Rakousko: Evropská unie kapitulovala
Zhodnocení toho, jak v minulých dnech psal britský tisk o střední Evropě, napsal původně v angličtině pro časopis Central Europe Review Oliver Craske.
Z toho, jak málo o tom psal britský tisk, byste to asi nepoznali, ale je pravděpodobné, že nejvýznamnější evropskou událostí minulých dní bylo rozhodnutí 14 vlád Evropské unie ukončit sankce, které uvalily před několika měsíci na Rakousko poté, co vstoupila extrémně pravicová Strana svobodných do rakouské vládní koalice. Rozhodnutí zrušit sankce následovalo po doporučení tří "moudrých mužů", nezávislé komise, která zjistila, že Rakousko zachází s menšinami "daleko lépe než mnoho jiných členských zemí EU" a že sankce vyvolávají v Rakousku kontraproduktivní nacionalistickou reakci.
Rozhodnutí zrušit sankce bylo charakterizováno jako "kapitulace" v deníku Independent (13. září), jako "trapný ústup" a "podstatné vítězství pro Vídeň", jak napsal Daily Telegraph (také 13. září). Economist 16. září konstatoval, že by "bylo dobře, kdyby vlády zemí Evropské unie trochu více respektovaly voliče. Voliči by bývali neposkytli moc Straně svobodných, kdyby jim řádně sloužily jejich tradiční strany." Velký význam zrušení sankcí EU proti Rakousku však spočívá v tom, že to trochu víc uvolňuje prostor pro rozšíření Evropské unie směrem na východ.
Komise tří moudrých mužů, jejíž předsedou je bývalý finský prezident Marti Ahtisaari, založila Evropská unie letos v červenci. Úkolem komise bylo prozkoumat, jak to vypadá v Rakousku s dodržováním občanských práv a jak je podstata Strany svobodných. Široce to bylo interpretováno jako pokus EU najít řešení bez ztráty tváře - EU se chtěla dostat ze stále nepříjemnější slepé uličky. Hrozilo, že dojde k narušení procesu rozšiřování Evropské unie. EU si taky přála ovlivnit dánské referendum o euru, které se má konat 28. září. Právě proto také vydala své rozhodnutí "rada moudrých" velmi rychle.
Musíme si ale uvědomit, že další etapy blokující taktiky ze strany Rakouska teprve přijdou. Zaprvé, britský tisk si povšiml, že zpráva vyvážila svůj verdikt ostrou kritikou Strany svobodných za to, že vyvolává "xenofobní emoce" a "trivializuje historii" nacistické éry v Rakousku. Vedoucí představitelé EU, kteří se spálili, se už ale těžko odváží uvalovat na Rakousko další tresty, vzhledem k tomu, že se blíží znepokojující možnost, že letos v zimě se do vlády v Itálii dostane tamější extrémně pravicová Nacionální aliance. Ale je možné, že bude stačit jediný Haiderův provokativní projev, aby se celá otázka znovu vrátila na přetřes.
Kromě toho existuje ještě možnost, že bezjaderné Rakousko bude blokovat vstup České republiky do Evropské unie kvůli námitkám proti české jaderné elektrárně Temelín, která má být brzo uvedena v provoz jen padesát kilometrů od rakouské hranice. Týdeník Economist nedávno poznamenal (2. září), že "vztahy mezi Rakouskem a jeho českými sousedy na severu .. jsou poslední dobou chladné, protože se Češi rozhodli, podle většiny Rakušanů trochu přeochotně, tancovat podle melodie 14 členských zemí Evropské unie, které více méně ostrakizovaly Vídeň."
Význam těchto událostí byl poněkud pohřben pod jinými zprávami v britském tisku, jemuž minulý týden dominovala dvě témata: vojenská operace, která se konala 10.září a jejímž účelem bylo zachránit šest britských vojáků, zadržovaných v Sierra Leone; akce se považuje za úspěch, přestože jeden Brit přišel o život; a celý týden trvající benzínové blokády, jejichž cílem bylo vymoci si snížení daní z benzínu, a které celou zemi téměř úplně ochromily.
