Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.
Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Poezie pro cestující. Proč nevystavit v pražském metru tyto verše?
Den, ulit šerem, zhas, noc prostírá svůj plášť,
Svůj tichý černý plášť jde po obzory klást,
občas se potichu odloupne z hvězdy tříska,
města se ssedají v zčernalá spáleniska,
kde žhavé uhlíky posledních tramvají
drahám svých kroužení se potmě vzdávají
čím dál tím volněji, s brzděním příiš slastným,
až stanou před půlnocí jako před propastí,
nad níž se vztyčí - sám - jen kužel světlometu
jak kymácivý Hamlet, jenž zapomněl svou větu,
jak bílý jazyk vah, jenž na vrcholu váhá
kam se má převážit, která tma je ta pravá,
než svrhne do noci svůj jas jak bílou růži
spláceje najednou snad ještě víc, než dluží;
pak už jen reflektor patníky pozutíná,
obzoru naskočí blesk jako podlitina
a ticho... ty spíš už a příští bitvy ještě,
někde je očkují injekční jehly deště,
snad přišumí i sem a ty je nepoznáš,
snad poznal je tvůj sen, ránu však řekne: smaž -
i já teď usínám, můj dech se blíží spánku,
je jím teď automobil, jenž právě projel branku,
vrací se s půlnocí, i ten se vrací zpátky,
tam dole ve městě blýskají křižovatky
rudými kapkami na prstech semaforů
v těch samých přísahách, jež dali jsme si spolu,
krev plní česna hlav, jež chtějí, ztěžklá, nést
alespoň a chvíli trnový věnec hvězd...
(Petr Král)
V ČR byla vichřice. S odstraňováním následků vichřice, která se v noci na včerejšek přehnala nad částí východních Čech, se potýkají společnost Východočeská energetika a České dráhy.
Podle MZV Německo nevyzvalo ČR, aby se vzdalo spuštění Temelína.
Německá vláda Českou republiku podle ministerstva zahraničí nevyzvala, aby se vzdala projektu spuštění temelínské jaderné elektrárny, jak uvedla agentura Reuters. Ministr životního prostředí Jürgen Trittin podle agentury Reuters údajný požadavek, aby bylo spuštění Temelína zastaveno, zdůvodnil četnými bezpečnostními riziky, která vyplývají ze studie vypracované z pověření německé vlády.
Vyšetřovatel případu "Olovo" bude také vyslýchat Miloše Zemana. (Zeman obvinil z přípravy tohoto spiknutí jiného poradce, než který je zřejmě připravoval.)
...jak Češi jednají: "Čulík hledá odpovědi na problematické otázky". Relativně velmi pozitivní recenze druhého knižního výboru z Britských listů vyšla včera v ČTK na adrese http://www.ceskenoviny.cz/CN/view-id.html?id=20000822E01821&tbl=zpravy
O České televizi včera hovořil Jan Potůček s Janou Dědečkovou z Rady ČT na adrese http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1000820447
Ponocný Francek a pan lékárník. Poznamenává Tomáš Pecina:
Milý pane Čulíku,
domníval jsem se, že téma Štětina-Epicentrum se již zcela vyčerpalo, nicméně poslední ukázka z korespondence se Syndikátem mě usvědčuje z omylu. Na závěry SN ČR, rozuměj jak ctění konšelé posoudí spor mezi ponocným Franckem a panem lékárníkem, se nesmírně těším.
Nemyslím si ale, že šlo o freudovský brept: paní Motlová přesně rozpoznala, kdo patří k jejímu kmeni (nebo, chcete-li, smečce) a kdo je vetřelec. Obávám se, že budete roztrhán stejně přesvědčivě, jako Vás "argumentačně" rozdrtily Literární noviny. (TP.)
Poznámka JČ: Ano, byla chyba brát Syndikát novinářů třeba i jen částečně vážně. Proto jsem mu včera poslal tento dopis:
Vazeny Syndikate novinaru CR,
Vzhledem k tomu, ze se ukazalo, ze pracovnici Vaseho Syndikatu zaujimaji neobjektivni postoj vuci obema protagonistum kontroverze Stetina-Culik (Jaromir Stetina je v interni komunikaci mezi pracovniky Syndikatu "PAN Stetina", Jan Culik je "Culik") nemam duveru, ze by Vase organizace byla v teto veci schopna vydat objektivni vyrok.
