Chovají se Spojené státy agresivně a neodpovědně?
Jeden z předchozích sloupků Jana Čulíka, napsaných pro Literární noviny letos v červnu.
Chovají se Spojené státy agresivně a neodpovědně, protože jsou nyní jedinou světovou supervelmocí, která nemá konkurenci? Bruce C. Blair, který působil po dobu pětadvaceti let jako odborník na strategické operace v americké armádě a po určitou dobu pracoval jako důstojník odpovědný za odpalování řízených střel na velitelství strategické vzdušné obrany, zveřejnil v deníku New York Times dosud utajované skutečnosti, že Spojené státy dál zaměřují své jaderné střely na stále větší množství cílů po celém světě. V roce 1995 měla Amerika 2500 jaderných střel, zaměřených na potenciálně nepřátelské cíle v zahraničí, v současnosti je to už 3000 jaderných střel. Z toho jich je 2260 zaměřeno na cíle v Rusku, avšak jen 1100 těchto ruských cílů obsahuje jaderné zbraně. Američané zaměřili své jaderné střely i na 500 základen rozkládající se ruské armády, na 500 továren na munici, mnohé z nichž loni žádnou munici vůbec nevyrobily, a na sídlo Vladimíra Putina v Kremlu. Čím víc je střel, tím větší je pravděpodobnost, že některá z nich bude odpálena omylem. Jiné znepokojení ohledně Spojených států vychází od Theodora A. Postola, profesora na Massachusetts Institute of Technology, který pracoval v Reaganově vládě na projektu "hvězdných válek", strategické protivzdušné obrany, která se mezitím stala kontroverzním protiraketovým deštníkem, zvaným National Missile Defence. Realizace tohoto projektu, který má ubránit Spojené státy před případným jaderným útokem odjinud, tím, že zničí přilétající jaderné střely už ve vzduchu, má stát Američany 60 miliard dolarů, ale hrozí vyvolat rozpory v organizaci NATO, protože tento obranný systém bude sotva chránit i Evropu. Postol poukázal na to, že dosavadní zkoušky spolehlivosti tohoto systému byly provedeny podvodně. Má-li systém řádně fungovat, musí být schopen rozlišit útočné střely, přilétající od nepřítele, od letících atrap. Právě tyto klíčové zkoušky byly zfalšovány.
Blíží se zmapování lidského genomu. Aktivisté varují, že nadchází nová éra "nerovnosti, diskriminace a vlády podnikatelských firem nad lidmi", pokud se nebude zacházet s právě dokončovanou mapou celého lidského genetického kódu odpovědně. Do čtrnácti dnů mají dvě soupeřící instituce, jedna soukromá a jedna financovaná z veřejných prostředků, dokončit první verzi lidského genomu. Craig Ventre, agresivní, ambiciózní genetik, založil před časem s podporou spekulativního kapitálu v Americe soukromou firmu jménem Celera. Oznámil, že sám se svými spolupracovníky zmapuje lidský genom, vybere z něho několik stovek nejslibnějších genů, nechá si je patentovat a bude informace o nich prodávat se ziskem farmaceutickým společnostem. Tyto geny by se tak staly základem nového lékařství a nových léčebných metod pro nemoci srdce, pro cukrovku a různé druhy rakoviny. Proti Ventrovi se ostře postavili zejména britští vědci z cambridgského Sanger Centre a za pomoci financí z veřejných zdrojů chtějí mapování genomu ve spolupráci s mezinárodními odborníky dokončit dříve než Venter a zveřejnit tyto informace celosvětově bez poplatku. Nové genetické lékařství bude znamenat, že bude možno pomocí testů předem určit, kdo kdy onemocní na jakou chorobu. Toho chtějí využívat především pojišťovny. Vznikají složitá etická dilemata: měl by mít člověk právo nepodrobit se genetickému testování? V Rakousku, v Dánsku a v 18 státech USA je už nyní genetické testování pacientů na případné budoucí riziko chorob úplně zakázáno. Společnost si musí dávat pozor, aby nebyly osoby s genetickou predispozicí k chorobám diskriminovány finančně či v zaměstnání., varují aktivisté. Ženy nesmějí být nuceny, aby si nechaly vzít nenarozené dítě, objeví-li lékaři u něho genetickou predispozici k nějaké chorobě. Objevují se varování, že vznikne nová forma eugeniky - totiž likvidace "nežádoucích" lidských vlastností a podpora vlastností "žádoucích": O eugeniku se naposledy pokoušeli němečtí nacisté.
Češi čtou skoro nejvíc na světě a Britové se nejčastěji dívají na televizi. Zdrojem sebekritického pohledu je pro britská média právě zveřejněná studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, o gramotnosti a vlivu televize na populaci. Podle procenta obyvatel, kteří přečtou alespoň jednu knihu za měsíc, je Česká republika v Evropě na druhém místě, za Novým Zélandem, kdežto Velká Británie se v tomto žebříčku umístila až na třináctém místě. Jenže rozdíl v počtu obyvatel, kteří v těchto zemích čtou, je malý: na Novém Zélandě a v ČR přečte alespoň jednu knihu za měsíc 65 procent obyvatel, v Británii 60 procent obyvatel. V Británii se dívá na televizi alespoň dvě hodiny denně nejvíc lidí v Evropě (60 procent), ČR je s cca 50 procenty obyvatel sledujícími televizi aspoň dvě hodiny denně na čtvrtém místě, za Británií, Novým Zélandem a Německem. Británie však má velký počet lidí, kteří si nevědí rady s četbou oficiálních dokumentů, skončila v tomto ohledu na 15. místě (ČR je na 5. místě), co se týče schopnosti lidí číst prózu, Británie je na 13. místě, ČR na 15. místě. Vysoká míra sledování televize ochromuje gramotnost obyvatelstva, argumentují autoři studie. V severských zemích však televize gramotnost občanů příliš nepoškozuje, protože všechny zahraniční filmy jsou tam vysílány s podtitulky a nejsou dabovány do domácího jazyka.