Z českého tisku se podivnými praktikami Českého statistického úřadu a Sociologického ústavu Akademie věd v roce 1993 zabýval pouze Český deník. Ten zveřejnil i informaci, že na Kalifornské univerzitě v Los Angeles působil Ivan Sviták (tehdy z Levého bloku), a uvedl současně, že na univerzitě samotné o průzkumu nikdo údajně nikdo nic neví. Český deník napsal, že dotazování bylo zaměřeno na místa, kde v parlamentních volbách zaznamenala úspěch levice, a jména respondentů se dostala do zvláštní počítačové databáze. Celou akci tehdejší "novináři" připsali politicky účelově na vrub "bývalým komunistům a nomenklaturním kádrům, případně v kombinaci s vedením KSČM". Databáze samotná by prý pak podle Českého deníku bývala mohla být využita "při eventuálním levicovém převratu". :)))
Inteligencí tehdejší redaktoři ČD opravdu neoplývali... Kdo potřeboval nejvíce informace o okresech, kde případně "zvítězila levice" - KSČM nebo tehdejší pravicová koalice? A projekt UCLA nevedl přeci Ivan Sviták, ale Petr Matějů - a nebo se za Petra Matějů Ivan Sviták převlékl?
Statistika v propagandě
Nejen zneužití, ale i využití umožňuje vtipné použití...
To vás napadne, přečtete li si v novinách třeba toto:
Majetek amerických domácností v Bushově době podle šetření klesl
Čisté jmění typické americké domácnosti, tedy rozdíl mezi jejími aktivy a pasivy, kleslo v době od roku 1988 do roku 1991 z 41,47 tisíce USD na 36,62 tisíce, tedy o 12 procent. Uvedl to v úterý úřad Census Bureau. Zkoumané období se do značné míry shoduje s prezidentstvím George Bushe a také s poslední hospodářskou recesí v USA, která podle vládních statistik trvala od července roku 1990 do března 1991. Podle T.J.Ellerové, jedné z autorů průzkumu úřadi Census Bureau, odráží pokles jmění domácností nižší hodnotu domů, pokles úspor na bankovních a spořitelních účtech a nižší hodnotu nemovitostí.
Tuto zprávu přinesla agentura Reuter a převzala ČTK 26.1.1994
z archivu publikovaných agenturních zpráv vybral (koš)
Kolik nás je dnes? Dozvíme se za měsíc...
Češi se sčítají rádi - už několik století. První oficiální sčítání lidu v českých zemích bylo v roce 1754.
Odhaduje se, že ve 4. až 6. století žilo na území státu kolem půl miliónu lidí. Před Bílou horou obývaly české země asi tři milióny lidí, kolem roku 1650 již jen dva milióny. Při sčítání v roce 1754 bylo na území českých zemí 3,360.000 obyvatel, na území Slovenska 1,460.000. Další oficiální sčítání se konala již ve zmíněném roce 1869, dále 31.prosince 1880 /celkem na území dnešního státu 10,699.534 obyvatel/, 31.prosince 1890 /11,260.601/, 31.prosince 1900 /12,155.139/, 31.prosince 1910 /12,995.294/. První sčítání v Československu se konalo 15.února 1921 /13,003.446/, další následovala 1.prosince 1930 /13,998.497/, 1.března 1950 /12,338.450/, 1.března 1961 /13,745.577/ a 1.prosince 1970 /14,344.987/. Při sčítání v roce 1980 bylo na území federace k 1.listopadu celkem 15,283.095 trvale bydlících obyvatel, z toho v České republice 10,291.927 a ve Slovenské republice 4,991.168.
To je přesnost, co?(koš)
V pátek 9. 2. 2001 vyšla kniha Britských listů o vzbouření v České
televizi. Kniha se jmenuje V hlavních zprávách: Televize. Fakta,
která před vámi zatajili. Najdete v ní všechny důkazy "podvratné
činnosti" Britských listů proti České televizi (viz článek člena
managementu ČT Nikolaje Savického). Kniha je to výbor z textů publikovaných v
Britských listech.
