Bude na základě televizní krize založena nová politická strana?
Celkem 8 textů v 7 médiích přineslo včera informaci o možném založení nové politické strany.
Seznam článků následuje:
1) 22.01.01, Právo, str. 2, Nová strana s otazníky
2) 22.01.01, Euro, str. 12, Malorážka nestačí, chce to tank
3) 22.01.01, Haló noviny, str. 3, Stará parta v novém kabátě
4) 22.01.01, ČB listy, str. 2, Kolem Lobkowicze možná vznikne politická strana
5) 22.01.01, Plzeňský deník, str. 2, Kolem J.Lobkowicze možná vznikne nová politická strana
6) 22.01.01, Euro, str. 3, Čerstvá strana
7) 22.01.01, Severočeské noviny, str. 3, Lobkowicz založí novou stranu?
8) 22.01.01, Svoboda, str. 2, PŘEČETLI JSME
Skepticky je možnost založit novou stranu charakterizována pouze v deníku Právo.
Z ostatních zdrojů informuje nejrozsáhleji týdeník EURO – 2 články, přičemž první z nich je velmi obsažným vylíčením situace.
Bez zajímavosti není, že zprávu převzaly i 3 velké krajské deníky – Plzeňský deník, Českobudějovické listy a Severočeské noviny, a ačkoliv jindy bývají jejich centrálně přebírané informace (tentokráte z EURA) téměř identické, dnes se liší výběrem „přímých“ výroků (vyjádření) potenciálních zakladatelů nové strany:
Českobudějovické listy:
„Verdikt, zda strana ano, či ne, bude záviset na výsledcích jarního sjezdu ČSSD i na tom, kdo se stane lídrem Čtyřkoalice. Pokud tady ta potřeba bude, tak nový politický subjekt asi vznikne," řekla Euru Monika Pajerová.
Plzeňský deník:
O využití nynější politické garnitury Jiří Lobkowicz neuvažuje. "Jsou všichni neúspěšní a neschopní. Nevím, proč je využívat. Musíme si uvědomit, že v zemi žijí lepší a schopnější lidé než ti, kteří nás dnes vedou," řekl novinářům.
Převzatá centrální zpráva je tak v podání krajských deníků nebývale plastičtější a obsahuje i více informací než při přejímání jiných zpráv z celostátních zdrojů.
Za klíčové osobnosti celé iniciativy jsou týdeníkem EURO vydáváni:
Jiří Lobkowicz,
Zdeněk Bakala,
Jan Švejnar,
Michael Kocáb,
Slavomil Hubálek,
Monika Pajerová.
Základní zpráva v EURU uvádí i poslance Unie svobody Petra Matějů, ten se ale svým prohlášením v Právu distancoval… .
Obdobně nezískal týdeník ani vyjádření Z.Bakaly nebo J.Švejcara.
Podle J.Lobkowicze je předpokladem k úspěchu nové strany dosažení 35 % preferencí ve volbách.
Nepřímo se potvrzuje, že případné založení strany by mělo být i pokusem o integraci občanských sdružení a iniciativ:
(a) Dřevíčská výzva
(b) Impuls ´99,
(c) Lípa,
(d) Děkujeme, odejděte,
Je to logické, že různá občanská hnutí a iniciativy usilují o užší spolupráci i vzájemnou komunikaci a koordinaci – společně se pokoušejí nastolovat témata, jež považují za opomíjená (například ekologie), i když se někteří jejich představitelé individuálně prozatím od založení nové strany distancují… !
Například Josef Brož (Děkujeme, odejděte ! ) nebo Jan Bubeník ( jeden ze studentských vůdců „sametové revoluce“, později poslanec FS ČSFR, dnes vězněn na Kubě…).
Podle týdeníku EURO se objevují v souvislosti s novým politickým subjektem i další známé osobnosti našeho politického a veřejného života:
Ivan Pilip,
Tomáš Ježek,
Jan Kasal,
Mikuláš Lobkowicz,
Michal Prokop,
Jiří Večerník.
