Britské listy

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Aktualizace, pátek 13.00:

Zeptali jsme se Jana Vidíma (ODS), předsedy parlamentního volebního výboru, jak je možné, že užší výběr 45 kandidátů pro Radu ČT se po volbě dodatečně měnil. Odpověděl takto:

Tam se stalo to, že volební výbor pochybil u tuším pěti kandidátů, které vyřadil z výběru z důvodů formálních nesrovnalostí, že neměli některé dokumenty. Následně se prokázalo, že tomu tak není, že ty dokumenty byly v pořádku. Výbor uznal svoji chybu a protože v tom okamžiku jsme měli více kandidátů než při tom prvním výběru, tak výbor zrušil tu původní pětačtyřicítku a vybral novou. Já jsem z toho žádnou radost jako předseda volebního výboru neměl, nabídl jsem volebnímu výbor svoji rezignaci, ten ji nepřijal, a považuju za své velké pochybení, že jsme takovou chybu udělali, ale když už jsme ji udělali, tak jsme ji museli nějak odstranit.

To znamená, že ta druhá volba byla proto, že ta první volba byla na základě chybných informací?

Ano, tak se to dá říct.

Aktualizace, pátek 12.00

Sněmovna v pátek zvolila všech 15 členů Rady České televize. Členy Rady se stal ředitel Národní galerie Milan Knížák, odborník na drogovou problematiku Jiří Presl, filozof Erazim Kohák, bývalá atletka Helena Fibingerová, dále bývalý ministr práce Milan Horálek, biskupka Církve československé husitské Jana Šilerová, ředitel Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Jan Mrzena, architekt Bohumil Fanta, bývalá členka rady pro vysílání Zdeňka Hůlová, bývalý šéf Fondu dětí a mládeže Petr Kučera, novinářka Lucie Weissová, evangelický duchovní Svatopluk Karásek, projektant Zdeněk Forman, šéfredaktor někdejších Studentských listů Pavel Žáček a analytik společenských procesů Ladislav Miler.

Šokující a zřejmě protiústavní? bylo to, že na nátlak televizních vzbouřenců a čtyřkoalice poslanecký volební výbor poopravil seznam již zvoleného užšího výběru kandidátů a vrátil do něho Koháka a Karáska, které pak zvolil. Někdo by měl vysvětlit, jak je procedurálně možné, že k tomu došlo.

Znovu je nutno zdůraznit, že v podstatě nezáleží na složení Rady, protože její fungování je velmi limitováno zákonem. Fatálním nedostatkem zákona je to, že Rada není nezávislá. Je okamžitě, kdy se znelíbí parlamentu, odvolatelná, a to dokonce po jednotlivých členech. To nutně ovlivní jakékoliv její jednání. Např. Rady veřejnoprávní televize v Německu mají povinnost objednávat si od nezávislé auditní firmy finanční audit televizní stanice a financují profesionální kvalitativní monitoring pořadů. To se v ČR vůbec neprovádí. Nic jistě nebrání nynější Radě ČT, aby se něco takového nepokusila alespoň částečně dělat, ovšem je to otázka financování.

