sobota 30. prosince

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Česká televize:
  • Zpráva Štěpána Kotrby z Kavčích Hor, pátek 21.00: Samet se vytrácí, nastupuje tvrdost a  emocionální manipulace
  • ČR stále chudne, proto budu demonstrovat proti Hodačovi" (Jan Čulík, psáno pro MFD)
  • Martin Muchka zkresluje Usnesení RRTV (Petr Štěpánek, RRTV)
  • Nebezpečná droga občanské rebelie (Jaroslav Plesl)
  • Krize v ČT: Jak z toho ven (Jaroslav Plesl)
  • Je či není Jiří Hodač "vedení ČT"?
  • Krize v ČT a kolem ní je náhradní, nedemokratický, ale historicky pochopitelný nástroj k výměně politických garnitur (Ondřej Hausenblas)
  • Manipulace: Český rozhlas nepravdivě navodil dojem, že jsou Britské listy na straně televizních vzbouřenců (Jan Paul)
  • Nedůstojné vzbouření v České televizi (Karel Páral)
  • Radě ČT:Rebelové v ČT neprojevují bolševismus (Marek Franěk)
  • Reakce: Ano, pane Žantovský, můžeme za to všichni (Jiří Novotný)
  • Jste pokrytec, senátore! (Jaroslav Sever)
  • Incident s Bobošíkovou jsem (částečně) viděl (Jindřich Bareš)
  • Pane Žantovský, pučistické chování se vám vymstí (Luboš Motl)
  • S veřejnou podporou vzbouřenců nelze polemizovat (Jan Šlemenda)
  • Hodač, Hodač, dozpravodač... (Václav Pinkava)
  • Střízlivost místo vzpoury (Martin Stín)
  • Kolego grafomane! Otevřený dopis Bohumilu Doležalovi (Martin Stín)
  • ČT: Máte pravdu, pane Čulíku, ale racionální uvažování jde teď v ČR stranou (Jiří Slavík)
  • Pohled zevnitř: Jak to bylo v ČT (zaměstnanec ČT)
  • "Obdivuji" Klausův návrh zprivatizovat ČT (Vojta Olšanský)
  • Protestuji proti návrhu Václava Klause zprivatizovat ČT (Stanislav Vaněk)
  • Hlas lidu a události v ČT (Tomáš Horyna)
  • Trestní oznámení: Jiří Hodač nám brání vidět důležité zprávy (Oldřich Maděra)
  • Právo protivit se zákonu: Případ Bascaya - pan Štemberk ho interpretoval nepřesně (Beáta Struharová) AKTUALIZACE, neděle 31.12., 4.30 ráno:
  • Adam Komers a Sex ve městě (Štěpán Kotrba)
  • Českou televizi opravdu nezávislou (Ivan Odillo Štampach) AKTUALIZACE, neděle 31.12., 12.30:
  • Podvody v internetové petici na podporu televizních vzbouřenců (Olivie Tajovská)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Českou televizi opravdu nezávislou

    Ivan Odillo Štampach

    Vedle přirozeného zápasu o moc mezi vládou a opozicí je nutná ještě další opora demokracie, a tou jsou stranicky nezávislá média. Jejich vlastním cílem není nahradit jednu vládu jinou. Dobrá žurnalistika a publicistika dokáže být kritická ke každé vládě a ocenit dobré kroky každé mocenské struktury. Jako svůj úkol chápe věcný popis a analýzu. Mezi stovkami samostatně působících papírových i internetových novin, časopisů, rozhlasovými a televizními stanicemi se ovšem vždy vyskytne přiznaná nebo nepřiznaná stranická propaganda a také komentáře a rozbory stranící některé z obecnějších politických koncepcí. Lidové noviny ani Právo např. nejsou hlásnými troubami Čtyřkoalice nebo Sociální demokracie, ale jedněm nelze upřít liberální a druhému demokraticky levicovou orientaci. V tom nejsou a sotva kdy budou neutrální. Oba tyto celostátní deníky se ale snaží v mezích své základní orientace být objektivní. Jejich různí komentátoři hodnotí události různě.