Zajímavá až fascinující četba. Napsala nám Irena Válová, předsedkyně Syndikátu novinářů ČR:
Vážený pane Pecino,
zakoupila jsem pro sebe knihu V hlavních zprávách: Televize, kterou jste napsal spolu s panem Čulíkem. Pro mne jde o zajímavou až fascinující četbu. Na knihu jsem "narazila" náhodou, neboť jejímu vydání nepředcházela žádná propagace. Je to zatím jediná kniha o událostech v ČT, kterou mi stálo za to si koupit.
Kniha "V hlavních zprávách: Televize" je nyní na prodej také v internetovém knihkupectví Kosmas na tomto místě, a to za lidovou cenu 118 Kč (plus poštovné) - kniha má 166 stran. Okamžitě se v pondělí dostala na první místo Top Ten internetového knihkupectví Kosmas, jakmile byla zařazena do prodeje. Rychle byla začátkem týdne vyprodána, avšak nyní je v Kosmasu znovu v normální distribuci.
Kde se dá koupit kniha "V hlavních zprávách: Televize"? Asi tisíc
výtisků bylo rozvezeno v minulých dnech po nejrůznějších místech republiky, v
Praze je kniha k dostání například v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, v
knihkupectví Academia na Václavském náměstí a u Kanzelsbergera. (JČ) ---
Tolik teorie; prakticky kniha zatím viděna nebyla. (TP.) - Ptejte se, vyžadujte ji, pokud o ni máte zájem. Je také možno si ji koupit přímo v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6,
tel. 2432 1098.
Proč potřebujeme od čtenářů BL peníze
Od vydání tohoto finančního apelu přišlo za posledních 24 hodin dalších asi 140 nabídek sponzorování. (Zajímavé je, že mezi nimi jsou někteří zaměstnanci či reportéři České televize, ale prosí o zachování anonymity.) Celkem tedy máme zatím cca 210 drobných sponsorů, avšak potřebujeme jich asi 500. Dokáže to česká společnost? Založili jsme Občanské sdružení Britské listy a dnes, tj. ve středu odpoledne, zveřejníme konto, kam je možno posílat příspěvky. Prosím, posílejte nám i nadále nabídky finanční podpory. Snad to dáme dohromady. Pokud se to podaří, česká společnost může být hrdá na jeden úspěšný projekt, který si lidi dokázali financovat sami! Děkujeme.
Zde je vysvětlení, proč nyní naléhavě potřebujeme, aby čtenáři Britských listů vystoupili z pasivity a časopis finančně podpořili:
(Jsem natolik zhnusen celkovou situací v České republice - dostaly se mi o víkendu do ruky některé aktuální české barevné časopisy - je to neuvěřitelná idiocie - že ztrácím naději, že by jediný člověk dokázal proti obrovskému proudu nevědomosti, hlouposti, manipulace a špíny cokoliv zmoci. Už proti němu jen v Britských listech vystupuji pět let a myslím, že jsem svou povinnost už dost splnil. - Budu pokračovat pouze potud, pokud projeví čtenáři svou vůli v tom smyslu, že to mám dělat dál, ale za takových podmínek, abych mohl získat placené spolupracovníky a neničil si na pochybné kauze zdraví. Britské listy sice možná za poslední měsíce zdvoj - až ztrojnásobily svou obec čtenářů a čtou je všichni, kdo něco v ČR znamenají, ale pokud jediný redaktor a dva reportéři, pracující zcela zadarmo, nedostanou od rozsáhé čtenářské obce podstatnější podporu, budeme to muset zabalit. Je to na vás, přátelé... Vystupte z pasivity. JČ)
Národ sobě - že by už to neplatilo?
Pravidelní čtenáři Britských listů vědí, že zpracováváme a zveřeňujeme kauzy, které jsou pro českou společnost velmi důležité a které se do českých médií v podstatě nedostávají, nebo až poté, co na ně upozornily Britské listy. Za poslední rok lze vyjmenovat celou řadu kauz, o nichž přinesly Britské listy nezávislé a exkluzivní informace. Britské listy jsou také velmi pozorně sledovány politiky a všemi sdělovacími prostředky. V České republice také existuje mnoho lidí, jimž by vyhovovalo, aby Britské listy přestaly existovat. To jsou fakta.