Skutečnosti, které budou mimo mnoho jiných faktorů (např. vytržení 5 milionů obyvatel ČR z letargie…) podmiňovat vznik nového politického subjektu, lze velmi, velmi zhruba rozdělit na 2 až 3 záležitosti, které budou představených protagonistů (Pajerové a Jiřího Lobkowicze…) ovlivňovat v nejbližší době naší politickou scénu:
1) Vývoj „kauzy ČT“
2) Volba volebního „leadra“ Čtyřkoalice
3) Sjezd ČSSD
První ovlivňující faktor prezentovala podle týdeníku EURO Monika Pajerová: „Varianty jsou otevřené. Buď se nám podaří uspět, jako třeba v kauze České televize, což považuji za náš první úspěch - podařilo se nám vyvolat tak silný politický tlak, že politici pochopili, že musí jednat. Bude-li se toto dařit, není potřeba zakládat novou politickou stranu.
Pokud se podaří donutit politiky, aby komunikovali s občany, četli jejich dopisy a odpovídali na ně, přijímali je ve svých kancelářích, tak není třeba novou politickou stranu zakládat.
Když se ovšem ukáže, že Česká televize byla pouze výjimka, tak je možné, že generace lidí kolem třicítky a čtyřicítky si řekne, že s těmito politickými reprezentanty již nechce mít nic společného, a že se pokusí vytvořit něco nového.“
Druhá varianta je „hrou o budoucnost Čtyřkoalice“, která až dosud některé ambiciózní politiky, především z US a ODA, opakovaně neuspokojuje:
Úspěch v senátních volbách byl především úspěchem KDU-ČSL.
Předsedou Senátu je P. Pithart z KDU-ČSL.
Největší úspěch v krajských volbách přineslo zvolení 5 krajských hejtmanů – všichni jsou z KDU-ČSL.
Kdyby se volebním „leadrem“ Čtyřkoalice měl stát rovněž navržený kandidát KDU-ČSL Jaroslav Kopřiva, (zatím je odhad výsledku v osmičlenném grémiu /3x KDU-ČSL, 3x US, 1x ODA a 1x DEU…/ které bude 26.01.2001 volbu realizovat údajně nerozhodný, tj. Kopřiva vers. Kühnl 4:4…), pak by již zřejmě „číše přetekla“ (!)
Poslední varianta může být stejně tak zástupná, jako nejdůležitější:
Zda odejde Miloš Zeman z funkce předsedy ČSSD.
Bude zvolen očekávaně „vhodný“ nástupce, nebo dojde k překvapení (pozitivnímu pro další vývoj volebních preferencí ČSSD).
Dojde k „politickému combacku“ Petry Buzkové do vedení strany atd.
Každá z uvedených variant má své plus i minus.
1) Např. podmínky uváděné M. Pajerovou v souvislosti s ČT lehce vyvrací v dnešním vydání časopisu Týden Milan Knížák.“Kdokoliv může navštívit jednání Senátu i Poslanecké sněmovny, každý si může zajít za svým poslancem do jeho kanceláře atd.“
2) Kdyby šlo čelním představitelům Čtyřkoalice opravdu o úspěch v nastávajících volbách do Poslanecké sněmovny, zcela dobrovolně by dali přednost volebnímu „leadrovi“ z KDU-ČSL, protože výsledky senátních i krajských voleb na to daly jednoznačnou odpověď ! ( a možná by přitom i pochopili velkorysost gesta předsedy Jana Kasala, který souboj předsedů, v duchu přísloví „moudřejší ustoupí“, zřejmě předem vzdal… .)
3) Snad jediné pozitivum pro případné zakladatele nové strany nabízí varianta 3, jakýkoliv jiný vývoj než předem očekávaný, by totiž ve svém důsledku mohl nakonec i vést k nečekanému rozšíření řad těch, kteří „velkou ránu“ v podobě nového politického subjektu chystají… !
Vzhledem k naznačovaným sporům o využívání stávajících politiků v nové straně (D.Kroupa - ANO) nebo naopak o jejich nevyužití (J. Lobkowicz - NE) - (viz. EURO), i zákonitosti „Gaussovy“ křivky poklesu počáteční euforie resp. nadšení (viz. například kocovina v záležitosti ČT, včetně tichých revokací původně nadšených výkřiků nebo prohlášení typu : „…a další demonstrace bude na Letné…“, „…sejdeme se na třetí demonstraci…“, ) lze konstatovat, že variant, vedoucích ve svém důsledku k založení nové politické strany v ČR, bude zřejmě mnohem více než vypozorované tři...