Co se týče nově zvolených členů, zdá se mi, že se pozitivně projevil křik televizních vzbouřenců. Parlament se bál, a tak není, pokud to mohu posoudit, nová Rada ČT jednoznačně složena ani ze stoupenců televizních vzbouřenců, ani z ortodoxních stoupenců opoziční smlouvy. Tato Rada zdá se být víc čtyřkoaliční než rady minulé, ale snad jen mírně. Je v ní ovšem celá řada neznámých jmen a lze předpokládat, že tito lidé mohou mít skryté stranické vazby, které se projeví až dodatečně. Za ODS byl sice jmenován Milan Knížák, ale ten nebude otrokem této politické strany, má svou vlastní hlavu. ODS zřejmě doufá, že Knížák v Radě všechny překřičí. Je však otázka, zda se mu to v patnáctičlenné Radě skutečně podaří. Skandální je jmenování bývalé členky RRTV Zdeny Hůlové, která prosazovala v Radě takovou politiku, že nyní bude mít ČR co dělat, aby uhladila spor s Lauderem. Zdá se, že křeslo v Radě pro Hůlovou je odměnou za věrné služby opoziční smlouvě. Erazim Kohák je sice členem ČSSD, ale má čtyřkoaliční tendence (Čtyřkoalice si ho taky vynutila), jenže ten bude v Radě asi relativně nečinný: na televizi se stejně nedívá. Čtyřkoalice si vynutila i evangelického duchovního Svatopluka Karáska, i když nelze čekat, že by tento integrálně svobodný člověk vědomě dělal stranickopolitické služby. Velmi dobrou pověst má v církevních kruzích i Jana Šilerová. Nezávislý a soudný člověk je i Milan Horálek. Pavel Žáček je mladý snaživý debolševizátor. Jan Mrzena dělá v Českých Budějovicích dobré divadlo. Vládne ovšem nebezpečí, že i nezaháčkovaní a nezávislí lidé, kteří televizi nerozumějí, se mohou dostat nekriticky pod vliv různých televizních nebo politických mafií, tak jak v minulé Radě jistě čestný a nezávislý Miloš Rejchrt (žijící však v trochu jiném světě, než je dnešní Česká republika) se posléze dostal pod vliv Vladimíra Mlynáře, s nímž se neustále radil.

Celkový verdikt: mohlo to být horší. Tito lidé sice zřejmě televizi nebudou příliš rozumět, ale snad by mohli usilovat o její nezávislost - nevím, zda jsou schopni (a mají vůbec možnost - znovu poukazuji na odvolatelnost Rady) usilovat o profesionalizaci zpravodajství. Pokud jsou v Radě skalní zástupci jednotlivých politických stran, rychle se to projeví a jistě se jejich vliv bude v patnáctičlenné radě navzájem trochu neutralizovat. Podle zákona budou muset být zasedání Rady ČT nyní veřejná a bude tedy rychle lehké zjistit, co je tato Rada zač.

Jenže co nastane teď? Pokusí-li se tato Rada jmenovat razantního a schopného nového ředitele ČT, který by byl schopen ji zprofesionalizovat, vyvolá to mezi vzbouřenci v České televizi znovu "dělnické bouře" - a zaměstnanci ČT opět Radu vyženou vidlemi. Pokud Rada zůstane v nečinnosti, bude s tím nespokojen Parlament, a ten ji odvolá. Skandální bylo konec konců i odvolání obou předchozích Rad ČT. (JČ)

Diskuse o brutalizovaných dětech pokračuje. V dnešním vydání Britských listů odpovídá Fabiano Golgo na kritický článek Ondřeje Čapka. Citujeme z jeho dalších zkušeností z ČR z oblasti péče pro postižené děti:

Když jsem zatelefonoval právničce Vodičkové, poslouchala příběh Jiřího Szuty tak, jako jeden z asi dvou set takovýchto příběhů, jimiž se zatím zabývala. Rutinní práce proměňuje hrůzu - no, v rutinu. Když vyšlo najevo, že Jirka hrál ve filmu a seznámil se se "slavnými" lidmi, hlas právničky Vodičkové náhle přestal znít unaveně a začal se zajímat. Přesně totéž se stalo, když jsem se spojil s ministerstvem školství a později i s institucí, kde Jirka nyní žije. Je relevantní, že měl neobvyklou možnost setkat se s těmito "slavnými" lidmi. Bohužel, a bez jakékoliv zásluhy, mu lidé věnují z tohoto důvodu trochu více pozornosti. Případů zneužívaných, opuštěných a k prostituci nucených dětí je obrovské množství. Tak se stávají pouhými čísly a společnost klidně spí, s pokojným pocitem, že tak to prostě je a nic se s tím nedá dělat.

