Britské listy

Překvapuje mne s jakou lehkostí se přenáší většina komentátorů kolegiálních sdělovacích prostředků přes pondělní pořad ČT FAKTA, ve kterém byly hrubě zneužity záznamy o telefonních hovorech několika lidí, a to k jejich skandalizaci a diskreditaci a manipulaci veřejným míněním.

(Pokud by nešlo o účelovou manipulaci, musely by být současně zveřejněny i údaje o mobilech všech redaktorů ČT, členů krizového štábu a všech členů managementu ČT. Šlo by se tak jistě vyhnout námitce manipulace, nikoli však daleko významnější námitce vůči protizákonnosti tohoto postupu.)

Zmíněné údaje byly použity v rozporu s jejich účelem, a to osobami, které nade vší pochybnost k nim nemohou mít legální přístup. Osobně se domnívám, že tím byly překročeny nejen veškeré hranice slušnosti a novinářské etiky, ale i hranice, stanovené Listinou základních práv a svobod a některými zákony.

Dále byly zveřejněny údaje o osobách, které s telefonními poplatky za užití služebních mobilů ČT vůbec nesouvisely. Jak si nyní může být kdokoli z uživatelů mobilních telefonů jist, že ten, kdo mu volá, není kýmsi monitorován a jeho jméno nebude následně skandalizováno.

Metody tohoto typu byly provozovány v předlistopadovém režimu dílnami II. správy StB a následně rovněž využívány veřejným publikováním, které mělo za cíl nejen diskreditaci osob, vůči nimž byly tyto materiály shromážděny, ale rovněž (a možná zejména) k zastrašování všech, kdo by se odvážili k nekonformnímu názoru nebo postoji.

Dále pak připravovaly půdu k tomu, aby nepohodlné osoby veřejnost odsuzovala a v jejich okolí byly vyvolány ostrakizující nálady (na druhově podobném fundamentu stály i politické procesy 50.let a vyvolávání společenských animozit).

Proto považuji podobné způsoby v duchu hesla "účel světí prostředky" za velmi společenky nebezpečnou činnost kriminální povahy, kterou by měly neprodleně prošetřit nejen orgány Státního zastupitelství ale i složky, které pečují o vnitřní bezpečnost státu, protože infiltrace příznačnými zpravodajskými metodami obvykle svědčí i o personální infiltraci prostředí zpravodajsky školenými osobami ať již domácí, či zahraniční provenience.

Je ovšem zřejmé, že orgány státu v cause ČT daly najevo naprostou rezignaci na ochranu veřejných, majetkových i jiných práv. Svou netečností a nečinností se podílejí na úpadku právního vědomí.

Jiří Svoboda, režisér