Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.
Stanovy občanského sdružení jsou zde.
Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.
Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na
jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.
Co je nového v České republice
Aktualizace čtvrtek 19.30:
Amnesty International, Londýn o brutalitě české policie a o zacházení s Romy: Česká republika musí splnit své smluvní závazky, jinak to ohrozí její vstup do Evropské unie
Ve čtvrtek 31. května se mluvčí Policie ČR odmítla vyjádřit ke kritické zprávě londýnského ústředí Amnesty International ohledně policejní brutality, spáchané proti demonstrantům v Praze v září 2000. Ve zprávě ČTK se mimo jiné praví: Policejní prezídium nebude reagovat
na kritiku organizace na obranu lidských práv Amnesty
International (AI), že policie porušovala lidská práva během
loňského zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF). Policie
podle své mluvčí Ivany Zelenákové k této věci již své řekla.
Zelenáková rovněž nesouhlasí s tím, že by policie selhávala při
vyšetřování rasově motivovaného násilí na Romech.
Mluvčí dnes ČTK řekla, že neví, z čeho AI vychází. "Nevím,
... o co svá tvrzení opírají. Protože já rozhodně si myslím, že
česká policie nemá důvod, aby zaujímala rasistické postoje vůči
Romům, a určitě to tak ani není," uvedla.
Policie již považuje jednání finančníků za uzavřenou
záležitost: "Vracet se v obecné rovině znova k problematice
Mezinárodního měnového fondu ... je opravdu zbytečné," uvedla
Zelenáková. Pokud bude mít AI nové konkrétní poznatky, může se s
nimi obrátit na inspekci ministerstva vnitra, podtrhla.
Na to reagoval ve čtvrtek večer Ivan Fišer, činitel londýnského ústředí Amnesty International, těmito slovy: Zdá se, že se Policie ČR domnívá, že splnila svou povinnost a vyšetřila stížnosti těch, jejichž práva byla v září roku 2000 porušena. Amnesty International na druhé straně nebude považovat tuto záležitost za uzavřenou, dokud [české] úřady nesplní své závazky podle mezinárodních smluv o lidských právech. Bude nás zajímat, jak budou české úřady reagovat na Výbor OSN proti mučení, který vydal dne 14. května 2001 velmi jasná doporučení. Co se týče Romů, kteří nebyli dostatečně ochraňováni policisty před rasistickým násilím, zdá se, že mluvčí českého policejního prezidia si neprostudovala výroční zprávu Amnesty International na rok 2001. České úřady by měly být znepokojeny, že nebudou-li ochraňovat práva všech lidí na svém území, může to ohrozit úsilí České republiky o vstup do Evropské unie, která požaduje, aby všechny nové členské země zajistily nejvyšší možný respekt pro lidská práva a základní svobody.
The Czech Police apparently think that they have done their duty in
investigating the complaints of those whose rights were violated in
September 2000. Amnesty International, on the other hand, is not going to
regard this matter as closed until the authorities owe up to their
commitments under international human rights treaties. We would be
interested to know how the Czech authorities will respond to the UN
Committee Against Torture which on 14 May 2001 issued very clear
recommendations. With regard to the Roma who were not adequately protected
by police officers from racist violence it appears that the spokesperson
for the Czech Police Presidium did not read Amnesty International Report
2001. The Czech authorities should be concerned that failing to protect the
rights of all people on its territory might jeopardize the Czech Republic's
efforts to accede to the European Union which requires all new member
states to ensure the highest possible respect for human rights and
fundamental freedoms.
Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje, publikujeme jako první článek dnešních BL. (TP) - V reakci na tento dokument posílá Tomáš Pecina policii Stížnost, kterou publikujeme jako druhý text dnešního vydání BL, a v níž mimo jiné praví: (JČ) Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR požadovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrinsicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trestního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ochoten poskytnout policii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedostavil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občanských práv, nikoli deliktním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořádkové pokuty.
Český právník, který si myslí, že je úplně normální, že policie zve novináře k výslechu za články. Dostali jsme dopis od jednoho právníka, který se domnívá, že policie postupuje v Pecinově případě správně: Prinejmensim stejne dulezitym zajmem jako svoboda novinare je pravo na osobni cest, tj. nebyt pomlouvat a nespravedlive osocovan. Vas pristup by znamenal, ze si kdejaky novinar muze napsat uplne cokoliv, a nemusi za to nest odpovednost. Tj. mohl bych napsat o panu Culikovi, ze krade, a on by se nemohl nijak branit!!
Trestní stíhání za pomluvu je však vážným pozůstatkem komunistické éry. Odpověděli jsme: Vážený pane,
v demokratické zemi má přirozeně každý, kdo se cítí dotčen projevem druhého, právo obrátit se na soud s žalobou na ochranu osobnosti, tj. novinář právo napsat cokoli, ale nese za to plnou odpovědnost jako každý jiný.
