Jiří Hodač: Debatu je třeba odvysílat, i když politik odmítne účast
Rozhovor s nově jmenovaným ředitelem zpravodajství České televize
Pane řediteli, když jsem se připravoval na náš rozhovor, vytiskl jsem si otázky, které jsme před dvěma lety položili šéfredaktoru zpravodajství panu Šámalovi, a užasl jsem, jak aktuální dodnes jsou. Zdá se, že zpravodajství České televize ustrnulo v jedné poloze a ztratilo dynamiku: základní problémy jsou stejné jako před dvěma lety. Jaký je Váš názor?
Nechtěl bych se zabývat minulostí. Analýza práce zpravodajství je interní věcí České televize. Kdybyste se mě na to zeptal před třemi týdny, byl bych v jiné pozici, ale dnes jsem součástí televize a nemohu o tom veřejně hovořit.
Všechno, co kolem sebe vidíme, pochází z veřejných peněz. Česká televize není komerční subjekt a její záležitosti nemohou být posuzovány jako zcela interní...
Zpravodajství ČT udělalo za posledních deset let velký krok kupředu. Je pravda, že přišla řada lidí, kteří neměli potřebnou zkušenost, učili se za pochodu...
Česká televize má roční rozpočet v řádu miliard korun, takže lze stěží brát ohledy na nedostatek zkušeností. ČT je místem pro profesionály.
Naprosto s Vámi souhlasím.
Podle mého názoru by měl existovat jakýsi kariérní řád, určitý standardní postup. Nemáte pocit, že personální práce se v minulém období prováděla chaoticky?
To nemohu dost dobře posoudit. Pokud ale porovnáme situaci s britskou, tam je na každé místo k dispozici několik kvalifikovaných adeptů. V České televizi prostě leckdy "nebylo kde brát". Změnit tuto situaci vidím jako jeden ze svých hlavním úkolů.
V minulosti ČT profesionálové, jako Pavel Zuna nebo Jana Bobošíková, spíš opouštěli, a mnohdy byli velmi frustrováni, nespokojeni s tím, že nemohli uplatnit své ambice, byli rozčarování prostředím v redakci zpravodajství...
Je normální, že lidé přicházejí a odcházejí. Podívejte se na Davida Frosta: několikrát BBC opustil a znovu se do ní vrátil.
Nesouhlasíte tedy s názorem, že redakci zpravodajství opouštějí ti nejlepší redaktoři?
To je otázka názoru: motivace může být různá. Možná odešli proto, že jinde jim lépe zaplatili. Od lidí, kteří pracují tady, očekávám, že budou hrdi na možnost pracovat v prestižní organizaci a to jim bude do jisté míry kompenzovat to, že jinde by možná dostali víc peněz...
Vezměte ale případ Stanislava Brunclíka. Pracoval v České televizi jako moderátor Jedenadvacítky a byl špatný. Odešel do TV Nova a patří k jejím nejlepším redaktorům. To si neumím vysvětlit jinak než vlivem prostředí...
To nedokážu posoudit. Pana Brunclíka znám pouze z obrazovky a nemám na jeho případ názor.
Co uděláte pro to, aby do veřejnoprávní televize přicházeli profesionálové, aby se stávající zaměstnanci profesionály stávali a aby pro ně ČT byla atraktivní?
Už teď je Česká televize prestižním zaměstnavatelem. Lidé, s nimiž jsem hovořil, na příklad moderátoři, jsou hrdi na to, že zde pracují. Jedním z hlavních cílů, které před sebou vidím, je vypracovat systém vzdělávání a dalšího růstu redaktorů. To je pro mě priorita.
Jak chcete zajistit, aby vaši redaktoři byli izolováni od politického tlaku?
To je klíčová otázka. Právě v této době připravuji jakýsi "návod" pro redaktory, jak jednat v určitých situacích. Jednak tam budou jasně stanoveny zásady, jak dosahovat kvality výsledného produktu, jednak postupy, jak vzdorovat různým tlakům. Mohou to být tlaky jak politické, tak komerční...
...to je pravda, ale politické tlaky jsou pro kvalitu zpravodajství zpravidla destruktivnější...
Zásadou musí být žádný tlak nepřipustit. Nutná je naprostá nezávislost rozhodování redaktorů. Udělám vše pro to, aby se k nim žádné tlaky nedostaly, to je moje jednoznačné přesvědčení.
Můžete se v tom opřít o podporu vedení České televize?
Ano, s panem generálním ředitelem jsme v tom naprosto zajedno. Pro veřejnoprávní televizi je podmínkou existence naprostá nezávislost jak zpravodajství, tak všech dalších částí televize.
Nicméně v posledních dvou letech zde z pohledu vnějšího pozorovatele vznikla značná nevyváženost ve prospěch určitých politických sil, konkrétně prezidenta Havla, Unie svobody... Aspoň já mám ze sledování pořadů ČT tento pocit.
To jsou věci, které jsem si s některými kolegy vyjasňoval, hovořili jsme o tom, jak zajistit vyváženost ve vysílání. Nezískal jsem ale dojem, že by v minulosti existoval úmysl...
Je relevantní mluvit o úmyslu? Pro televizního diváka a pro společnost je významný výsledek!
To je otázka, jaké představy máte o vyváženosti. Může se stát, že některý politik odmítne účast v pořadu. Pozvete čtyři politické strany a jeden z nich nepřijde, protože nechce sedět u jednoho stolu s panem X. z jiné politické strany. Co v tom případě uděláte?
Informaci zveřejním a pořad odvysílám s prázdnou židlí ve studiu.
