Čím se liší EU a protiglobalizační aktivisté?
V pondělních zprávách se objevila i informace, že EU rapidně změní svou politiku vůči Bělehradu, pokud Jugoslávské volby nevyhraje Miloševič. Rozumím tomu tak, že ukončí ekonomické sankce a naopak začne štědře nabízet pomoc.
Jinými slovy, jediným zlem, jediným ďáblem v Srbsku je Miloševič, všichni ostatní jsou demokratičtí až běda. Pokud padne Miloševič, zavládne na Balkáně mír, pohoda, přátelství a láska mezi národy. Vuk Draškovič si zamiluje Slovince, Chorvaty, Černohorce a Albánce a všichni společně budou zpívat písně o zářivé budoucnosti.
Do Prahy se zatím sjeli aktivisté, kteří tvrdí, že jediným ďáblem, jediným pozemským zlem je MMF a SB. Pokud budou rozpuštěny, začnou deštné pralesy bujet, na poušti pršet, velryby se množit, v Africe ustanou nekonečné války a bývalí nepřátelé zahodí zbraně, narostou jim usekané ruce a všechny světové státy začnou prosperovat.
Podobný černobílý pohled je typický pro dogmatické ideologie (známe z minula - STOP HEGEMONISTICKÝM AMBICÍM USA!) a Americkou politiku (Hussain - zlý, Jelcin - dobrý). Dnes tedy zvítězil i v EU.
Pro EU i Antiglobály je tedy charakteristickým rysem pojmenování nepřítele, nekritická víra, že jeho skonem se vše vyřeší a až agresivní snaha k likvidaci zla přispět.
Ani jeden, ani druhý si nekladou otázku, co by se stalo, kdyby zlo skutečně zmizelo. Copak v Jugoslávii není dost jiných nacionalistů? Copak někdo rozvojové státy nutí, aby si půjčovaly u mezinárodních institucí? Copak jsou mezinárodní instituce nezávislé na vůli svých největších členů? Copak jsou jugoslávští politici imunní vůči nacionalismu svých voličů?
Pokud v Jugoslávii padne Miloševič, může se jeho nástupce chovat stejně, nebo i hůře, nežli on. EU však již dopředu tvrdí, že to bude demokrat. Pokud bude zrušena Světová banka a půjčky budou poskytovány jednotlivými státy, budou podmínky na získání těchto půjček obdobné, jako nyní. Jen peněz asi bude míň. (Však i bývalé ČSSR poskytovalo "mezinárodní pomoc rozvojovým zemím". Copak to bylo zadarmo?) Antiglobalisté již dopředu tvrdí, že to bude lepší a sníží se chudoba rozvojových zemí.
Obě instituce (EU i Antiglobalisté) vycházejí ne z reality, ale ze svého zbožného přání. Dá se tedy s jistou nadsázkou tvrdit, že jejich pohled na mezinárodní politiku je velice podobný.