Policie pochybila tím, že mě předvolala; měla oznamovatele odkázat na občanskoprávní řešení jeho problému a podání odložit. (TP)
Exkluzivně zveřejňujeme smlouvu o pronájmu Grébovky společnosti CEELI. Dokument, včetně historie změn, je zde.
Poprvé zasedala nová Rada České televize. Schůze zvolila předsedou Rady J. Mrzenu a dvěma místopředsedy Z. Hůlovou a B. Fantu. Příští zasedání, které se koná za tři týdny, bude mít na programu první vážné otázky, a protože Rada nyní ze zákona zasedá veřejně, pokusíme se průběh jednání čtenářům Britských listů zprostředkovat.
Radním asi není co závidět: mít nad hlavou hrozbu, že sebemenší kritika vlivných zaměstnanců televize opět spustí Mrnkovy a Vítkovy skandalizační pořady, jak to postihlo např. M. Kučeru, je velmi silnou motivací pro pasivní očekávání věcí příštích. Nicméně situace se od Vánoc změnila, šok národa z "bobovize" pomalu odeznívá a tím, že vzbouřenci promarnili příležitost ukázat své kvality a vybojovanou "svobodu slova" proměnit ve vyšší oblibu svých produktů (promiňte sprosté slovo: ve sledovanost), mají v rukou méně, než si myslí.
Nyní jde hlavně o správný 'timing'. Dokážou-li Rada a jí jmenovaný ředitel udělat správné věci ve správný čas, mělo by být vyčištění televize od "prosincových hrdinů" otázkou méně než jednoho roku. Bohužel, vedlejším - a nyní už nevyhnutelným - produktem bude definitivní likvidace konceptu televize veřejné služby v této zemi a příprava na privatizaci ČT, která by se mohla odehrát někdy mezi roky 2003-4. (TP)
Přesně podle našich prognóz dopadla vila Grébovka a několik dalších nemovitostí v Praze 2. Zastupitelé schválili smlouvu, podle níž mají být objekty pronajaty - za pro město mimořáně nevýhodných podmínek - obecně prospěšné společnosti CEELI, za níž stojí vlivové skupiny spojené s vládou Spojených států. Občanům Vinohrad, kteří marně proti záměru protestují, nyní zbývá poměrně málo možností, jak zamýšlenému pronájmu zabránit (patrně by mohli podat trestní oznámení pro podezření z porušování povinností při správě cizího majetku, neboť právě toho se zastupitelé svým jednáním dopustili; v České republice se mnohdy zapomíná, že mandát od voličů ještě neznamená zproštění zastupitele zákonných povinností). Aféra, o níž Britské listy psaly od počátku, bude mít možná ještě pokračování, neboť společnost CEELI nemá prostředky na zamýšlenou rekonstrukci zatím k dispozici a hrozí, že Američané nebudou schopni přestavět Grébovku podle svých představ. Třeba se ale opět přimluví prezident Havel a peníze se jako zázrakem najdou jinde - např. v městském rozpočtu... (TP)
Poněkud nechutným článkem vyjádřil oddanost Václavu Havlovi šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka v úterních Lidovkách. Článek stojí za pozornost jak chabou, prvoplánovou stylizací, tak infantilností útoku vedeného Patočkou proti redaktoru Eura Jaroslavu Pleslovi. Ten měl před časem tu drzost a položil prezidentovi dvě nevhodné otázky, na něž Havlův mluvčí reagoval pamětihodným výrokem, že Pleslovy otázky prezidenta neinspirovaly k odpovědi. Jaké otázky to byly, se čtenáři LN od Patočky pro jistotu nedozvěděli (my to naštěstí víme, psali jsme o tom už v lednu letošního roku - Plesl se zeptal, jak je možné, že prezident prodal svou polovinu paláce Lucerna Chemapolu za 200 milionů korun, zatímco správce konkursní podstaty Chemapolu při prodeji poloviny paláce Lucerna utržil sumu o čtvrtinu nižší, a kdy tedy Havel těch 55 milionů korun vrátí...) (TP)
Nikomu není nic do toho, za kolik Václav Havel prodal Lucernu, argumentuje v dnešních BL Václav Pinkava a cituje z výše uvedeného článku Jakuba Patočku, podle něhož prý novináři musejí mít "odpovědnost" a nesmějí politikům dělat "efemérní skandálky". Kromě toho, že je to naprosté neporozumění novinářské práci (novináři jsou tady od toho, aby dělali politikům skandály, mají být "hlídacími psy demokracie") - skutečnost, že prezident České republiky prodal svůj majetek státnímu podniku v České republice (v době kvetoucího tunelářství) za částku o 55 milionů Kč větší, než byla posléze tržní cena, dosažená na volném trhu, není, zdá se mi, "efemérní skandál". To, že to Václavu Pinkavovi není jasné, je mi nepochopitelné, stejně jako to, že se lidé neštítí stylu Jakuba Patočky ve výše uvedeném článku v Lidových novinách, který otevřeně čpí kojzarovštinou. To už na Kojzara z Rudého práva z normalizačních let lidé zapomněli? (JČ)
Zajímavý projekt Bohuslava Blažka o vánoční televizní rebelii "Polořízená revoluce" (o němž se zmiňuje Jana Dědečková) je zde.
