Jak přimět pražské řidiče, aby dávali přednost chodcům?
Ačkoliv asi nepůjde o příliš aktuální věc, neb se netýká politiky, rasismu
či televize, přesto si myslím, že je signifikantní pro českou společnost, a
rád bych nyní vyvolal i na toto téma diskusi.
Napsal jsem před 14 dny do deníku Metro tento sloupek . Mimo jiné se zmiňuji o tom, že pro většinu
pražských řidičů bude novinkou, že chodec má na přechodu přednost. Myslel
jsem to jako ironii. Ale pak se ozval pan Časar s tímto názorem (na uvedené stránce třetí odshora).
Nevím, zda deník Metro zveřejní moji odpověď, proto ji zde uvádím:
"V dnešních reakcích na můj předposlední sloupek se pan Časar zmiňuje o
tom, že v žádné vyhlášce není nic o přednosti chodců. Bohužel nemá pravdu.
Nově schválená vyhláška, která však vstoupí v platnost od ledna příštího
roku, dokonce mluví o ABSOLUTNÍ přednosti chodců na zebře.
Ale i současná Pravidla silničního provozu jasně říkají, že řidič nesmí:
§5, odst. 2, h) ohrozit chodce přecházející na přechodu pro chodce nebo
přecházející silnici, na kterou řidič odbočuje, při odbočování na místo
ležící mimo silnici, při vjíždění na silnici a při otáčení nebo couvání,
§5, odst. 2, i) zastavit vozidlo na přechodu pro chodce, pokud to nevyžaduje
bezpečnost silničního provozu.
Já jsem to však ve svém sloupku psal, že pro většinu motoristů bude
informace o tom, že chodec má na přechodu přednost (tj. nesmí být autem
ohrožen), absolutní novinkou."
Každý chodec, který se pohybuje po Praze a není slepý, vidí neustálé
porušování pravidel. A to v takové míře, že už i policie rezignovala. Jak
vidno, ani právní povědomí řidičů není nijak veliké, zmiňuje se o tom
ostatně v Lidových novinách i Jiří Loewy.
Dá se s tím něco dělat? Jakým způsobem zahraniční státy dokázaly, aby
obyvatelé mysleli a jednali právně, podle předpisů? A existuje možnost, že
se něco podobného podaří i v České republice? Protože soudě podle pražských
řidičů, kteří neustále porušují zákon, a dokonce o TOM ANI NEMAJÍ TUŠENÍ, je
dost signifikantní pro větší část českého obyvatelstva, navyklého z dob
komunismu podvádět a obcházet zákony, kde se dá.
Jan Lipšanský