Psychologický rozbor - pokus o odpověď
BL 2.10.2000:
"Jan Čulík se domnívá, že médii podněcovaná reakce veřejnosti má původ v tom, že Češi, kteří konformně a víceméně bez odporu snášeli dvacet let normalizace, byli natolik ohromeni a traumatizováni pohledem na lidi, kteří jsou ochotni riskovat pro své politické přesvědčení zdraví a život, že museli co nerychleji tuto nepříjemnou vzpomínku vytěsnit, a proto přijali legendu o recích za plastovými štíty a primitivních, divokých agresorech."p<
Netroufám si posuzovat, nakolik je pan Čulík schopným psychologem, ale mám-li být upřímný, ještě jsem se nesetkal s obyvatelem Česka, který by nechápal nutnost oběti (včetně života) při cestě za svým cílem. Mám dojem, že se ve své argumentaci zmýlil v jedné věci. Veřejnost neodmítla ani tak to, čeho chtějí demonstranti dosáhnout. Odmítla následky.
Můj (na mém okolí ověřený) názor je takový, že v zemi, kde i staré auto stojí víc, než měsíční plat, je nepřijatelné takto masivně ničit cizí majetek. Mám dojem, že na demonstranty jsou lidi naštvaní jako na ničící chuligány. Jako na fotbalové výtržníky. Že je v první řadě vnímají jako někoho, kdo jim bere i to málo komfortu, které jim zbylo (auto, obchůdek, okna, oplocení pozemku). A v neposlední řadě i úvaha, kolik bude stát náprava škod, nemocenské dávky atd. Ty totiž bude muset každý z nás zaplatit na daních. To nejvíc štve lidi. Že platí za někoho, pro koho je jízdné do Prahy a náklady na týdenní pobyt nižší, než podpora v nezaměstnanosti. Obyčejný člověk v Čechách by asi klidně nechal Prahu rozbít na kusy, kdyby se u toto neničil majetek, který bude muset zaplatit někdo jiný.
Tedy nikoli "tvrdošíjná rozhodnost" demonstrantů, ale jejich pohrdání cizím majetkem. Jen takové rýpnutí: vy byste svěřil svou budoucnost někomu, kdo na potkání trhá zábradlí, zapaluje auta či rozebírá chodníky? Měl byste dojem, že si dokáže vážit majetku a tedy jej dobře spravovat?
Proč se stali policisté hrdiny? Buď má pravdu pan Pecina ("...šlo o výsledek vynikající práce PR-oddělení ministerstva vnitra, jež si výměnou za řadu exkluzivních materiálů a informací koupilo loajalitu redaktorů místních televizí, a novinám (vycházejícím až o několik hodin později) nezbylo než tuto legendu přijmout.") nebo šlo o úvahu typu: policajti mě sice buzerujou , ale podívejte se na ty neustálé skandály se služebními pistolemi, propouštění lumpů na svobodu, a teď dostávají kvůli papalášům přes hubu.
Jediné, v čem má možná pan Pecina pravdu, je fakt, že Češi většinou neví, co za bojem MMF a SB kontra antiglobalisté je. Média jim to neřeknou, oni sami se nezajímají. Když je oznámeno, že zasedání MMF a SB bude v Praze, pokrčí rameny a pomyslí si, kolik to bude stát, kolik v tom bude úplatků. Když se připomene Seattle, trochu se nasrší a nadává, že budou problémy s dopravou, bude nepořádek a policajti budou otravovat. Nedivte se, když v ČR nelze z průměrné mzdy jedné osoby uživit 4-členou rodinu alespoň na úrovni životního minima.
Tedy nikoli xenofobie, nikoli odmítání obětí, ale prosté pohrdání ničiteli.
Těším se na na obvyklý dovětek.
Jan Halva
Poznámka JČ: Ale vždyť ty škody byly minimální. Prosím, přečtěte si k tomu pro zajímavost článek z Guardianu v dnešním čísle BL, abyste viděli, jak ironicky na celou záležitost pohlíží západní zpravodaj. Ne, důvody ke vzniku oné neobyčejné hysterie "ta čubka Dvorská by měla být zatčena") jsou složitější. - Poznámky připisuji k článkům nikoliv jako poslední pravdivé slovo, které je nutno automaticky přijmout jako správné řešení, ale proto, aby měl čtenář možnost - tak jak to má být v otevřených sdělovacích prostředcích - vždy uvažovat o dané věci z různých úhlů pohledu.