Dodatečné informace o novém členu RRTV Duspivovi
umístil Milan Šmíd na svou Louč. --- Stojí za zaznamenání, jak velkým poklesem kvality prošla Louč od vánoční televizní krize: sarkasticky poznamenávame, že snaha stát vždy na správné straně barikády přestane vycházet v okamžiku, když se situace na bojišti mění příliš rychle. (TP)
Dětem v brněnském dětském domově hrozí nebezpečí od volně působícího pedofila.Ve všech zemích světa je zvykem, že se pedofilové soustřeďují do institucí, jejichž účelem je starat se o týrané či jinak poškozené děti. V civilizovaných evropských zemích se to však sleduje a ostře se proti tomu - v zájmu těch dětí - zasahuje. Podle informací, které zveřejňují Britské listy v tomto čísle, však možná Česká repulika k těmto evropským zemím nepatří. Podle všech indicií je zjevné, že v dětském domově v Brně-Hlinkách operuje podle svědectví Jiřího Szuty pedofil. Ředitel tohoto dětského domova odmítl proti němu podniknout jakékoliv kroky. Jak informuje Fabiano Golgo zde, když ředitele konfrontoval s podrobnostmi pedofilových akcí, ředitel sdělil Fabianu Golgovi, že on "není členem jeho rodiny", takže nemá právo "se ho dotazovat na podrobnosti sexuálních aktů". Pokud je nám známo, pedofilní zaměstnanec působí v dětském domově beztrestně dál. Možná právě nyní, když čtete tyto řádky, sexuálně zneužívá děti v domově. (Včera jsme po část dne omylem uváděli chybně, kde je dětský domov umístěn - nikoliv v Hlučíně, ale v Hlinkách, omlouváme se.)
Kultivovanost reportéra Svobodné Evropy Radka Kubička. Zdá se, že arogance a sprostota při jednání veřejných činitelů vůči veřejnosti je u některých lidí docela zakonzervovaná. Snažil jsem se vysvětlit reportéru Radku Kubičkovi, že jako člověk veřejně činný si nemůže dovolit reagovat vulgárními e-maily (jaké posílá např. Martinu Stínovi) na dopisy veřejnosti, i kdyby nakrásně mu členové veřejnosti třeba i nadávali. V normálních západních demokraciích se to běžně neděje. Jako veřejný činitel má reportér veřejnoprávního rozhlasu povinnost vystupovat vůči veřejnosti zdvořile. Bohužel, v České republice tato běžná civilizační zásada zřejmě u některých lidí neplatí. V každém případě to nepochopil Kubičko, který odpověděl mj. takto: Myslím, že adekvátní reakcí veřejné osoby na primitivy jako jsi TY a Stin by
nejspíš bylo jediné: po vzoru britské politické kultury dát takovým prasatům
pěstí. Rk
Tuto nepřiměřenou reakci na racionální, uměřený mail, nechápu a mám v této věci dotaz na generálního ředitele Českého rozhlasu a na Radu Českého rozhlasu: domníváte se, že tento způsob jednání vašeho reportéra autoritu Českého rozhlasu posiluje anebo ji naopak oslabuje? (JČ)
Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:
Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují? Tomáš Pecina, Britské listy
Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)
Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)
Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:
Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti) Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)
Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).
Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
Brno, Jánská 1/3
České Budějovice, Kanovnická 18
Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
Olomouc, K. Světlé 2
Ostrava, Dlouhá 3
Pardubice, 17. listopadu 238
Plzeň, Šafaříkovy sady 5
Praha, Václavské nám. 43
Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23
(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)
TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese
http://www.britskelisty.cz/xz/.
Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a
Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice
najdete zde a zde.
Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu
věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových
ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych
na adrese
http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.
Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost
čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je
nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase
k dispozici. Podívejte se na adresu
http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.
Britské listy nyní mají novou automatickou každý den
aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz
/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto
časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí,
že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby
upoutávku případně umístili na své internetové stránky.
JČ.
Czech media, Czech
politics and Czech culture:
A selection of English language articles, published in Britské
listy.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a
hyperlinků, týkajících se ČR, zde
na Glasgow University). Zde jsou užitečné
internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou
republiku.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana
Čulíka.
Výběr textů z posledních dní:
|