|
S oteplováním Arktidy je to asi složitějšíMiloš ZahradníkTahle novinová zpráva z Guardianu je typickým příkladem toho jak média, ať již britská či česká, neumějí pracovat s informacemi. Resp. jak nedokáží rozpoznat moment kdy verbální informace (já vím, tu mají novináři raději :-) přestává být schopna konkurovat informací obrazové.Smysl by mělo - ukázat satelitní snímek Severního ledového oceánu v tuto dobu. Celého! Může totiž být, že jiná místa v něm jsou letos pro změnu zamrzlejší ;-) K tomu samozřejmě je pro srovnání nutno ukázat také satelitní snímky z několika posledních let. Ať si soudný čtenář může udělat názor na situaci i sám. Já vím, publikace obrázku, zvláště barevných, prodraží tisk. Musel by se ten globální satelitní snímek presentovat třeba na okraji reklamy Mac Donalda, Coca Coly apod. Možná nejlepší by bylo takové Marlboro, to již prokázalo vytříbený estetický cit třeba pro popularizaci krajiny amerického středozápadu. Informace typu "každých deset let o pět procent méně ledu" "průměrná tloušťka ledu v Arktidě klesá" a množství podobných údajů, které se mihnou novinovým článkem a málokdy takto ujdou překroucení (v krajním případě až do nesmyslná) - tohle všechno jsou věci, které fotografie, podrobně grafy (a samozřejmě matematický jazyk :-) zobrazí mnohem přesvědčivěji než slovní popis. Mimochodem, u těch pěti procent za desetiletí mě vychází, nemám po ruce kalkulačku, roztaní většiny ledu v Arktidě až za nejméně století... a lze se potom ihned hádat, co se tím výrokem (5%) vlastně mínilo. Jak dlouho jsou k dispozici satelitní snímky Severního pólu ? 30 let či více ? Dobře udělaný graf by byl prostě lepší :-) Počasí je dostatečně složitý systém, a korelace mezi momentálním oteplováním a oteplením/ochlazením v daleké budoucnosti je ještě mnohem složitější než mezi krátkodobými a dlouhodobými fluktuacemi třeba na finančních trzích :-) Momentální oteplování může být právě i nejjistějším způsobem jak "naskočit na trajektorii vedoucí za tisíc let k další ledové době" Zajímalo by mne, jaký bude vliv volné mořské hladiny v Arktidě na klimat okolní pevniny. Bude tam zřejmě více (sněhových) srážek než dosud, ledovec v Grónsku bude tedy rychleji narůstat, jaro v pásmu tajgy bude pozdnější, vítr odtamtud bude vlhčí, teplejší (začátkem zimy) či chladnější (na jaře) než dosud. Sněhové srážky v asijských horách, na Sibiři a v Kanadě se tedy asi zvětší, tím vzroste odrazivost povrchu. A to samozřejmě nepočítám to nejdůležitější, změny v množství oblačnosti. Nakonec ale ten fakt menší odrazivostí povrchu oceánu bude asi rozhodující, i když celkový efekt nebude asi velký. Arktida je asi stále ještě jen druhořadou mocností mezi těmi, co určují chod počasí a poté klimatu... Na rozdíl od matematických modelů předpovědi počasí jsou realistické klimatologické modely jistě ještě mnohem komplikovanější. Zatímco současné povětrnostní modely již dají poměrně bezpečnou odpověď na otázku "jak by se změnilo předpovídané počasí na pozítří, pokud bychom odstranili Alpy či aspoň Šumavu ?" současné klimatologické modely jsou nesrovnatelně hrubější, a není mi známo zda jsou v současnosti schopny zformulovat rozumné odpovědi na otázky týkající se takovýchto "malých" efektu - jako ty "arktické" nahoře. (Samozřejmě, s přihlédnutím k chaotičnosti všech těchto dynamických systému.) Poznámka JČ: Pan Zahradník má samozřejmě pravdu, i když deník Guardian vychází běžně s barevnými fotografiemi, takže toto by asi pro něj nebyla výraznější finanční zátěž a představa, že by Guardian tiskl sponsorované fotografie soukromými firmami, je zcela absurdní - naprosto by se tím zdiskreditoval. Je také pravda, že zveřejněný text není vědecký článek, v němž by se asi grafy a fotky objevily (není důvodu, proč nebyly zde) - přesto však článek vychází z citací nejrůznějších autorit, jejichž výroky nelze brát úplně na lehkou váhu. Naproti tomu prosím vezměte v úvahu dementi deníku New York Times (viz titulní stránka dnešních BL), který se dodatečně distancuje od tvrzení, že by absence ledu na severním pólu měla cokoliv znamenat. |