Stahuji tedy timto veskera sva podani v teto veci a budu povazovat jakykoliv pripadny vyrok vasi organizace v teto veci za bezpredmetny.
S pozdravem,
Jan Culik
Uzavírám diskusi k případu Štětina, která začíná být nudná a točí se v kruzích. Další materiály, které v této věci opětovně na totéž téma, vyhýbající se zásadním otázkám, pořád dál píše pan Štětina (včera jsme obdrželi další) zveřejníme, až Literární noviny otisknou v plné verzi odpověď Jana Čulíka na Štětinovu Obranu angažovaného novinářství (viz Literární noviny č. 33/2000), případně až bude pan Štětina ochoten vysvětlit v Britských listech dosud nezodpovězené otázky, kterým se vyhýbá, protože ho prý Britské listy "urazily", to mu však nijak nebrání, aby v BL zveřejňoval texty (zatím více než pět), v nichž hovoří manipulativně a emocionálně jen o těch záležitostech, které si sám určí.
Dotaz Dušanu Chmelíčkovi. Vzhledem k tomu, že se Tomáši Pecinovi dostalo z České televize výtky, že se měl Dušana Chmelíčka zeptat, proč odeslal Radě ČT svou čtyřměsíční zprávu s údajně lživým tvrzením, než o tom psal. poslal TP Chmelíčkovi včera tento dopis:
Vážený pane řediteli,
ve včerejším vydání Britských listů obvinil Váš spolupracovník, který si nepřál být jmenován, Radu České televize, že statutární dokumenty, ohledně nichž došlo k nedávné kontroverzi, jí byly zaslány 4. 4. 2000 a Rada je nejprve "ztratila a poté zapřela".
Můžete mi laskavě sdělit, jakým způsobem a komu konkrétně byly tyto materiály zaslány, jak můžete doložit jejich doručení a zejména z čeho usuzujete, že za neprojednání materiálů je odpovědná současná Rada ČT, jejíž první zasedání se konalo až 20. 4. t. r., tedy dva týdny po údajném zaslání dokumentů?
S úctou,
Tomáš Pecina, Britské listy
Odpověď od Dušana Chmelíčka nepřišla (proč nám vzkazují z vedení ČT, že se máme ptát, když na dotazy pak neodpovídají?), ale z kuloárů ČT k nám došla informace, že nové statutární dokumenty byly zaslány 4.4. na adresu radact@czech-tv.cz . Dokument byl poslán kanceláři Rady a za jeho řádné přijetí byla tedy odpovědná tajemnice Rady.
Poznámka TP: Jak známo, ve velkých organizacích bývá zvykem, že za
úspěchy může ředitel, za neúspěchy uklízečka nebo sekretářka; nihil novum
sub sole, neboli, jak říkáme my latiníci, stará vesta.
