Astérix proti Římské říši
Účastníci světového sociálního fóra, konaného v lednu v Porto Alegre, v Brazilii, jako protiklad k ekonomickému fóru v Davosu, měli jednu jistotu - globalizace, ve své současné verzi, světu škodí. Snad by nebyli vinni tím, že jejich jediná jistota je tak pevná jako oblak na nebi. V jednom z největších mezinárodních činů již zamýšlených proti establishmentu chtěli manifestující hlasitě protestovat proti koncepci akcelerace, tvořené z 90% tabu a z 10% konjunkturou. Protože hlasité protestování proti akceleraci je totéž jako boj s přízraky, skutečný svět pokračuje přesně v tomtéž po tomto shromáždění chudých v Porto Alegre.
Ne, že by bezzemek měl povinnost vědět, že José Bové (který bojuje za "Francie bez MacDonald's"), jeden z aktivistů-exponentů tohoto setkání, patří ke třídě dětí evropské státní podpory, která bere práci v zemědělství v chudých zemích. Ale brát ho jako hrdinu, tím mezinárodní fórum ukázalo, že je více zainteresováno na zbožňování (nebo proklínání) symbolů, než na vypořádání se s protiklady reality - neboť v tomto případě byl zničili klimat Astérixe proti Římské říši (globalizaci jiné epochy).
Bové není vůbec důležitý, ale poslouží k ukázání toho, že výkřik proti globalizaci měl určité politické zázemí (množstvím těch, kteří vykřikli) a žádný historický rozměr (intelektuální neplodností výkřiku).
Je omyl, že se kritizuje sociální fórum pro "nedostatek návrhů". Byl jich tu celý proud, tisíce a jedné formy potrestání spekulativího kapitálu, tisíc a dva způsoby, jak vytvářet národní rozpočty se souhlasem lidu. Ale tento typ výsledku se může vyprodukovat na půl tuctu seminářů ONGs nebo levicových stran. U fóra, které zamýšlí ukázat světu novou cestu, se ptáme, jaké zásady, jaká paradigmata nebo jaký příspěvek politické literatury vzešel z Porto Alegre?
Vůbec nic. Někdo musí upozornit vůdce světového sociálního fóra, že jejich přikázání o nerovnostech a nespravedlnostech v lidské společnosti byla napsána před více jak dvěma sty lety Jeanem Jacquesem Rousseauem. Odečteme-li to, co také již bylo napsáno ve všeobecné deklaraci lidských práv, je tím vyčerpán repertoár dobrých úmyslů. Globalizace se zdá tou nejlepší koncepcí k tomu, aby poslové budoucnosti mohli spojovat věci jako " respektování sociálních a individuálních odlišností", aniž by se tito stali mumiemi. A navíc se spojuje globalizace s občanstvím, globalizace se spravedlností, globalizace bez výjimky a se všemi společnými místy, která mohou být spojena magickým slovem "globalizace".
Svět je plný sociálních, ekonomických a lidských problémů, ale snažit se je vysvětlit (a řešit je) prismatem takové globalizace je sociologickým výsměchem. Co je to globalizace? Mimo mýtický rozměr, je to tendence vytváření ekonomických bloků (ještě začínající), obchodní liberalizace (taktéž), rychlejší oběh informací a peněz, vytváření nadnárodních společností (těch, které dnes neexistují). Vyjma procesů urychlených internetem - to ano, skutečným fenoménem konce 20. století -, ostatní tendence již existují desetiletí nebo vezmeme-li britské, portugalské a španělské výzkumy, navíc Turky a Římany, pak po staletí.
Prostoduchost požadavků světového sociálního fóra je jako sčítat 1+1. Mozky a vůdcové, kteří se sešli v Porto Alegre, dali přednost, mezi jinými příkazy, obžalovávání spekulanta George Sorose z toho, že zabíjí malé děti. Establishment se nikdy necitil tak jistým.
Kromě jiných věcí bylo požadováno znovuzaložení OSN, rozpuštění WTO (Světová obchodní organizace) a skoncování s IMF (Mezinárodním měnovým fondem). Mělo by být také požadováno znovuzaložení Spojených států. Pak by určitě mezinárodní instituce nebyly nikdy takové, jaké jsou.
Po pádu berlínské zdi se objevili teoretici, kteří tvrdí, že konec komunismu znamená konec historie, neboť kapitál se vyvine se stabilitou vlažného nedělního odpoledne. Chyba myšlenek fóra z Porto Alegre ohrožuje motivovat Šíty neoliberalismem a vrátit se k myšlence, že lidstvo nemá nic dalšího, o čem by se dalo diskutovat.
Skutečnými problémy pro globalizaci jsou ve skutečnosti problémy lidského druhu. Není to ani IMF (Mezinárodní měnový fond) ani WTO (Světová obchodní organizace), ale jednotlivci, kteří tam velí. Není to země - Spojené státy -, ale mnohé jejich děti, které se naučily od kalvinistického puritánského dědictví uzavřít jakýkoli obchod ve jménu peněz. Tak mnozí z nich zneužívají slabších, neboť se naučili život z Darwinova slabikáře, který učí, že taková jsou pravidla hry. Globalizace je nejen nezvratnou, jako byla i vždycky kolem nás. Pouze prostředky se měnily od prostředků Římanů k těm dnešním. Musíme se naučit vzít si z ní užitek spolu s tím, jak ji chráníme. Je to totéž s určitými objevy vědy, ty mohou být použity pro dobro i pro zlo. Záleží na tom, kdo je použije.