Přesně tak. Když někdo odmítne účast, neznamená to, že pořad nelze vyrobit. V tom případě je povinností moderátora dělat ďáblova advokáta a neustále připomínat, prezentovat názory toho, kdo je nepřítomen. Ale pokud se začnou dělat statistiky, objeví se v nich, že strana X nebyla zastoupena tolikrát jako strana Y, ale je to z důvodu, že strana X odmítala účast.
Jenže veřejnost už dva roky žádnou takovou informaci nedostala.
Povinností moderátora je uvést, že byl pozván představitel té-a-té strany, ale ten odmítl účast.
Nově zvolená členka Rady ČT Jana Dědečková se ve svém prvním mediálním vystoupení velmi kriticky vyjádřila k osobě moderátora diskusního pořadu V pravé poledne Romana Proroka. Jaký záměr máte s tímto formátem pořadu?
Formát je v zásadě dobrý, i když se na něm dá dál dramaturgicky pracovat. Nevidím však důvod, proč tento pořad měnit.
Beze změny moderátora?
Pan Prorok bude pokračovat.
Česká televize nedávno zavedla pozdní večerní zprávy ze světa. Mám možnost porovnávat mimo jiné s anglickou BBC, Sky News, německou ZDF, francouzskou TV5, a mám pocit, že zahraniční zpravodajství ČT oproti nim trpí nedostatkem zájmu a povrchností. Proč nejsou zprávy ze světa víc prominentní?
O těchto otázkách budeme samozřejmě široce diskutovat, budeme hledat další formy, jak tyto pořady zlepšovat...
Z českých zpráv ze zahraničí mám pocit jakéhosi nezájmu, naprosto mi schází analýza problému.
Záleží na zkušenosti redaktora, ale nevidím zde úmysl zahraniční zpravodajství potlačovat nebo ho dělat povrchně. I v britské televizi existuje silná selekce zahraničně-politických témat. Jsou oblasti, o kterých se nic nedozvíte, např. právě o střední Evropě, ta se ve zpravodajství objevuje zcela výjimečně.
Ale BBC je neporovnatelně analytičtější...
Bylo by zajímavé porovnat četnost zahraničních témat. Jsem přesvědčen, že český divák je mnohem víc informován o dění ve světě než divák britský - pokud jde o výčet témat.
A pokud jde o hodnotu zpravodajských šotů?
O tom se lze dát bavit. Myslím, že jsem byl vybrán do této funkce právě proto, abych zkušenosti z BBC přenášel do práce České televize.
Jak by měl vypadat personální postup redaktorů? Jací lidé by měli přicházet a jak by měli dál postupovat, aby se z nich stali takoví profesionálové, jaké bychom si přáli?
Budu odpovědný za personální politiku zpravodajství i dalších složek, protože tento útvar se bude rozrůstat a jeho pravomoci budou širší. Za deset let už se objevují zkušení novináři a vzniká i "střední" novinářská generace. Budu se snažit hledat lidi, kteří mají určitou zkušenost. Musejí mít zkušenost z elektronických médií a nesmějí být kompromitováni, např. "napojením" na určité komerční vlivy nebo tím, že v minulosti prezentovali vyhraněné politické postoje. Z těchto lidí budeme vybírat a - znovu zdůrazňuji - bude to zaměstnání pro elitu v tomto oboru. Samozřejmě, než se objeví na obrazovce, bude se s nimi muset pracovat, projdou kursy, budou hovořit s psychology, s lidmi, kteří je budou učit mluvit... Řada z těch věcí se tu už dělá, ale je potřeba vytvořit ucelený systém, mít jistotu, že redaktor se postupně dostává na určitý standard.
Budete usilovat i o redaktory, kteří v období předchozího vedení Českou televizi opustili?
Samozřejmě, k přelévání mezi ČT a komerčními médii bude docházet neustále. Jistěže existují tipy na lidi, které bychom chtěli dostat zpátky... To vše je věcí dalšího jednání.
Dostala se ke mně překvapivá informace, že výše platů v České televizi - ne na úrovni jednotlivých zaměstnanců, ale rámcově pro určité systemizované místo - je neveřejná. Je tomu tak a je stejná praxe i v BBC?
Výše platů se tady skutečně nezveřejňuje. V BBC je zvykem udávat určité rozpětí.
Dozvím se takové platové rozpětí i v České televizi?
Na tuto otázku Vám v tuto chvíli nedokážu odpovědět, ale myslím, že politikou České televize je tyto údaje nezveřejňovat.
Jenže rozpočet televize pochází z veřejných peněz...
To máte pravdu, ale tuto otázku je třeba řešit na jiné úrovni.
Pane řediteli, děkuji Vám za rozhovor, a doufám, že se za několik měsíců sejdeme znovu, abychom si promluvili o tom, jak se Vám daří počáteční záměry realizovat. Přeji Vám v tomto "horkém" křesle mnoho úspěchů!
Jiří Hodač (1947), ředitel zpravodajství ČT. Absolvent fakulty sociálních věd a žurnalistiky University Karlovy v Praze, nejprve pracoval ve Svobodném slově, v roce 1980 odešel do Spolkové republiky a později do Austrálie. Tam vydával exilový časopis Panorama. V lednu 1989 přijal nabídku BBC a nastoupil v její české redakci v Londýně, odkud - již v manažerské funkci - přešel v roce 1997 do pražské pobočky BBC. V loňském roce byl jedním z uchazečů o místo ředitele Českého rozhlasu, avšak výběrového řízení se nakonec nezúčastnil.
