Proč se různé lidské rasy od sebe odlišují

(Tato recenze vyšla ve středu 22. listopadu v deníku Independent.)

Proč jsou Afričani černí a Evropané bílí? A proč musíme vytočit číslo 1, když telefonujeme do Spojených států?

Skupiny lidí se odlišují zjevnými rozdíly, které závisejí do určité míry na jejich genech. Avšak hlubším důvodem pro naše rozdíly, argumentuje Luigi Luca Cavalli-Sforza, odborník v oboru genetiky lidské populace, je to, jak jsme se přizpůsobili svému podnebí. U Afričanů vznikla černá barva kůže proto, aby byli ochraňováni před spálením slunečními ultrafialovými paprsky a aby nedostali rakovinu plic. Obilninová strava způsobovala, že Evropané měli nedostatek vitamínu D a stávali se obětí křivice. Proto u nich vznikla bílá kůže, aby jim do těla pronikly sluneční paprsky a  poskytly jim potřebný vitamín.

Obdobným způsobem jsou tělo a tvář Mongolů důsledkem přizpůsobení silným sibiřským mrazům. Tělo a hlava Mongolů bývají zakulacené, takže tělo ztrácí méně tepla. Jejich nos je malý, takže je méně pravděpodobné, že umrzne, nosní dírky jsou malé, takže se do plic dostává jen ohřátý vzduch. Oči jsou chráněny před mrazem tukovými záhyby kůže.

Všechno to znamená, že víra v rasovou nadřazenost je absolutně iracionální. Na světě existuje asi 10 milionů sociálních skupin, které lze považovat z genetického hlediska za vzájemně odlišné. Žádnou tuto skupinu nelze charakterizovat jako "čistou" rasu. Dokonce i částečná rasová "čistota" by vyžadovala uzavřenou reprodukci nejméně po dvacet generací: děti by museli mít spolu bratr a sestra či otec a dcera. Mělo by to katastrofální důsledky pro zdraví i pro plodnost.

Cavalli-Sforza projevuje aktivní pohrdání vůči těm, kdo argumentují, že jejich geny, chromozomy či DNA lepší kvality znamenají, že jsou tito lidé biologicky "lepší". Takovou naivitu mohla produkovat jen někdejší, stará, zaostalá věda. Jen ve Spojených státech, argumentuje autor, berou takovéto přesvědčení vážně - proto Amerika projevuje svou údajnou nadřazenost tím, že si určila pro mezinárodní směrový telefonní kód číslo 1!

Cavalli-Sforza využívá nové vědy paleogenetiky, s níž se většina z nás poprvé setkala ve filmu Jurský park a líčí celé panorama historie lidstva. První člověk, homo habilis, se objevil v Africe asi před 2,5 miliony let. Po něm asi před 2 miliony let následovat homo erectus. Pak se rozšíříla migrace a kolonizace, nejprve na Blízký východ. Nakonec se lidstvo dostalo do Asie a stalo se "moderním".

"Africká Eva", žena, jejímiž potomky jsou všichni moderní lidé, žila asi před 143 000 lety Ale možná že existovala celá řada takovýchto Ev. "Adam" se objevil o několik tisíc let později. Avšak proces přenosu otcovských a mateřských genů se odehrával na sobě nezávisle. Takže jediné, co můžeme říct jistě, je, že Adam i Eva žili v Africe - i když nikoliv nutně v tutéž dobu ani v tomtéž regionu.

Kdy se jejich potomci naučili mluvit? Cavalli-Sforza ukazuje, že existuje velká podobnost, ale také existují zajímavé rozdíly, ohledně evoluce genů a jazyků. V obou případech je možné, aby se změna, která se nejprve objeví u jediného člověka, rozšířila na celou populaci. Genové změny, způsobení mutací, jsou pak přenášeny z jedné generace na druhou. Naproti tomu jazykové změny mohou být přenášeny i jednotlivci, kteří nejsou navzájem příbuzní. Ke genetickým mutacím dochází zřídka, jazykové mutace jsou časté. Slovo se dokáže změnit za 1000 let, zatímco kde může zůstat nezměněn po miliony let.

Sanskrt, nejstarší jazyk, poprvé vysvětlil vztahy mezi rodinami indoevropských jazyků. Evropské jazyky jsou staré 6000 - 25 000 let, výjimkou jsou jazyky na Nové Guinei a jazyky australských domorodců, které jsou možná starší než 40 000 let.

Studium jazykového vývoje, jak je dobře známo, v roce 1866 zakázala Pařížská lingvistická společnost s tím, že to jsou prý jen pohádky. Cavalli-Sforza dává těmto "pohádkám" vědeckou věrohodnost, i když jeho pojetí vědy jako mírné konkurenční soutěže mezi gentlemany je poněkud zastaralé. Nicméně jeho kniha Genes, People and Languages poskytuje skutečně báječný a velmi čtivý přehled lidské prehistorie.