Měla by být investigativní žurnalistika pravdivá ? Několik poznámek k "pravdám" redaktora Jindřicha Šídla
Redaktor Jindřich Šídlo napsal v Lidových novinách následující článek. Vzhledem k tomu, že jde o pokračování článku, který byl zveřejněn v Respektu a jehož byl pan redaktor Jindřich Šídlo spoluautorem..., dovoluji si kratičké poznámky k objevnosti a investigativnosti jejich tvrzení.
Lidové noviny - 19.09.2000
Miroslav Šlouf, náš člověk v NATO (Podtitulek: Známosti Zemanova šéfporadce ohrožují pověst země )
Autor: Jindřich Šídlo
Str.: 10
Jak léta běží, z Miroslava Šloufa se stala málem seriózní politická figura. Letos zjara dokonce opustil přítmí Strakovy akademie, s dokonale naučeným vytrvalým úsměvem se ukazuje v nováckém Kotli a voličům v kampani o senátorské křeslo ve východních Čechách slibuje průmyslové zóny, vodu, plyn, dotace i zvěř v lesích.
Všechny ty pověsti o jeho kšeftech, kontaktech a schopnostech, o nichž se po Praze už léta vyprávějí celé báje, jako by se málem staly nudným folklorem. Miroslav Šlouf, ještě před patnácti lety tesilový komunistický tajemníček, jakých režim produkoval tisíce, se stal málem nepostradatelnou postavou, vždy po ruce, když je strana či "jeho" šéf v nesnázích.
Teď by o tom ještě rád přesvědčil voliče. Osobní satisfakci má tajemník skoro na dosah ruky.
Kdo je to pan Jedlička?
Jenže svět, ve kterém žijeme, je už naštěstí o poznání jiný než ten, na nějž jsou Šlouf a jeho kamarádi zvyklí. Ne že by snad stále spolehlivě nefungovaly všechny ty pokoutní obchody léty utužované sítě okresních stranických bossů a jejich kumpánů z "podnikové sféry".
Šlouf toho pořád dokáže zařídit spoustu: od osmimilionové půjčky pro prázdnou stranickou kasu od Radima Masného přes centrum Českého Mobilu shodou okolností v jeho senátním obvodě až po tajné výlety do Bagdádu pro svého amerického kamaráda Milana Jedličku.
Právě tenhle lednový kousek ale může nakonec Šloufa přesvědčit, že sice zvládne hodně, rozhodně však už ne všechno.
Nejde jen o to, že Jedlička, jak jsme včera napsali v Respektu, má až čítankový životopis amerického gangstera: usvědčen z pašování kokainu, falšování mnohamilionové směnky, vyšetřován kvůli vraždě... Takových typů se po New Yorku potuluje jistě spousta.
Je ale příznačné, že právě Jedlička našel cestu až ke Šloufovi. Jak jistý si asi pan šéfporadce musí být svou nikým nekontrolovanou mocí, když kamaráda dokázal vedle sebe protlačit až do vládní delegace, tajně mířící do přísně embargovaného Iráku.
Teď už není třeba dlouho přemýšlet nad důvody, které ministra Kavana a jeho náměstka, šéfa lednové bagdádské mise Hynka Kmoníčka, vedly k přísnému a dodnes neprolomenému mlčení o složení delegace.
Kavanův mluvčí Aleš Pospíšil reagoval včera večer v reportáži ČT na jméno Šloufova amerického kamaráda žertovnou protiotázkou: "Kdo je to pan Jedlička?" Možná by se na to měl zeptat svého šéfa, kterého stejně jako premiéra Zemana před nebezpečím skrývajícím se ve spojení Jedlička-Šlouf varoval osobně americký velvyslanec John Shattuck. (A Madeleine Albrightová se zase neopomněla před dvěma týdny zmínit Václavu Havlovi.)
Spojenectvím s Jedličkou překročil konečně Šloufův význam i Atlantik. Pro pana šéfporadce je jistě osobně těžké zvyknout si na to, že se Česká republika stala členem NATO a že česká zahraniční politika musí respektovat nejen zájmy našeho společného obranného paktu, ale také tajit významné společné informace před zneužitím právě takovými zeměmi, jako je Irák.
Lze si představit zděšení Američanů, když se dověděli, že Jedlička navštívil jako člen české oficiální delegace embargovaný Irák a teď se snaží domluvit prodej amerických stíhaček české armádě.
Asi je napadlo: Kde tolik chráněné tajemství západních zbraní skončí? Co se o něm dozví Saddám?
Jak z ostudy ven
To byl zřejmě hlavní důvod, proč úřad Albrightové i FBI varovaly české diplomaty před dopadem Zemanovy cesty do USA, plánované na říjen. Ještě v pátek mluvčí vlády Libor Rouček tvrdil, že se o návštěvě rozhodne tento týden.
Pokud premiér pojede a nic na programu nezmění, odsune nás z hlediska světové politiky někam, kde bylo Mečiarovo Slovensko. Členství v NATO nám, co se pověsti týče, nijak nepomůže.