Přinášíme nové, exkluzivní informace
Poslední kauzou, kterou Britské listy přinesly na stránky českých novin, je kauza sčítání lidu a nebezpečí, že zjištěná data budou zneužita,
předtím jsme systematicky, způsobem, jak to neučinily žádné české sdělovací prostředky, informovali o kořenech krize v ČT, tyto informace jsme nyní shrnuli v právě vydané knize V hlavních zprávách televize. Ve velké míře se soustřeďujeme se na závažné otázky práva a zákonnosti v ČR, zejména na dodržování občanských práv úřady, soudnictvím, policií. BL byly první médium, které poukázalo na to, že české sdělovací prostředky zamlčely policejní brutalitu proti náhodným občanům. Systematicky se zabývají nedodržováním občanských práv nekonformních členů společnosti, protože dobře vědí, že to je nejslabší místo vznikající české demokracie, kudy by mohl do české společnosti znovu proniknout autoritářský režim. Ze stejných důvodů sledujeme systematicky české sdělovací prostředky, protože jejich efektivní a zdárné fungování je základní podmínkou demokracie. Bohužel, ani veřejnoprávní média, poslední dobou zejména ani Česká televize, roli kvalitních sdělovacích prostředků neplní.
Proč potřebujeme peníze - potřebujeme cca 500 malých sponsorů, ochotných věnovat BL ročně 1000 - 1500 Kč - tolik lidí se přece v české společnosti MUSÍ najít... Nebo ne?
Investigativní novinářská práce se nedá dělat bez prostředků. Alespoň jeden člověk musí systematicky sledovat vyvíjející se kauzy, chodit na tiskové konference, na soudní jednání, zjišťovat informace, pracovat v podstatě ve dne v noci, být s lidmi ve styku e-mailem, faxem, telefonem. Základní minimum, které je pro tento druh práce nezbytné, je cca 40 - 50 000 Kč měsíčně: cca 20 000 jako plat a ostatní na pracovní výdaje, které jsou podstatné. Hlavní reportér Britských listů Tomáš Pecina dotoval za poslední rok svou investigativní práci pro BL z vlastních příjmů, dlouhodoběji se to však nedá dělat, protože prostě není čas na jinou práci.
Redigování Britských listů vyžaduje od Jana Čulíka každodenní nasazení, po ukončení jeho denní práce na vysoké škole, od cca 17 do 02 hodin. Ve věku osmačtyřiceti let se to nedá příliš dlouho dělat bez infarktu. Pět let takovéhoto způsobu života, od r. 1996, snad už by mohlo "na oltář vlasti" stačit. Naléhavě potřebujeme cca dalších 15 000 Kč měsíčně, aby alespoň v některé dny v týdnu mohl někdo redakční práci Jana Čulíka nahradit. Jan Čulík bude dál poskytovat svou práci BL naprosto zadarmo.
Firma Internet Servis sice poskytuje Britským listům server, avšak její technická podpora je víceméně pasivní. Nutně potřebujeme technické zázemí, v jehož rámci by alespoň jeden technický pracovník aktivním způsobem vytvářel a inovoval stránky Britských listů. K tomu je zapotřebí zřejmě dalších cca 10 000 Kč měsíčně.
37 000 individuálních počítačů
Britské listy mají v důsledku své práce v současnosti v české společnosti velkou čtenost i velkou odezvu. Jenže - stále jako za komunismu - je česká společnost navyklá sledovat všechno tiše a pasivně.
Od prosince 2000 zveřejňujeme v BL denně výzvu se žádostí o dobrovolnou finanční podporu Britským listům ve výši cca 1000 - 1500 Kč ročně. Z desetitisíců čtenářů, kteří čtou v současnosti BL každý měsíc, přislíbilo sponzorovat touto částkou BL celkem pouhých sedmdesát čtenářů, navzdory mnoha pochvalným dopisům ohledně naší práce. Nic snad nemůže být výmluvnějším svědectvím o atomizaci české společnosti.
