Je nutno za každou cenu zastavit vznik superbakterií, varuje Světová zdravotnická organizace
Běžné operace v nemocnicích i zákroky u zubaře by se mohly stát lékařsky příliš riskantními, pokud se nepodaří rychle zastavit vznik superbakterií, odolných proti antibiotikům, konstatovala Světová zdravotnická organizace.
Světová zdravotnická organizace varovala před "téměř nepředstavitelnými důsledky", pokud nepřestanou lékaři zneužívat léky, které ohrožují procedury, jako je výměna kyčelních kloubů a odstraňování cyst, protože kontrola nad vznikem infekcí je velmi nedokonalá.
Zpráva WHO poukazuje na nebezpečí, které vzniká v důsledku rostoucí odolnosti infekčních bakterií vůči antibiotikům. Jsou ohroženy programy boje proti nemocem jako je zápal plic, tuberkulóza, malárie a AIDS. Zpráva požaduje, aby zamezily vlády a farmaceutické společnosti zbytečnému nadužívání antibiotik v rozvinutých zemích, a aby se v rozvojových zemích používalo antibiotik "šířeji, ale moudřeji".
Shodou okolností právě zavádí v Británii vláda novou kontrolu nemocničních procedur, jejímž cílem je zabránit křížové infekci. Zároveň se zavádějí nové předpisy pro užívání léků,jejichž cílem je zabránit nadužívání léků, včetně antibiotik. Vzniknou informační programy, které budou vysvětlovat pacientům, aby zbytečně nepožadovali antibiotika a bude se dohlížet na užívání antibiotik u lidí, domácích i hospodářských zvířat.
V britských nemocnicích se nyní vyskytuje odolnost stafylokokových infekcí na léčbu penicilínem (příznaky těchto infekcí zahrnují rozsáhlé zvracení a bolest v břiše) přibližně v jedné třetině případů. Tyto infekce jsou potenciálně katastrofální pro pacienty, jejichž imunitní systém je už oslaben. Odolnost vůči alternativnímu antibiotiku, methicilínu, dosahuje v Anglii a ve Walesu podobného procenta.
Ročně se předepisují jen u obvodních lékařů v Anglii antibiotika pacientům v asi 50 milionech případech a v mnoha případech, jako je virová bolest v krku, jsou tyto léky nevhodné.
Zpráva, zveřejněná Světovou zdravotnickou organizací, varovala, že u malého, ale rostoucího počtu pacientů vzniká odolnost na lék AZT, který se používá proti viru HIV a že penicilín se už v podstatě "vůbec nedá používat" na léčbu pohlavní choroby gonorrhey.
Kromě toho se vyskytly ve východní Evropě, v Asii a v Africe nové formy tuberkulózy, které se nyní objevují u pacientů v západní Evropě a v Americe. Odolnost vůči chlorokvinu, původnímu léku proti malárii, je obrovská ve většině zemí, kde malárie stále ještě mnoho pacientů usmrcuje.
Jen ve Spojených státech umírá přibližně 14 000 lidí ročně na mikroby, odolné vůči známým lékům, jimiž se nakazí v samotných nemocnicích.
Avšak některé problémy v rozvojových zemích způsobuje příliš omezené užívání léků. Mnoho vlád si totiž nemůže dovolit programy, v jejichž rámci by pacienti mohli doužívat danou dávku antibiotik. Pokud se antibiotika nedoužívají, neusmrcená bakterie získá proti nim odolnost. Problémem je také užívání falešných léků.
Zpráva Světové zdravotnické organizace také kritizuje praxi některých farmaceutických společností, které platí své zaměstnance v rozvojových zemích v naturáliích, totiž širokopásmovými antibiotiky, což vede k tomu, že tito lidé neužívají léky určené pro specifickou léčbu jednotlivých nemocí.
Světová zdravotnická organizace jedná s farmaceutickými společnostmi a s vládami ohledně zavádění pobídek k vývoji nové generace léků. Očekává se také, že vrcholná schůzka G8 příští měsíc oznámí, že byly poskytnuty k dispozici nové fondy na podporu vědecké práce na léku proti nemoci AIDS, proti malárii, akutním nemocem dýchacích cest jako je zápal plic, proti průjmovým nemocem a proti tuberkulóze.
V současnosti se vynakládají celosvětově jen dvě procenta rozpočtu na zdravotnický výzkum na boj proti těmto nemocem.
