středa 4. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Sazka ovlivňuje, co smí Česká televize vysílat:
  • Lobbista silnější než televizní ředitel? V České republice - nic překvapujícího (Tomáš Pecina) MFD, matematika, filozofie a materialismus:
  • V článku Michala Mareše: Leninský odraz v matematice? (Karel Koecher) Euro a rozšiřování EU do střední Evropy:
  • Poučení z Dánska (Andrew Stroehlein) Velká Británie: Boje o televizní zpravodajství:
  • Jak BBC pojímá reportáž o vlastních problémech Česká republika:
  • Zastaveno stíhání novinářů z MFD (Ivan Hoffman) Reakce:
  • O co vlastně usilují Britské listy - klady a zápory (Václav Pinkava) Věda:
  • Nesmrtelné myši, dlouhověká telata a amerikanofilové z Lidovek (Juliana)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Nesmrtelné myši, dlouhověká telata a amerikanofilové z Lidovek

    Juliana

    Vážený pane Čulíku,

    někdy si nejsem jistá, jestli má cenu číst v novinách články o vědě. Naposledy mě tato pochybnost přepadla, když jsem si v LN 27.9. přečetla článek s bombastickým názvem: "Vědci hledají v klonování recept na  nesmrtelnost" a podtitulkem "Naklonovaná zvířata už nevykazují známky předčasného stárnutí. Podle expertů to znamená, že klonovaní jedinci mohou žít mnohem déle."

    Pokusy, kterými se tento článek zabývá, vysvětlím raději sama. Pak se vrátím k Lidovkám.

    Před časem se ve vědeckém i jiném tisku objevily články, které popisovaly telomery klonovaných ovcí. (Telomery jsou části chromozomů, které se při dělení buněk postupně zkracují. Buňky starých živočichů mají telomery krátké a už se nemůžou dělit.) (Některé vědeckopopulární články charakterizují telomery jako určitá "víčka" na koncích chromozomů, něco jako mají na konci tkaničky od bot, pozn. JČ.)

    Klonované ovce (Dolly a dva sourozenci) měly telomery kratší než kontrolní neklonovaná zvířata stejného věku (Nature 399: 316, 1999). Podle jednoho z modelů stárnutí by to znamenalo, že klony budou stárnout rychleji než neklonovaní jedinci.

    Mezitím američtí a kanadští vědci klonovali krávy. Ke klonování si vybrali hodně staré buňky, které už měly 95% života za sebou. Získali přesně opačný výsledek. Telátka měla telomery naopak DELŠÍ (Science 288: 665, 2000) než kontroly. Vznikla otázka proč. Je příčinou různých délek telomer u klonů odlišnost ovcí a krav, anebo použití různých klonovacích technik?

    Nyní přicházejí pokusy na myších. Američtí a japonští vědci vypěstovali šest generací klonů (Nature 407: 318, 2000). Postupovali tak, že z vajíčka odstranili buněčné jádro a pak tam přenesli jádro klonované buňky. Jádro buňky takto klonované myši opět vpravili do vajíčka. A tak dále až do šesté generace. Mohli by tak pokračovat až do nekonečna, ale jediná vzniklá myška šesté generace byla svojí pěstounskou matkou sežrána.

    Když se vědci podívali na telomery, zjistili, že se v každé generaci o něco prodloužily. Testovali i chování klonovaných myší. V rychlosti učení, síle a zvídavosti se nijak nelišily od neklonovaných živočichů a žádné známky předčasného stárnutí na  nich nebyly pozorovány. Jedna myš z páté generace klonů žije už rok a půl a  těší se dobrému zdraví. Na myš je to docela vysoký (i když nikoliv extrémní) věk.

    Metoda má zatím nízkou účinnost. Pouze z jednoho až dvou procent oocytů s  přenesenými jádry se narodí živé myši. (U krav je uváděna účinnost pět procent.) Vědci spekulují, že by mohlo docházet k selekci těch dárcovských jader, které mají delší telomery. I tak jsou experimenty nadějné. Časem by mohli vzniknout živočiši, nesmrtelní nikoliv ve svých potomcích, ale ve svých klonech.

    Nyní k Lidovkám. Uvádějí, že pokusy prováděl T. Wakajama z New Yorku. Vědec se jmenuje T. Wakayama. Teď sice pracuje v New Yorku, ale experimenty prováděl v Honolulu. Práce se kromě amerických účastnily i japonské laboratoře. O telatech LN píší, že je "světu představili američtí badatelé". Možná je představili, ale na pokusech pracovaly i dvě kanadské laboratoře. Jsou snad v LN a ČTK samí amerikanofilové, kteří neuznávají vědecký přínos jiných než amerických pracovišť?

    Skvostem je popis telomerázy. (To je enzym, který prodlužuje telomery.) Podle LN "Enzym, který propůjčuje věčné mládí". Buňkám v kultuře možná věčné mládí propůjčuje, ale zda ho propůjčuje celému organismu, to není jisté. Autoři původního článku o klonovaných telatech píší: "It is not known whether the longevity of these animals will be reflected by telomeric measurements, although cells derived from cloned fetuses had an about 50% longer proliferative life-span than those obtained from the same-age nonmanipulated fetuses." Lidovky to překládají: "Klonovaná telata tak mají velkou šanci žít o padesát procent déle." It is not known... (Není známo, zda bude dlouhověkost těchto zvířat ovlivněna telomerickým měřením...)

    A pak věřte novinářům.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|