje zákon?

Dopis Rady Ivo Mathému: "Železný možná porušuje zákon, ale důvod k odebrání licence to není" Britská Rada pro komerční tv vysílání televizi skutečně kontroluje:

Britské komerční televizi bylo nařízeno, aby obnovila vysokou sledovanost zpravodajství Svět ignoruje rozsáhlou negramotnost:

Dakarská konference OSN: Moderní otroctví v důsledku nesplněných slibů Jaderné elektrárny:

Černobyl způsobí ještě 50 000 případů rakoviny České hospodářství:

Inflační cíl (Ivan Hoffman) Oznámení:

Server Netmag.cz na stopě podivných praktik BSA a Microsoftu Reakce:

Moje internetové krédo (Miloš Štěpánek)

Nepodložené názory o Richardu Falbrovi v Britských listech (Štěpán Kotrba) Filozofie:

Pár poznámek k Nietzschovi (Aleš Zeman) Ekologie v ČR:

Firma Profistav vytvořila u obce Horky černou skládku optických vláken (Děti Země)

Na titul Ropák roku se tlačí až pět kandidátů

Ikona pro Vaši stránku...

Pár poznámek k Nietzschovi

Aleš Zeman

Milan Krejčiřík k překladu recenze švýcarského žurnalisty Guido Kalberera (BL, 21. dubna 2000) dodává, že fašismus a nacismus mají své kořeny v německém myšlení, kdy "hodně Němců bylo přesvědčeno o výjimečnosti německého národa". Ano, zajisté. Avšak Nietzsche takovou pozici nezastával a nebyl zastáncem německého nacionalismu v jeho agresivní podobě. Nietzschův postoj vůči Německé říši založené Bismarckem r. 1871 byl krajně negativní. Těsně před tím než v italském Torinu v lednu 1889 podlehl duševní chorobě psal dokonce o zastřelení císaře Viléma II. Dále možno uvést, že Nietzsche byl rozhodný odpůrce německých antisemitů včetně své sestry a švagra.

Masaryk byl přísný Nietzschův kritik nejen ve "Světové revoluci" z r. 1925, ale již v "Ideálech humanitních" z r. 1901. Masaryk však generačně patří do stejné doby jako Nietzsche a tak nepřekvapí, že se zabýval podobnými filozofickými problemy jako Nietzsche či Dostojevskij. A tak je možno vystopovat myšlenkové paralely i mezi Masarykem a Nietzschem, jak na to poukázal v jednom předválečném článku Emanuel Rádl.

Taureckovu novou knihu "Nietzsche a fašismus" neznám. Myslím, že takto chápaný námět je správnější nežli Kalbererova otázka, zda Nietzsche byl fašista či nikoliv. V recenzi Kalberer upozorňuje, že Nietzschovy názory, které možno označit za fašistické, se vyskytují i v knihách, které byly sepsány a vydány před vypuknutím Nietzchovy duševní nemoci v lednu r. 1889. Od té doby až do své smrti v r. 1900 Nietzsche nic nenapsal. A Nietzschovy nevydané spisy, které původně byly vydány pod názvem "Vůle k moci" patří k nejzajímavější části Nietzschova filozofického odkazu (toto byl např. názor Martina Heideggera). Dnes tyto nevydané zápisky existují v němčině v pečlivém kritickém vydání.

Ideologické kontraverze ohledně Nietzschovy filozofie nejsou nikterak nové. Datují se od dob, kdy nacističtí autoři jako Alfred Bäumler zneužili Nietzschovy spisy pro propagandistické účely Třetí říše. Je pravděpodobné, že sám Hitler nečetl ani jednu Nietzschovu knihu. To ovšem neznamená, že některé Nietzschovy radikální myšlenky nemohou mít až nápadnou podobu s fašistickou a nacistickou ideologií.

V souvislosti s recenzemi dvou nových knih a stým výročím Nietzschova úmrtí se Kalberer zmiňuje o výstavě ve Výmaru, kde je Nietzschův archiv a kde nemocný Nietzsche žil poslední tři roky svého života v ošetřování svou sestrou. Tento archiv byl v době NDR obtížně přístupný. Nietzsche se narodil v saském Röckenu, vyrůstal v Naumburgu, absolvoval prestižní gymnázium v Schulpfortě a studoval v Lipsku. Všechna tato místa se nachází na území bývalé NDR. Výstava ve Výmaru bude otevřena do konce tohoto roku a je tam např. možno shlédnout kuriozní Nietzschův psací stroj, jakož i jiné předměty vztahující se k Nietzschově životu.