Zásadní podíl na celé ostudě od bagdádského výletu až po současné americké varování má Kavanovo ministerstvo. Nabízí se mu ale šance aspoň trochu se ospravedlnit: tím, že konečně oficiálně zveřejní, kdo v Bagdádu byl a co tam opravdu vyjednal. Pak by se mohla blýsknout (podle okolností) sociální demokracie, vláda nebo její premiér a vypoklonkovat z politiky toho, kdo Jedličku do delegace protlačil.
Jindřich Šídlo redaktor Respektu
Poznámka J.B.Aklaba:
Některá tvrzení redaktora Šídla pozoruhodná:
Ví, že pan Jedlička je gangster
? Jak to, že pan Jedlička je občanem USA, "neúpí" tam ve vězení, naopak (podle včerejšího článku v Respektu od pana Šídla!) vyjednává o prodeji starších typů stíhaček, má být sponzorem koncertu K.Gotta v New Yorku atd.
Tvrdí, že pan Jedlička se "potuluje po New Yorku...!"
? Sám včera napsal, že má na Long Islandu nedaleko New Yorku dům, kde M. Šlouf pravidelně přespává... . Takže o potulování bych se příliš psát neodvažoval, jedině. Uvěřil bych tomu spíše v takovém případě, když by redaktor Šídlo napsal, že M.Šlouf prohnaně odvezl panu Jedličkovi klíče od domu, a od se do svého majetku nemohl dostat a začal se potulovat... !
Zná složení delegace do Iráku, které nebylo dosud nikde zveřejněno.
? Jakoby automaticky předpokládá, že pan Jedlička se zúčastnil cesty vládní delegace do Bagdádu ? Proč tedy M.Žantovský bombarduje svými interpelacemi ministra zahraničí - stačí se zeptat pana Šídla !
Upozorňuje na skutečnost, že Miloše Zemana varoval osobně americký velvyslanec John Shattuck.
? Nevysvětluje, jak je možné, že pan velvyslanec nepozastavil M. Šloufovi vydání jeho víza do USA na nedávné cestě, o které sám pan Šídlo psal v Respektu... !
Upozorňuje, že také Madeleine Albrightová se zase neopomněla před dvěma týdny zmínit Václavu Havlovi.
? Poměrně zasvěceně informuje o schůzce mezi M. Albrightovou a V.Havlem. Ví, o čem se tam hovořilo. Zatím to ale nikdo nikde nezveřejnil. Je pan Šídlo "muška jenom zlatá" - neviditelně přítomná rozhovorům, které nejsou určeny pro novináře, nebo získal od někoho z "Hradu" tuto informaci ?
Tvrdí, že pan Jedlička je kamarád M. Šloufa
? Jak to ví. Usuzuje tak z několika schůzek, které včera popsal v Respektu. A co když pan Jedlička prohlásí, že jeho jediným přítelem v České republice je novinář Jindřich Šídlo. Jak se tomu bude bránit ?
Je udiven Šloufovou přítomností v Kotli.
? To lze odpustit - M. Šlouf byl v Kotli opakovaně, zúčastnil se např. i debatní Sedmičky na TV Nova a hlavně každý týden je několik dní fyzicky přítomen ve volebním obvodu - zřejmě se tedy neskrývá, jak předpokládá redaktor Šídlo. Spíše udivuje, že prostředí Úřadu vlády označuje pan Šídlo jako "přítmí"? Buďto je to pokus o novinářskou nadsázku, anebo že by na Úřadu vlády nikdy nebyl ?
Tvrdí, že podobných "tesilových komunistických tajemníčků, produkoval minulý režim tisíce..."
? M.Šlouf nebyl nikdy komunistickým tajemníkem ! Možná nosil tesilové šaty, ale přesto takto formulovaná zesměšňování či urážky, a navíc i nepravdy, by neměly být pro investigativního novináře téměř jediným nástrojem pro dosažení vyšší přesvědčivosti jeho článku.
Záměrně jsem se věnoval jenom okrajovým drobnostem.
Článku věnují Lidové noviny, a den předtím týdeník Respekt, a ještě den před tím zpravodajství veřejnoprávní ČT 1, až masivní pozornost. Ve většině jimi popisovaných záležitostí jde o tak nehorázné konstrukce, že při čtení článku až přechází zrak.
Závěrem bych měl ještě jedno upozornění (netroufám si napsat, že i pro pana Šídla...)
V USA v současné době také vrcholí volební kampaň (byť prezidentská...!). Chtěl bych upřímně věřit, že se tvůrci výše zmíněných mediálních objevů nestali její obětí... .
Poznámka JČ: Rozumím výše uvedené kritice od J.A. Aklába, že jí protestuje proti zbytečně bulvárnímu stylu a emocionální zaujatosti, které čiší z článku pana Šídla. Je fakt, že takhle se seriózní články nepíší a zbytečně to ubírá paní Šídlovi na věrohodnosti.
