Přístup bankéře
Největší ztrátový obchod, jaký se zřejmě dosud uskutečnil v České republice, směřuje před soud. Policie doručuje bývalým, ale i dvěma dosavadním členům představenstva Komerční banky obvinění z trestných činů porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku.
Ne všichni členové někdejšího představenstva Komerční banky, kteří jednali o akreditivech pro Rakouskou firmu B.C.L. Trading, na kterých tato banka prodělala osm miliard korun, ovšem obdrží nepříjemnou obsílku.
Obviněn prý nebude někdejší generální ředitel.
Čemu vděčí za to, že jeho podpisy u rozhodnutí banky policii nezajímají?
Politické kariéře. Imunitu mu vyneslo zvolení do Senátu, za které vděčí důvěře občanů, které se v minulosti těšil jako populární bankéř.
Čeká nás tedy zřejmě zvláštní soud, ve kterém nejvýše postavený podezřelý asi bude chybět.
O pozadí unikátní transakce, jejíž náklady byly rozděleny na obyvatelstvo, se pak senátor nechce bavit ani s novináři. Má k tomu zajímavý důvod: S firmou B.C.L. prý totiž obchoduje.
Podezření, že má blízko k firmě, do níž byl vyhlouben obrovský tunel, si zkrátka vyložil jako alibi.
Bývalý bankéř a dnešní senátor si asi počíná pragmaticky, ale určitě si nepočíná správně.
Jako bývalý bankéř je dlužen vysvětlení daňovým poplatníkům a jako politik svým voličům a politické straně, která věřila, či stále věří, že je čestný muž.
Je-li nevinen, nic mu nebrání veřejně vysvětlit, co se vlastně stalo.
Netečně mlčky přihlížet, jak jeho bývalí kolegové přebírají obvinění pouze proto, že se včas nestali senátory, není zrovna noblesní přístup.
Není to ani dobrý příklad. Není to totiž přístup mužný, zjevně se zde nepředvádí odpovědnost za své počínání, nedostává se statečnosti, chybí hrdost.
Vysílá se ve středu 10. května 2000 ráno.
