Tváře politiků
Po triumfálním vítězství Aleksandra Kwasniewského v polských prezidentských volbách ztratila jeho strana, Svaz demokratické levice, téměř deset procent podpory veřejnosti. Příčinou prý byla povolební euforie na tvářích vůdců polské levice. Poláci si prý říkají, že čeho je moc, toho je příliš a sedmdesát procent z nich odmítá představu, že by státu vládla jediná politická strana.
Vraťme se ale k těm tvářím. Jistý americký neuropsycholog vyvinul metodu, jak z očí prezidentských kandidátů vyčíst, který nakonec vyhraje. Od roku osmdesát sleduje ve zpomalených záběrech tváře politiků při předvolebních televizních debatách a počítá jejich neuvědomělá mrknutí.
Letošní statistika říká, že zatímco George Bush mrkal osmačtyřicetkrát za minutu, Al Gore v průměru pouze šestatřicetkrát. Prezidentem se stává ten, kdo mrká méně, vyhraje tedy Gore.
Pozoruhodná metoda, která naznačuje, že příliš nezáleží na tom, co má politik v hlavě. Bush nad Gorem podle včera zveřejněného průzkumu pro deník New York Times a televizi CBS o dvě procenta vede i přesto, že se sedmdesát procent Američanů domnívá, že lépe připraven pro prezidentskou funkci je Al Gore.
Předností Georga Bushe je podle stejných Američanů to, že spíše říká, co si myslí, než aby říkal, co lidé chtějí slyšet. Vypadá to, jako by rozum Američanům radil, že bezpečnější je zvolit Gora, ale srdce je spíše táhne k Bushovi.
Toho ovšem nakonec nezvolí, protože mrká. V našich volbách do senátu a do krajských zastupitelstev asi metodu amerického neuropsychologa využít nelze.Vyhodnotit mrkání stovek kandidátů by byla práce pro vraha.
Vysílá se v úterý 24. října 2000.