Tato témata neměla příliš mnoho společného se střední Evropou, i když pokud se podíváme pod povrch, najdeme i tentokrát, významy, které jsou relevantní pro střední Evropu.
Chudý příbuzný
Pro deník Times (13. září) byla operace v Sierra Leone protikladem problémům, které zažívá německá armáda, která se v důsledku nedostatečných zdrojů a demoralizace stává "chudým příbuzným NATO". Dopisovatel deníku Times Roger z Německa Roger Boyes sice uznal, že německá armáda hraje důležitou roli v Kosovu, ale přirovnal ji kriticky k armádě britské (která sama byla kritizována pro nedostatek financí během kosovského konfliktu). "Na samotnou představu, že by byla německá armáda schopna zorganizovat takovouto záchrannou akci v Sierra Leone reagují vojenští odborníci úsměvy a pocitem trapnosti."
Boyes charakterizoval nedávné reformy armády, které provádí kancléř Schroeder, jako "nedovařené", protože se pokoušejí proměnit německou armádu v profesionální moderní jednotky a chtějí financovat velké armádní projekty, přičemž však jsou zároveň omezovány vojenské výdaje. Boyes poznamenal, že zatím je Schroeder "teflonovým kancléřem" (žádný skandál na něm dosud neulpěl), ale uvažoval, zda jeho politika vůči armádě může vést k problémům.
Pražské přípravy
Náhlá krize ohledně pohonných paliv ilustruje, že je aktuálnost hospodářských a finančních otázek nejméně celoevropská, ne-li globální, a že v tomto případě Evropa stále více znamená západ i východ. Globalizace je nyní v České republice velmi citlivým tématem, neboť se Praha připravuje na vrcholnou schůzku Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a n očekávané velké demonstrace.
Zpráva, zveřejněná 24. srpna v deníku Guardian, (zde v BL) informovala, že činitelé britských zvláštních jednotek Special Branch před vrcholnou schůzkou jednali se svými českými protějšky. Českou policii cvičila také FBI a konzultován byl i Interpol. Mezitím najímají nemocnice další zaměstnance a zásobují se léky a "restaurace rychlého občerstvení objednaly už náhradní skla do výkladních skříní, protože vědí, že je asi budou potřebovat."
Přípravy od demonstrantů byly, jak se zdá, také důkladné. Guardian našel na internetových stránkách některých aktivistů "informace, jak říct česky fráze jako´Ty fašistické prase!´anebo ´Kde je nejbližší McDonald?´"
Očekává se, že během vrcholné schůzky dojde k násilnostem, protože má přijet 15 000 - 50 000 ortodoxních protiglobalizačních aktivistů a alespoň někteří z nich chtějí porušovat veřejný pořádek. Britský tisk se shodl v názoru, že vládne znepokojení, jestli se české policii podaří situaci zvládnout, "Křivolaké uličky a skryté dvory, které přitahují miliony turistů, jsou pro policejní práci noční můrou," napsal Julius Strauss v deníku Daily Telegraph (12. září). "Daleko menší protesty vyvolaly v Praze chaos, a policie byla obviňována, že buď zůstala v nečinnosti anebo že reagovala příliš tvrdě."
"Policie bude ozbrojena slzným plynem, vodními děly a ostrou municí," poznamenal Justin Huggler v deníku Independent (13. září). "Ale jejich zbraně nebudou nabité. Pistole CZ-82 české výroby jsou tak nebezpečné, že před dvěma lety, když jednomu policistovi pistole upadla, zastřelilo to kolemjdoucího chodce." Independent také citoval policejní mluvčí, která konstatovala, že bude policie dodržovat politiku "maximální tolerance", aby nedošlo k opakování násilností ze Seattle z listopadu 1999.