Osobně jsem se s paní Vodičkovou nikdy nesetkal a musím říct, že poté, co s ní naposledy hovořil můj asistent, byl jsem zklamán, že se Vodičková bojí, že si lidi budou myslet, že se chová jako buřič. Její pomoc v každém případě nebyla perfektní. Musel jsem trvat na tom, aby něco udělala. Je v podstatě tímž typem úředníka jako lidé, pracující v institucích, odpovědných za Jirku. Dokonce se mě snažila přesvědčit, že ten chlapec nemá budoucnost, protože "ochutnal" život na ulicích, prostituci, atd.

Ostravský krajský soud zpřísnil dva podmíněné tresty v případu násilné smrti Milana Lacka, kterého v roce 1998 napadla čtveřice skinů. Zároveň snížil trest policistovi Mariánu Telegovi, který přejel bezvládného Lacka, ležícího po útoku na silnici. Podmíněný osmnáctiměsíční trest mu snížil o tři měsíce. Soud také potvrdil výši trestů dvěma útočníkům, kteří byli již dříve odsouzeni na jeden a tři roky nepodmíněně.

Sněmovní volební výbor ve čtvrtek částečně obměnil seznam 45 kandidátů, z nichž by sněmovna mohla v pátek zvolit novou patnáctičlennou Radu České televize. Do seznamu nově včlenil ekologa Erazima Koháka a evangelického duchovního Svatopluka Karáska. Kohák a Karásek nahradili v seznamu 45 kandidátů bývalého velvyslance v Německu Františka Černého a Stanislavu Kučerovou, kteří byli vyřazeni kvůli nedostatkům v dokladech.

Bude americký právník Edward Fagan stíhán kvůli kritice Temelína? Policisté z Týna nad Vltavou na Českobudějovicku prověřují trestní oznámení na amerického právníka Edwarda Fagana, který zastupuje rakouské odpůrce jaderné elektrárny Temelín. Fagan se prý dopustil trestného činu šíření poplašné zprávy výroky o údajné nebezpečnosti Temelína. ČEZ, americkou firmu Westinghouse a jejího právního nástupce, britskou společnost BNFL, Fagan v únoru neúspěšně vyzval k předložení dokumentů o bezpečnosti temelínské elektrárny. Společnost ČEZ tvrdí, že nemůže sama zveřejnit podrobnosti technické dokumentace k elektrárně, protože dodavatelská firma Westinghouse je vede v režimu obchodního tajemství. Fagan má za to, že se v Temelíně montuje černobylská technologie a že si americký řídicí systém nerozumí s dalším zařízením elektrárny.

Milan Knížák jako symbol vysoce subjektivního, trockistického řízení instituce? V pátek se má údajně volit nová Rada České televize - emoce, které to na všech stranách vzbuzuje, jsou pošetilé, protože věc nestranné a kvalitní veřejnoprávní televize, která by řádně odváděla divákům profesionální veřejnou službu, jakou si platí koncesionářským poplatkem, je dávno ztracena. Teď už jde jen o zuřivý boj stoupenců televizních vzbouřenců, kteří svými lidmi v Radě chtějí získat plnou kontrolu nad televizními finančními toky i nad směrem televize a zajistit si tak na delší dobu svou veskrze druhořadou práci a svá veskrze druhořadá, parazitická televizní zaměstnání - a poslanci v parlamentě, kteří chtějí vzbouřeneckou televizi podřídit svým zájmům. Zákon o České televizi je špatný: jakákoliv Rada, která bude zvolena, bude muset poslouchat - je to orgán loutkový, okamžitě odvolatelný, a kdo se nechá do ní zvolit stane se nutně terčem posměchu. - Takže je v podstatě jedno, zda do této komické parodie na nezávislou Radu ČT bude či nebude zvolen Milan Knížák. - V prosinci 2000 ještě ODS víceméně dodržovala demokratické předpisy a pravidla: když taková ustanovení trockistickou permanentní revolucí narušili televizní vzbouřenci, kteří si nárokovali právo dělat si s Českou televizí bez ohledu na zákony, co oni sami chtěji, zdá se, že i ODS se posléze rozhodla, že proti trockistické permanentní revoluci postaví svého vlastního, vysoce subjektivně rozhodujícího "ředitele" - vlastního trockistu, nerespektujícího objektivní ustanovení - Milana Knížáka. Pod Knížákovým vlivem by mohla být Česká televize zajímavá, v žádném případě to však nebude televize veřejné služby - ta zemřela loni v prosinci, s jmenováním Jiřího Hodače a následnou rebelií.