Nové vydání Šmídovy Louče z 22. 8. je docasne na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/wpm1fc0.html. (Předchozí vydání jsou zde a zde; server na pražské fakultě sociálních věd je mimo provoz a bude asi týden nefunkční, proto Louč dočasně umísťujeme na Glasgow University.) Šmíd v posledním vydání Louče užitečně shrnuje novou zprávu společnosti CME, předloženou americkému kapitálovému dohledu a zveřejněnou na internetu. Poukazuje na to, že rozhodnutí o arbitráži proti Vladimíru Železnému se očekává letos v září, a tak Železného mediální vystoupení ohledně "podvodných investicí v ČNTS" jsou zřejmě jen mlžnou clonou před blížícím se krachem, dalo by se říci posledním zoufalým výkřikem potápějícího se tuneláře. Kromě rozboru statutárních dokumentů ČT (je dobře, že se Milan Šmíd tentokrát odvážil něco říci o České televizi, ale jsme zvědavi, jestli se někdy odváží říct vůči ní případně i něco kritického) se Šmíd zabývá podle něho jen vzdálenou budoucností digitální televize v ČR. Potíž je (srovnejme tento článek o hospodářských výhledech v Británii), že pokud nebude ČR opravdu rychle usilovat, stejně jako ostatní evropské země, o přechod k digitálnímu televiznímu vysílání a širokopásmovým telekomunikacím, na něž musí přejít i podstatná část ekonomiky, octne se zřejmě v dost velkém hospodářském průšvihu. Právě na tento vývoj by se asi měly soustřeďovat české vládní úřady a co nejvíce ho ulehčovat a stimulovat. (JČ)
Duální záhada. Mohl by Britským listům někdo kompetentní z ČT vysvělit, proč dvanáctidílný německý seriál Hitlerovi muži začal být od sedmého dílu vysílán bez duálního zvuku? Před časem se v BL vyjádřil J. Rubeš, že jde o ochranu autorských práv, ale minimálně tento případ do oné kategorie zjevně nespadá. Opravdu si začínám připadat jako utlačovaná menšina: místo, aby televize vzdělání podporovala, svým přístupem k duálnímu vysílání se hlásí ke kultu ignorance. (TP.)
Dotaz Vladimíru Železnému.
Vážený pane řediteli,
jsou-li pravdivé údaje, které jste uvedl na tiskové konferenci po jednání s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, dopustily se statutární orgány a vedoucí pracovníci ČNTS poměrně vážných trestných činů - konkrétně lze v této souvislosti hovořit o § 125 tr. zák. (zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění), popř. § 250 tr. zák (podvod).
Již jste dal orgánům činným v trestním řízení ponět, aby se těmito trestnými činy začaly zabývat?
S úctou,
Tomáš Pecina, Praha
Douška pro čtenáře BL: I mě totiž překvapilo, že Vladimír Železný (v letech 1993-2000 (!) jednatel ČNTS - viz Obchodní rejstřík) předkládá dokumenty dokazující jeho vlastní trestní odpovědnost. Sám totiž veřejně uvedl, že o těchto dokumentech věděl. Vskutku, muž železných zásad... (TP.)
Literární noviny tisknou jen články, které se shodují s názorem šéfredaktora. V červenci zrušil šéfredaktor Jakub Patočka Čulíkův sloupek Týden ve světě za to, že Čulík zpochybnil nezávislost Jaromíra Štětiny a poukázal na jeho novinářský aktivismus, stejně jako na podivné postavení novinářsko-humanitární organizace, Člověk v tísni, převážnou většinou financované státem (viz výroční zpráva z r. 1997), která sídlí ze záhadných důvodů ve veřejnoprávní České televizi a jejíž aktivisté občas vystupují na obrazovce ČT jako "nezávislí" novináři. Patočka se s organizací Člověk v tísni přátelí a těsně s jejími členy spolupracuje. Literární noviny zveřejnily pak čtyři kritické příspěvky na Čulíkovu adresu (emocionální Štětinova obrana "angažovaného objektivního žurnalismu" byla reakcí na Čulíkovy nezveřejněné argumenty) a odmítly poskytnout obdobný prostor pro Čulíkovu argumentaci, neboť takovým názorům je možno dát jen malé místo v rubrice Reakce čtenářů: Čulikova odpověď na Štětinův článek "není kvalitní", argumentoval Patočka. Čulíkův v Literárkách nezveřejněný nekvalitní článek "Být ´angažovaný objektivní novinář´ je nesmysl" si můžete přečíst zde.
1. Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková
takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? (Článek není v časopise Týden už k dispozici, k dispozici je však v Britských listech na adrese http://www.britskelisty.cz/0006/20000627b.html#01) - 2. Byl zveřejněn
finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry
Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské
listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto
skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl,
protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá
Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému
kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však
autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak
oslabuje.Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor
důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá,
že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se
přímo podílel na správním řízení v rámci
udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra
Železného), je v Britských listech na tomto
místě.
V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina
Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od
povinné vojenské služby, když podle oficiálního
životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor
Rouček je Britským listům - je podle zákona o přístupu k
informacím - dlužen
odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu
vlády Jindřich Marek.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
