Lidi by si měli víc stěžovat
Nepřístojné chování britských a amerických bank - týká se to i ČR
Shrnujeme komentář Alexandera Chancellora, který vyšel v deníku Guardian v sobotu 24. března.
Často slýchávám argument, že to, že v Británii všeobecně nic nefunguje a v obchodech a v restauracích je špatná obsluha, je důsledkem toho, že si Britové odmítají stěžovat na veřejnosti. Je to docela dobře možné. Zákazníci jsou nuceni zažívat v obchodech, v restauracích atd. nejhroznější věci, ale přesto se mlčky podrobují osudu. Třeba nakonec přestanou do dotyčného obchodu či restaurace chodit, ale vyhýbají se otevřené konfrontaci. Britští prodavači a restauratéři podporují toto zbabělství dodržováním zavedeného britského principu, že zákazník nemá nikdy pravdu. Když si budete stěžovat, že není ryba čerstvá anebo že je ve víně korek, vysvětlí vám, že tomu tak není a budou to ještě dokazovat se svědky.
Dvěma nejlépe fungujícími zeměmi na světě jsou Německo a Spojené státy, kde lidé trvají na svých právech a na tom, aby za své peníze obdržely skutečnou hodnotu. Němci a Američané tráví většinu času tím, že si stěžují, a má to vynikající výsledky. Jen když si stěžují v Británii, nemohou si být výsledkem jisti. Jeden můj americký přítel, redaktor a komentátor Michael Kinsley, mi právě poslal e-mailem kopii dopisu, který napsal do banky Barclays v Britnii a žádal mě, abych mu poskytl co největší publicitu. Činím to s velkou radostí, neboť je to vynikající příklad, jak správně psát stížnosti.
"Vážení," dopis začíná. "Mám ve vaší bance konto už šestadvacet let - od doby, kdy jsem byl studentem v Oxfordu. Udržuji si ho ze sentimentálních důvodů a také na financování svých občasných cest do Londýna. Máte podivné způsoby, jak oplácet tuto loajalitu. Před dvěma lety, kdy bylo na tomto účtu něco přes 1000 liber, obdržel jsem od vás dopis, který mě informoval, že se účet jmenuje "London Solutions". Nyní, jak se zdá, by přejmenován na "Barclays High Interest Checking Account Plus". Navzdory tomu však, že se v názvu hovoří o vysokých úrocích, účet nevyplácí absolutně žádné úroky. Nula. A KROMĚ TOHO si každý měsíc účtujete manipulační poplatek deseti liber (550 Kč). A KROMĚ TOHO jste mi také začali účtovat za účtování tohoto manipulačního poplatku další libru. (Je to jako praxe čínské vlády, která lidi popraví a pak příbuzným pošle za to účet.)"
V reakci na předchozí stížnost mu Barclays Bank vrátila 4 libry a informovala, že byly chybně odstraněny z jeho účtu. "Od té doby se vyskytují manipulační poplatky ve výši 1 libry na mém výpisu zcela běžně, bez jakéhokoliv systému," píše dále americký novinář. "Ale teď jste se překonali. Dnes jsem dostal výpis z účtu datovaný 11. února, na kterém jste si odečetli 30 liber - pravidelných 10 liber a pak 20 liber za něco, co označujete POPL INFO DOP, ať už do znamená cokoliv. A dále mě informujete, že za odečtení těchto třiceti liber zaplatím příští měsíc další libru. Na účtu mám už jen 679 liber."
Jeho dopis končí silně. "Zbláznili jste se?" ptá se americký kolega. "Mnoho lidé přece nemůže být tak líných, jak jsem byl já, a dovolit, aby tahle krádež za bílého dne pokračovala. Anebo mnoho lidí to skutečně ignoruje a Barclays takhle vydělává miliony liber. Jestli je tomu tak,
s těmi posledními dvaceti librami jste to přehnali. Rád bych si okamžitě vybral z tohoto konta veškeré své peníze. A TAKÉ cca 70 000 liber, které mám u vás na kontě s úroky. Prosím, informujte mě, jak to mám učinit - i kdyby mě ten dopis měl stát dalších dvacet liber.
Ze stejných sentimentálních důvodů mám už osm let na účtu v New Yorku pár stovek dolarů, píše Alexander Chancellor. Tato částka se také zmenšuje v důsledku bankovních poplatků a tak jsem se nedávno také informoval, jak to konto uzavřít. "Bohužel nemůžeme vaši žádost tentokrát zpracovat, protože se vám během doby změnil podpis," odepsala mi Chase Bank. "Abychom mohli vaši žádost zpracovat, prosíme, podepište na dvou označených místech tuto podpisovou kartu a nechte podpisy notářsky ověřit na americkém velyslanectví. Notář musí na zadní stranu karty dát své razítko a my musíme dostat originál karty zpět. Abychom mohli uzavřít vaše konto, částka na něm se musí rovnat nule. Naše podniková praxe nám neumožňuje, abychom vám poslali do zahraničí šek. Tato procedura byla zavedena na ochranu vašich vkladů."
Takže je to celé kolem dokola. Nemá cenu, abych přesvědčoval Chase, že se můj podpis vůbec nezměnil, a už vůbec ne od roku 1993, kdy jsem si u nich otevřel účet. Zdá se mi, že banky nejen v Británii, ale po celém světě se zcela zbláznily. Anebo je to součástí celosvětového podvodnického bankovního spiknutí.
