Britské listy

"V samotných počítačích i na síti potřebujeme trochu víc jazykové vřavy," říká Michael Hawley, profesor mediální technologie na MIT, a poukazuje na to, že se - prý díky Internetu - jen málo Američanů zajímá o cizí jazyky. Pokud se nepletu, Američané se vždycky málo zajímali o cizí jazyky a bylo by nesmyslné, vinit z toho Internet: Důvody jsou hlavně psychologické: tradiční neochota učit se cizí jazyky se tu pojí s tím, že kromě malé části obyvatelstva nemá průměrný Američan pro cizí jazyk použití. Je ovšem pravda, že angličtina se už dávno stala hlavním internetovým jazykem a to zcela po zásluze. Nikoho také neudiví, že je to i jazyk, který se ve světě používá nejvíc ve vědě, v technice, v obchodu i komunikacích - a najednou nám to na Internetu vadí?

V komunikacích má angličtina rozhodně své oprávnění. Je to jazyk poměrně jednoduchý (mám na mysli jeho psanou formu, ne výslovnost) a nemá gramatické finesy francouzštiny či latiny. Dále je to jazyk stručný: vzpomínám, jak jsme v Quebeku museli připisovat na štítky přístrojů jejich francouzské překlady. Tak například k anglickému "diode" se přidalo "Redresseur de courant continu", až nám to zaplácalo celý panel. Pravděpodobně šlo o poněkud násilný překlad, později jsem v knihách z údajně šovinistické Francie našel i to prosté "diode" a nevznikla tam z toho žádná nová revoluce. A za třetí to není jazyk vnucovaný, přijali ho za svůj nejprve sami elektronici a pak hned počítačoví odborníci a programátoři. A opět právem: proč vymýšlet národní názvy třeba pro HTML tagy, když je tu standard s anglickými výrazy, který používá celý svět? Jde především o to, aby byly naše programy či skripty přenosné na jiné počítače, jinak to nejde. Ne, to není legrace, takové "nápady" se už také vyskytly, a dokonce se pak musely navrhovat i "překladače" z "národního" jazyka zpět do angličtiny, aby to vůbec mohlo pracovat na Internetu.

Ne, v angličtině ten problém není - právě naopak: zmatky nastávají spíše ve snaze "znárodňovat" všude možně i nemožně. Bohužel překladatelé jsou většinou jen odborníci na jazyky a dochází k roztomilým nesmyslům, které se navíc ještě bohužel vžijí. Jistě, velká část uživatelů nezná angličtinu, ale uděláme jim to jednodušší, když slovo "file" (čti fajl, ne filé) přeložíme jakožto "soubor"? Jinak řečeno slovem, které má tolik klamných významů, nemluvě už o "Alexandrovově pěveckém a armádním souboru"?

Obávám se, že výrok autora, že "Nejplodnější, kvetoucí kultury jsou založeny na rovnováze pořádku a chaosu, neustále to v nich vře" nám má asi naznačit, že je potřeba více národní kultury na internetu. Ale proboha, vždyť ona tam je, kvete a to ve všech jazycích světa! Rozrůstá se totiž sama, jak potřebuje, angličtina neangličtina. Právě ten přirozený, darwinovský vývoj internetové kultury by měl být zárukou toho, že nebudeme vymýšlet přívažky, které tam nepatří. Pravda, zatím ten vývoj moc nepracuje, ale to neznamená, že neexistuje. Hlavní znaky dnešního Internetu totiž jsou - nebo by alespoň měly být - rychlost a kvalita informace, její srozumitelnost a dosažitelnost. Přísloví: "Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem" by dnes bylo už jen ospravedlňování starého babylonského zmatení jazyků. Vím, autor to myslel dobře, překonat naši neochotu učit se cizí jazyky (jak vidíte, leccos máme s Američany společného!) a ano, i polygloty potřebujeme. Ale přiznám se, že je pro mě důležitější, když se dorozumím s lidmi v Japonsku, v Mexiku i v Norsku angličtinou, než abych strávil roky učením se jejich jazykům, když navíc vím, že se je stejně dost dobře nenaučím.

Lidská snaha po diversifikaci vedla už od počátku počítačů k vymýšlení stále nových programovacích jazyků, takže i tam nám hrozila ona stará babylonská kletba. Brzy se to naštěstí ustálilo a dnes každý programátor používá většinou jen jeden programovací jazyk (semtam i skript, případně jen moduly v jiných jazycích, když už to jinak nejde). Co se týká národních jazyků, nikdo je nezavrhuje, ale jejich omezené použití v celosvětové komunikaci je pochopitelně velkou brzdou. Dnes jde spíše o to, naučit se - dobrovolně - natolik anglicky, abychom mohli číst většinu článků na WEBu bez čekání na překlad. Jinak to už nepůjde a je to malá cena za to, co vše pak můžeme z Netu dostat. Najděte mi dnes novináře, který neumí alespoň trochu anglicky! A není daleko doba, kdy pro fyzika bude angličtina stejně důležitá jako matematika.