Čtyři mladíci a já mimozemšťan
Minulý týden jsem si vzal dovolenou a odjel za kamarády do Krkonoš. Vyšli jsme si na procházku s tím, že zpátky pojedeme autobusem; asi jsme šli rychleji, než jsme čekali a tak jsme strávili příjemnou hodinku do odjezdu autobusu v hospodě.
Příjemné prostředí, snad proto, že sněhu je málo, seděli v sále kromě nás jen čtyři mladíci, odhadem tak kolem dvacítky; podle některých náznaků studenti vysoké školy. Pili pivo a bavili se o všem možném a to tak, že nešlo neslyšet.
Zaujali mě hned na začátku, kdy přišla na přetřes otázka "krást či nekrást?". Tři z nich prohlásili, že: "krást je normální a správné" a čtvrtý hájil názor, že "krást je normální, ale ne správné". Ten čtvrtý dále věřil, že lidstvo "zasadili" na Zemi mimozemšťané.
Aby bylo jasno: nechci nikomu brát jeho názory ani víru; mimozemšťané jsou celkem stejně logická varianta jako jiné světonázory, ovšem názor čtyř ze čtyř "krást je normální" a tří ze čtyř "krást je správné", to je na mě trochu moc.
Kradlo se vždycky: kdyby ne, tak proč přikázání "nepokradeš". Kradlo se za komunistů; "kdo nekrade, okrádá sebe a rodinu" se často říkalo a krádež se omlouvala i pokusem vydávat ji za odpor proti režimu. Ale s názorem, že "krást je správné a normální", jsem se nesetkal.
Zkouším si představit svět za pár let, až z oněch mladíků budou podnikatelé, učitelé, ředitelé firem a kdo ví, co ještě. Ta představa není nic moc.
Politika mě kdysi zajímala: když ničím, tak tím, že mě politici uráželi ("státními zaměstnanci zůstanou jenom ti neschopní" atd.). Dnes mám svoje kamarády, koníčky, zájmy, knížky, práci, která naštěstí zahrnuje předchozí? s tím a krajinou se identifikuji; s Českou republikou ne. Zákony přicházející z Parlamentu se podle mého se zdravým rozumem sloučit nedají, jedna strana je hrozná a druhá je strašná. A ostatní jsou ještě horší.
A tak jsem možná mimozemšťan já.