Upozorňujeme na svědectví historika umění Milana Kreuzziegera, který uvádí vážné důvody, proč by Knížáka neměla do žádné veřejné funkce v civilizované společnosti jmenovat žádná organizace. Jde o ono subjektivní rozhodování Přečtěte si rozhovor Britských listů s Milanem Kreuzziegerem o jeho zážitcích s Knížákem a vůbec o zážitcích s celkově nedýchatelnou atmosférou v pražské Národní galerii. Je to - jako obvykle? - typický český příběh: konflikt profesionality a schopností s hrstkou domácích nekvalitních a nevzdělaných spiklenců, kteří si z instituce veřejné služby udělali vlastní pašalík. Kreuzzieger se stal nepřijatelným, protože připravil nezávislý projekt na základě nových myšlenek ze zahraničí... Upozorňuju na pozoruhodné způsoby, jak s ním pak Knížák a jeho spojenci zatočili. Stejné praktiky jako v každé větší české organizaci? Známe je přece z České televize: prvotním hlediskem, které určuje všechno, je kamarádšoft... (JČ)

Reakce Milana Knížáka:

Několik poznámek k textu M. Kreuzziegera v Britských listech dne 23.5.2001

Neexistuje spor Milana Kreuzziegera s Milanem Knížákem. Pan Kreuzzieger je špatným pracovníkem a proto dostal výpověď. Osobně jsem s ním jednal pouze jedinkrát.
Není možné tvrdit, že něco je či není přehnané jen na základě informací z jedné letní školy, ať už ta škola byla kdekoliv. Navíc dělení na témata vůbec není nové a je spíše vhodné pro krátkodobé výstavy než trvalé instalace.

Pochybuji o vyrovnanosti duševního stavu pana M. Kreuzziegera. Pokud se poptáte v institucích, kde předtím pracoval, zjistíte, že NG se nechová k p. Kreuzziegerovi odlišně.

V dnešním čísle také publikujeme obranu Milana Knížáka od Martina Stumpfa z Národní galerie.

Britské listy zdrojem extremismu? Zdá se, že jsme nedokázali čtenářům vysvětlit, pro je v demokracii důležitá ochrana "extrémních" názorů, poznamenává Tomáš Pecina v reakci na dopis jednoho čtenáře:

Možná, že jsem se na BL až příliš upnul po dobu "boje za svobodu slova" v ČT a podcenil jsem některé zřetelné nebo alespoň špatně skrývané sympatie k různým extrémům (TP). Já sám jsem už starší člověk a Tesárka, Křečka, zelenorudého Patočku a spol opravdu nemusím. Psaní o Ladronce je nepochybně kontrolou demokracie, ale člověk, kterému 2x ukradli a 2x vykradli auto na podobné lidi a paragraf o užívání cizí věci kouká trochu jinak.

Základním měřítkem každé civilizované demokratické společnosti, důležitým lakmusovým papírkem, je to, jak se společnost chová k menšinám a k menšinovým názorům. To je nutno neustále sledovat. Píšeme o tom pořád. Svoboda projevu je naprosto zásadní věc. Hájíme-li právo minoritních názorů na jejich beztrestné vyjadřování, neznamená to přece proboha, že s nimi nutně souhlasíme. Prosím, přečtěte si k této věci tyto důležité články:

Svoboda projevu: I poslanci musejí mít právo vyjadřovat hnusné názory (Matthew Parris z deníku Times)

Nová kniha: Svoboda projevu na vysokých školách - ztratily univerzity důvod své existence? (Reason Magazine)

Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:

Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují?
Tomáš Pecina, Britské listy

Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)

Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.