    Neutralita je zvlášť naléhavým požadavkem u takových médií, jako je Česká televize nebo Český rozhlas (ale i ostatních celoplošných stanic). Volba poslední Rady České televize zákonem požadovanou nezávislost na politických stranách fakticky popřela. Její členové byli vybíráni podle stranického klíče a na základě předpokladu, že budou činit to, co se jim doporučí a nerušit vlastním uvažováním. I když parlament volil v tomto smyslu v rozporu se zákonem, nemůže být sankcionován. Jde o těžko dokazatelné věci a proto by pravděpodobně neobstála ani stížnost na tuto volbu u Ústavního soudu - i když by se o ní měl někdo kompetentní pokusit. Takto zvolená rada vybrala za generálního ředitele muže, který, soudě také podle udělených výpovědí a jmenování, chce vyhovět, ne-li přímým pokynům ze sekretariátu ODS, tak aspoň jejímu celkovému pojetí politiky a tím také televizní zpravodajské a publicistické tvorby. Je pravděpodobné, že dnes není vedení ODS touto volbou nadšeno. Události se rozběhly silou vnitřní logiky proti zájmům této mocné strany, ba zdá se, že jí vážně poškodí.

    Jediným řešením je odvolání Hodače z funkce generálního ředitele nebo jeho resignace. V krátkém přechodném období, v němž by někdo dočasně pověřený řízením ČT podle jejího statutu především stabilizoval situaci, by měla vláda podat alternativní návrh na postup volby Rady ČT. Nový či novelizovaný zákon by měl opravdu účinně zajistit stranickou neutralitu veřejně právních médií a především jejich rad. A ovšem také Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle zákona přijatého Parlamentem pokud možno co nejdříve (ale po dostačující diskusi odborníků, poslanců a senátorů) by měla být zvolena nová Rada ČT a ta by měla zvolit nového ředitele ČT. Po důkladném výběrovém řízení by se jím měl stát někdo, kdo zprůhlední finanční toky, zeštíhlí zbytnělou instituci a zabezpečí skutečnou stranickou nezávislost, popisný a analytický ráz politicky relevantních pořadů a pluralitu vyslovovaných názorů v celém spektru demokratických politických koncepcí.

    Dosavadní Zpravodajství ČT projevovalo politické sympatie blízké především Čtyřkoalici, Hradu a hradnímu křídlu sociální demokracie. Jeho pracovníci se ovšem do jisté míry snažili poskytovat prostor i představitelům odlišných politických směrů a různých stran českého spektra. Nutno uznat, že v tom nebyli důslední. Cestou k rozšíření obzorů a k opravdu nezaujaté publicistice samozřejmě není sekernická personální politika nového generálního ředitele a jeho vykonavatelky Bobošíkové. K tomu musí tým dosavadních zkušených redaktorů a třeba i nových schopných lidí dosud stojících mimo Českou televizi, také s pomocí veřejnosti a odborníků, dozrát.

    Smyslem demonstrací před budovou ČT i demonstrace svolané na Václavské náměstí je obrana nezávislosti, neutrality a svobody slova. Proto by se měli držet stranou členové vlády, poslanci, senátoři a straničtí činitelé. Je v zájmu České televize, jejích pracovníků i diváků aby "vzbouřenci" byli opatrní ve výběru veřejně působících sympatizantů. Neměli by znevěrohodňovat své záměry aktivní účastí členů politiků na jejich podporu. Jejich, jistě účinná, pomoc bere televizním zpravodajům a politickým publicistům z rukou možnost kritizovat je, pokud budou jednou, což je velmi pravděpodobné, v této zemi vládnout.

    Cestou k rychlému řešení současné krizové situace není odhlašování koncesionářských poplatků, němuž vyzývá falešná výzva šířená po Internetu. Upozorňují na to sami pracovníci Zpravodajství ČT. Výrazné přiškrcení finančních zdrojů by nepoškodilo Hodačovo vedení ČT, jehož hodiny jsou zjevně sečteny, nýbrž televizi samotnou v dalších měsících. Její finanční krach vyvolaný hromadným neplacením by dodal výmluvnost katastrofální výzvě Václava Klause k privatizaci veřejněprávních médií.

    Po předpokládaném Hodačově odchodu a zklidnění situace by se měla rozplést klubka nejasností a podezření ohledně zištných motivací inspirátorů vzpoury. Měla by se vést inteligentní diskuse o roli a pozici České televize a Českého rozhlasu v našem občanském životě. Měla by nastat éra pokud možno co největší nezávislosti a co nejširší plurality, i když nějakým vlivům jistě nelze zabránit. Naší chatrné demokracii vy pak nechyběl jeden ze základních pilířů a aspoň poněkud by se stabilizovala.

    Ivan O. Štampach



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|