Myslím, vážení přátelé, kteří čtete BL, že byste se měli pokusit ještě jednou se nad touto věcí zamyslet. Je to pouze na vás, jestli Britské listy budete či nebudete mít k dispozici. Vím, že v ČR se za přístup na internetové stránky neplatí a my chceme ve veřejném zájmu časopis i nadále udržet přístupný zadarmo široké veřejnosti.Upozorňujeme, že Britské listy NEJSOU internetový časopis - naprosto nepatří do onoho moře stupidity, které najdete na "českém internetu". Na grafické úpravě ani na technických podružnostech jim nezáleží. BL jsou normální, profesionální, seriózní investigativní list, jakých existuje v každé normální demokratické společnosti několik. Vychází jako veřejná služba, protože jejich redaktoři vidí, že česká společnost tento druh časopisu zoufale potřebuje, i když, jak je zjevné, na něj asi nemá - stejně jako nemá např. na veřejnoprávní televizi. Na internetu vycházejí BL pouze proto, že nemají prostředky pro šíření tiskem.
Najdou lidi v sobě dostatečné množství energie, aby dokázali ve veřejném zájmu přispět?
Takže, jak se říká anglicky, it´s over to you... - je to na vás.
Dejte nám vědět, zda vám na časopise tolik záleží, že byste za něj zaplatili 2,70 Kč až 4, 10 Kč denně: to je oněch 1000 - 1500 Kč ročně (děleno 365).
Založili jsme občanské sdružení a otevíráme bankovní účet pro vaše příspěvky. Oznámíme ho co nejdříve.
Jan Čulík
Měli bychom se přejmenovat na "Žebrácké listy", míní Michal Krček:
Vypada to, ze se clanky na Blistech sestavaji jen z reklamy na sebe same. Pomalu a jiste me zacina otravovat vase zebracke snahy o ziskani penez. Mozna, ze by se to chtelo prejmenovat na Zlisty (Zebracke listy).
Britské listy jsou výborná zábava. Píše A. Tevolt:
Musím Vás ujistit, že v mém okolí čte BL hodně desítek čtenářů, ale má to jeden háček - v drtivé většině se všichni těšíme, jak se pěkně pobavíme.
Zvláště pak, když padne věta: "...a BL již toto předpověděly..." a články typu vzbouřenci v TV, Inpeg, Ladronka... popisovat jedním dvěma "redaktory" mimo dění, to už se fakt třískám smíchy o zem.
Připomíná mi to kronikáře na malé vesničce /městě/, který popisuje vše a všude a ve své podstatě, souvislosti tvoří až na papíře, aby to nějak "vypadalo" a "vyšlo".
Jinak si tady v Čechách všichni přejeme, aby sbírka byla velmi úspěšná a BL vycházely i nadále, nějak by mi ráno ta porce Vaší "legrace" už po těch letech scházela.
No a v rámci Vaší kampaně "Národ sobě" dejte veliký, ale skutečně veliký pozor, ať před ukončením první sbírky nevyhoří to Vaše skvělé divadlo.
S pozdravem, Honzo a Tome, vydržte.
(Gramatiku autorovi opravila redakce.)
Politici v nedělních televizních debatách vyzvali občany, aby ukázněně vyplnili dotazníky pro sčítání lidu. Je zarážející, že žádný z diskutujících nebyl schopen vysvětlit skutečná rizika sčítání, a všichni se spokojili s obecnými proklamacemi o "neoprávněných zásazích státu do soukromí občanů". Hlavní riziko není v choulostivosti jednotlivých otázek, ale v tom, že se všechny tyto údaje spojují do jedné obří databáze. Ta se může stát neocenitelným zdrojem osobních údajů jak pro státní správu (finanční úřady, policii, správu sociálního zabezpečení, úřady práce...), tak pro soukromé subjekty (banky, úvěrové společnosti, direct-marketingové firmy, gangy domovních lupičů, vyděrače-"racketeery", novináře atd.), a v tuto chvíli bohužel neexistují žádné záruky, že se tito zájemci dříve nebo později k databázi nedostanou, ať "komerčně" prostřednictvím Deltaxu nebo přímo z ČSÚ (když ne jinak, tak s jistotou v případě volebního vítězství extrémní levice nebo pravice).
