Britské listy

Jsem jen obyčejná nevýznamná novinářka z nevýznamného týdeníku, který se zabývá zcela jinými záležitostmi, a tak do dění v ČT samozřejmě vidím jen povrchně, nicméně "instinkt" a hlavně zkušenost s polistopadovými politiky v ČR mi říká, že nyní musím podpořit zaměstnance veřejnoprávní televize. A měla jsem k jejich práci v minulosti výhrady, naposled k pořadu Fakta, v němž ČT dala prostor převážně transplantologovi dr. Vítkovi, který zlehčuje snahy vyšetřit podezřelé manipulace s lidskými orgány v ČR (protinázory nedostaly dostatečný prostor). Samozřejmě, pokud se jakýkoli český novinář bez erudice získané v zahraničí porovná s jeho západními kolegy, takové srovnání vyzní v neprospěch české žurnalistiky.

Nyní se však naskýtá příležitost zvednout laťku kvality novinářské profese v ČR. Jsem přesvědčena, že "vzbouřenci" v ČT prošli tak silným křestem, že v budoucnu si budou důsledněji hlídat objektivitu.

Nestrannost a profesionalita se však odvíjí výrazně od buď lepších nebo horších zákonů a výkonných či nevýkonných dozorčích orgánů včetně zapojení nebo nezapojení veřejnosti (a nástrojů pro vymožení práva v praxi). Když jsem ze zvědavosti, byť jen letmo, porovnala naše právní předpisy k rozhlas. a televiz. vysílání se zákony USA a V. Británie, samozřejmě vidím naši legislativu jako hodně handicapované dvojče předpisů západních států. V ČR nejsou dořešeny tři dozorčí orgány: mediální komise, "velká" rada pro vysílání a "malá" rada ČT - jaké jsou mezi nimi vztahy, čím se a jak mají či nemají zabývat, proč nemají žádný vztah k širší veřejnosti apod.

České zákony k rozhlasu a televizi jsou prostě poznamenány stejnými chybami jako předpisy k jiným oblastem vč. veřejnoprávních institucí jakéhokoli druhu. Na prvém místě je nutné odejmout politikům, co jim nemá patřit, a zapojit více veřejnost do rozhodování, posuzování a kontroly (bez účasti veřejnosti se totiž v ČR mj. zneužívá výkon kontroly nad hospodařením - nový ředitel ČT svede vše na původního ředitele).

V ČR chybí preciznější kontrola nad komerčním vysíláním - to nyní zneužívá V. Železný v TV Nova.

Pro ČT lze zformulovat legislativní změny podle zahr. vzorů pro veřejnoprávní vysílání.

Jedna věc je kvalita právních předpisů, druhá věc jsou lidé přicházející do ČT se zaměstnanci nervózními z neustálých personálních změn. Rada ČT neměla p. Hodačovi dovolit kumulovat kolem sebe osoby spjaté s ODS, navíc u ředitelky zpravodajství (citlivé oblasti) jistě vadí její údajná angažovanost v SSM. Málokdo v českém státu se smíří s tím, že někdo dostane výpověď od někoho, kdo nemá zcela jasný štít z minulosti.

Atmosféru kolem ČT je nutné pročistit. Doufám, že redaktoři, kteří v ní poté budou pracovat, budou také schopni napomoci zdokonalení legislativy k veřejnoprávním organizacím různého druhu (nemáme dostatečně kvalitní zákon týkající se veřejných vysokých škol, nemáme dořešeny zákony k veřejnoprávním zdravotním pojišťovnám atd.). ČT hospodaří ročně s několika málo miliardami, zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna má pod palcem kolem 90 miliard - a tyto peníze jsou pevně v rukou poslanců (nyní je klíčem k plýtvání s penězi pojištěnců dohoda mezi ODS a ČSSD) jako členů orgánů VZP. Takže stejně jako ČT je třeba vymanit z rukou politiků, tak je zapotřebí odpolitizovat veřejnoprávní pojišťovny.