Poezie všedního dne a Literární noviny bojující. Poznamenává Juliana:
Vážený pane Čulíku,
přečetla jsem si v LtN č. 33 článek Jaromíra Štětiny "budu si klást otázky a budu si na ně odpovídat" a v okouzlení nad jednáním redakce vám posílám Poezii pro všední den.
Zápas s andělem
Nelez tam
všechno je předem domluveno
celý zápas je švindl
a když on se objeví v ringu
v magnéziových blescích
tu všichni spustí z plna hrdla Te Deum
a než stačíš zvednout se ze stoličky
všemi zvony tě odzvoní
hodí ti do tváře svěcenou houbu
a nebudeš mít čas vletět mu do křídel
vrhnou se na tebe
a on ti dá ránu pod pás
a sesypeš se
s rukama pitomě zkříženýma
do pilin
a nikdy už nebudes moci milovat se.
(Jacques Prévert)
Život mezi anděly je náročný.
Poznámka JČ: Možná, že Juliana hodnotí chování redakce Literárních novin příliš přísně. V dlouhém článku od Jaromíra Štětiny, nazvaném "Obrana angažovaného novinářství" argumentuje v Literárkách tento týden autor emocionálně, že nemůže než zaujímat angažované stanovisko a bojovat za lidi, kteří trpí. (Potvrzuje tedy, co o Štětinovi napsaly Britské listy, jenže autor je na to hrdý.) Článek je přímou reakcí na kritiku od Britských listů a od Jana Čulíka, které odsoudily apriorní novinářský aktivismus, v textu se však nevyskytuje ani jediný odkaz na tuto kritiku. Odpusťte, Jakube Patočko, ale připomíná to neblahé praktiky Rudého práva, kdy disidenti někde zveřejnili nějakou podvratnou myšlenku, Rudé právo ji necitovalo, ale snažilo se ji přehlušit opačnou argumentací, v obavě, aby ta podvratná myšlenka v myslích lidí náhodou nezakořenila. Jistě, možná je to jen nešťastná shoda okolností, ale Literární noviny už několik týdnů opakovaně argumentují proti myšlenkám, z nichž dosud od jejich autora zatím nezveřejnily ani jediné slovo! Myslím, že to podrývá jejich autoritu - je to v nejlepším případě neobratné (už když publikoval Jakub Patočka před časem svou první redakční poznámku v této věci, proč Jana Čulíka z Literárek "vyhostil", působilo by daleko autoritativněji a objektivněji, kdyby hned vedle toho otiskl Čulíkovo vyjádření k věci a nechal čtenáře, ať se sami rozhodnou, kde je pravda) - je to také neférové vůči čtenářům Literárních novin.
A k Štětinově vášnivé obhajobě aktivistického novinářství (v níž necitoval svého kritika, kvůli němuž tuto obhajobu publikoval)? Nemohu než opakovat: Realita je mnohotvárná a velmi špatně čitelná. K pravdě pouze postupně aproximujeme, a to kritickým myšlením a zpochybňováním všeho, i sebe samých. Našemu poznání neposlouží, pokud se někdo, kdo si říká novinář, pod vlivem hrůzných událostí apriorně rozhodne podporovat určitou kauzu a pak o tom jako "nezávislý novinář" píše a účastní se nejrůznějších aktivistických akcí. Jistě, vyskytnu-li se na místě katastrofy, je mou lidskou povinností pomoci zraněným, atd. Nemůže to však převládnout nad mou povinností neustále kriticky zkoumat, co se děje, a nezúčastněně, analyticky a objektivně kriticky hodnotit situaci. - Pokud události Jaromíra Štětinu přesvědčí, že musí bojovat za určitou kauzu, nechť to dělá, ale ať si neříká novinář. Psaním ze zaujatého pohledu totiž své čtenáře manipuluje, bezpochyby i silným emocionálním podtextem. - V Literárních novinách měly být vedle sebe v rovnoprávném postavení otištěny články Jaromíra Štětiny a Jana Čulíka. Pokud Čulíkův článek nebyl včas k dispozici (Literárky si ho nevyžádaly, Čulík ho zaslal do listu až z vlastní iniciativy, pak dostal reakci, že je třeba ten text zredigovat a zkrátit, protože je špatně napsaný) měl být Štětinův článek odložen, až Čulíkův text k dispozici bude. (Mimochodem Literárky dosud neotiskly ani Patočkovi zaslaný článek Jaroslava Poura, vážně zpochybňující Štětinovu autoritu na základě osobního svědectví - na nějž Štětina nereagoval,ač ho Britské listy o reakci výslovně žádaly...) - Je to celé apriorně aktivistické vidění světa, na základě subjektivního přesvědčení. Jakub Patočka hájí svými novinami své přátele z organizace Člověk v tísni, protože zastává subjektivní názor, že byli nespravedlivě kritizováni. Doufejme, že v brzké době Literární noviny zveřejní Čulíkův doplněný článek na toto téma.
Orlando finto pazzo. Ceska Haendelova spolecnost, Pamatkovy ustav strednich Cech v Praze a
Italsky kulturni institut v Praze si Vas dovoluji pozvat
na novodobou svetovou premieru opery Antonia Vivaldiho
Orlando finto pazzo
(Roland aneb Predstirané silenstvi; Benatky 1714)
Scenicke provedeni
Zamecke divadlo v Mnichove Hradisti, okres Mlada Boleslav
Pátek 8. zari, sobota 9. zari, nedele 10. zari, pondeli 11. zari 2000
Zacatek vzdy v 16.00 hodin
Rezervace vstupenek od 1. cervence 2000 na zamku v Mnichove Hradisti, telefon: 0329-773098 (8.00-16.00 hod. krome pondeli); fax: 0329-772198;
e-mail: mhradiste@pusc.cz