Sčítání lze provést tak, aby statistici získali použitelné údaje a přitom neohrozili bezpečnost sčítaných osob. Je to ale "něco za něco": čím bezpečnější soubor dat z hlediska ochrany jednotlivce, tím méně údajů pro demografy a sociology, zejména z hlediska křížových vazeb (korelací). Představme si například, že dotazník bude rozdělen na několik částí, které se každá samostatně vhodí do průhledné sčítací urny společné pro celý sčítací obvod. Občan bude mít jistotu, že podle jeho osobních dat nelze dohledat majetkové a bytové poměry, ale zároveň se z výsledků sčítání sociologové nedozvědí, jaká je životní úroveň např. vietnamské komunity, protože informace o národnosti nebude propojitelná s údaji o majetku. Podobně nebude možno stanovit, kolik ze současných Pražanů se v tomto městě narodilo a kolik se přistěhovalo, protože místo narození se nebude vyplňovat (je to údaj schopný závažným způsobem ohrozit anonymitu sčítání - kolik sčítaných osob se narodilo např. v Samaře jako Vladimír Železný?). Stejně tak se nemůže vyplňovat obor, ve kterém občan pracuje, leda by to bylo na samostatném lístku: existují totiž obory, kde v celé zemi profesionálně působí třeba jen jeden specialista. (TP)
Naostro s Marií Bohatou předvedlo Milana Šímu charakteristicky nepřipraveného, a tak předsedkyně ČSÚ excelovala, i když její odpovědi byly děravé jako ementál. Oponenti, kteří na rozdíl od moderátora i hosta tématu zabezpečení dat rozuměli, se téměř nedostali ke slovu. Krajní neschopnost nebo záměr? Kdo ví... (TP)
Důležitý text ke sčítání lidu publikoval Tomáš Pecina v sobotní MFD. V Britských listech je zde.
Sčítání lidu k Ústavnímu soudu. Britské listy v pátek 9. 2. podaly ústavní stížnost, jíž
usilují o zákaz sčítání lidu, domů a bytů a o zrušení příslušného zákona.
(TP)
Studii Miroslava Brady o základních principech televizního
zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr
Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:Skutecne si
myslim,ze by mela
byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem
redaktorum z 'oteenky' , zejmena pak pasaze
o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.
Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování
jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o
platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň
nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o
svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto
zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými
prostředky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize.
Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje
týkající se hospodaření České televize, viz tento text. Také
chceme od ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace
Člověk v tísni, viz zde.
Štěpán Kotrba podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který
zveřejnil ve vysílání pořadu Fakta České televize dne 15.1. výpisy z účtů
mobilních telefonů členů Rady ČT: "Neboť tyto informace jakožto
telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona
č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena
povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že
popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními
údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná
trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný
skutek byl spáchán televizním vysíláním."
Viz o tom v BL zde. (JČ)
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české
společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu
o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana
Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky
zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských
listů s Ivanem
Kytkou a Janou
Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. - V tematickém archivu Britských listů
naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká
televize" více než 900 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější
problém.
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako
každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02.
Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu
na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu
MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s
libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli
mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gl
a.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Recenze právě česky vydané hry
holandského autora Jeroena van den Berga "Žena podle Schopenhauera od
Michaely Černé je na tomto
místě.
TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese
http://blisty.internet.cz/xz/.
Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a
Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice
najdete zde a zde.
Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu
věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových
ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych
na adrese
http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.
Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost
čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je
nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase
k dispozici. Podívejte se na adresu
http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.
Britské listy nyní mají novou automatickou každý den
aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz
/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto
časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí,
že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby
upoutávku případně umístili na své internetové stránky.
JČ.
Czech media, Czech
politics and Czech culture:
A selection of English language articles, published in Britské
listy.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a
hyperlinků, týkajících se ČR, zde
na Glasgow University). Zde jsou užitečné
internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou
republiku.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana
Čulíka.
Výběr textů z posledních dní:
Jak místní mafie v Poděbradech potlačuje svobodu projevu:
