PresiDENT
Nějak si najednou nemohu odmyslit, že druhá polovina slova president značí
v angličtině promáčklinu.
Nechutná 'bitva o koryto', která ničí pověst Spojených států, nemá
důstojné východisko. Ať už se úřadu ujme uchazeč vybraný tak či onak, bude
to vypadat jako podvod na voličích, převrat justiční cestou. Ať bude
rozhodnuto, který polopresident má být slavnostně uveden do úřadu, měla by
při jeho inauguraci znít místo státní hymny rocková píseň Roy Orbisona z
roku 1962 "The Great Pretender" - Velký Rádoby (zde text)
Volby jsou snímkem momentálního rozpoložení myslí voličů. Takový snímek
nemůže být přesným odrazem nějaké absolutní vůle lidu. Důvodem nepřesností
může být ledacos- špatně zaregistrovaný volič, který v seznamu oprávněných
buď není, nebo je uveden s překlepem, nepochopení volebních instrukcí v
případě slabozrakého voliče, nedůrazné zaznamenání volby, opravení omylu a
tudíž znehodnocení volebního lístku nepozorným, neofrankování poštovní
obálky s odevzdaným a zaslaným hlasem, nedoručení poštou včas, chyba ve
sčítání ať už stroje či člověka, atd., atp. - o úmyslných podvodech ani
nemluvě.
Skvělý článek
[anglicky] převzatý z LAtimes.com na stránkách CNN velice znepokojivě dokresluje, jak nepřesvědčivý je americký volební proces, jak nepřesný, když jde do tuhého. Je to, jako kdyby na olympijských hrách rozhodovali o vítězích dalekohledem - pokud někdo vede přesvědčivě, je to celkem jedno, ale když jsou dva těsně vedle sebe? Podle odhadu tzv. odborníků, v amerických presidentských volbách kvůli procentuelní chybovosti sčítání přišly nazmar až dva miliony skutečných hlasů - tedy daleko více než oficiální rozdíl mezi Al Gorem a Georgem Bushem. Velmi pravděpodobně to na nerozhodném výsledku pranic nemění, pokud jsou chyby a nedostatky volebního systému nemilosrdné a přitom nezaujaté.
Pokud jsou takové chyby a nedostatky rozprostřeny v dosti velké populaci voličů, a pokud spolu soutěží v zásadě jen dva kandidáti, pak se chybovost jednoduše stírá navzájem.
Důvod, proč se Bushovi nelíbí pečlivé přečítání hlasů ve vybraných obvodech je prostý a logický.
Aby to bylo fér, stejná pečlivost by musela platit všude, i tam, kde by býval vyhrál Bush.
Pokud by se volby opakovaly, nedopadly by úplně stejně, přinejmenším kvůli změnám v počtech zúčastněných. Jeden volič dosáhne plnoletosti, další se odebere na onen svět atd., atd.
Nezanedbatelné budou změny nálad voličů, obzvláště pak, jsou-li informováni jak předchozí volby dopadly-nedopadly. Hlasy Naderovi by poputovali Gorovi, nejspíš. Nebo taky ne. Jakpak by asi dopadly volby presidenta Spojených států nyní, po nedávných zkušenostech? Možná že v podrobnostech jednotlivých hlasujících, v počtu odevzdaných a sečtených hlasů docela jinak, leč v souhrnu stejně nerozhodně, stejně sporně.
Neboť k rozhodnému výsledku je třeba mít jednoho kandidáta přesvědčivějšího, než je ten druhý.
Bush a Gore jsou v jednom ohledu k nerozlišení - vedle kteréhokoli z nich vypadá Bill Clinton i s rozepnutým poklopcem jako učiněný státník.
A k tomu se ještě vedou spory, zda je v americkém systému vůbec důležité, jak hlasují řadoví američané.
Podle článku II Ústavy Spojených států amerického presidenta zvolí volitelé, které vyberou jednotlivé Státy. O řadových aAmeričanech nikde ani muk. Inu, učiněná demokracie.
Je ta naše lepší?
