Jak je v ČR zanedbáván problém automobilové dopravy
Patrně nevýraznějším jevem dneška je individuální doprava automobilem. Většina veřejnosti chápe automobil a s ním získanou svobodu cestovat prakticky kamkoliv a kdykoliv jako veskrze pozitivní jev. Auto jako stroj se stalo symbolem (úspěchu), pro řadu lidí i fetišem. Významná část ekonomiky je závislá na výrobě automobilů a budování dopravní infrastruktury. Vedle tohoto pozitivního pohledu v současné době zaznívají čím dále silnější hlasy poukazující na zápory narůstající individuální dopravy (a samozřejmě i kamionové). V posledním desetiletí minulého století již došlo k několika nepřehlédnutelným střetům mezi oběma tábory. Problém se nejvýrazněji projevil velkých aglomeracích (Praha, Plzeň) a na spojnicích mezi nimi (obchvaty a dálnice). Současná situace je bohužel kombinací buď neřešení problému nebo nesmiřitelného patu. Podle mého názoru je například dopravní situace v Praze neudržitelná (i když se konečně objevily první návrhy ze strany magistrátu konkrétně pana primátora Kasla).
Dovolil bych si vyslovit názor, že klíčem k řešení problému je zapojení veřejnosti, a k tomu aby se veřejnost mohla spoluúčastnit na řešení, je nutná informovanost a znalost pozitiv a negativ automobilismu. Veřejnost ovšem v současné době o negativech téměř nic neví (pozitiva ovšem masivně vsouvá do podvědomí reklama). Domnívám se, že neexistuje (míněno mediálně) žádná odborná studie, která by nestranně postavila v celé šíři přínosy automobilismu proti jeho negativům. Vypadá to, že např. ze strany ekonomů ani není moc veliká chuť se o takto koncipovanou studii pokusit - nejčastěji s výmluvou, že je to obtížné, nebo že to dokonce nejde. Nikdo se doposud ani nepokusil vyčíslit jaká je suma škod způsobená exhalacemi, hlukem, ztraceným časem v zácpách o mrtvých a zraněných ani nemluvě. Nejsnazší by se bylo podívat k našim sousedům - neexistují tam náhodou takovéto studie? Nedávno proběhla za naprostého nezájmu politiků zpráva z EU vyčíslující procentuelně nepřímý vliv automobilismu na úmrtnost (tj. vyčíslení procenta úmrtnosti mimo počtu úmrtí způsobených automobilovýma nehodami). Nikomu z politiků a ekonomů to nestálo za jedinou poznámku. Možná že jsou tyto ”ztráty” vyváženy a převáženy přínosy automobilismu. Bohužel za sebe mohu říci, že to nejsem schopen posoudit - to možná uklidní ony zmiňované. Co mne ale v této souvislosti naprosto fascinuje, že bez znalosti této výchozí podmínky někdo tvrdí, že např. v Praze nelze regulovat dopravu formou mýtného (je to proti svobodě uživatele automobilu) a že např. ta a ta dálnice v tom a tom místě je ve veřejném zájmu. Mnohokrát jsem slyšel z úst některých ekonomů tvrzení, že spotřební daň z pohonných hmot je příliš vysoká. Jak to tito experti ví, když nejsou schopni vyčíslit negativa. Například uvedu exhalace, které prokazatelně způsobují řadu nemocí, jejichž léčení něco stojí. Pokud nemám informace, nemůžu vůbec tyto soudy vynášet.
Nedávno proběhla tiskem aféra týkající se přínosů tabakismu do státního rozpočtu. Následné vyčíslení nákladů na léčení kuřáků dalekosáhle převýšilo příjmy zdravotnického sektoru od výrobců cigaret (zprostředkovaně přes rozpočet). Nebude to náhodou s automobilismem podobné? Každého občana Prahy jistě udiví horentní výdaje na budování různých tunelů a dálničních přípojek. Není náhodou možné to, že by rozumná regulace dopravy nakonec ukázala, že jsou ony stavby zbytečné. Nelze rozhodnout, nejsou informace a bohužel asi ani vůle je poskytnout. Jediné, co občas zazní v mediích jsou dílčí fakta vytržená z kontextu. Před asi půl rokem nám jeden člen pražské vládnoucí koalic vypočítal kolik ročně musí automobilista neužívající služeb MHD přispívat formou daní na městskou hromadnou dopravu - to už i laik žasne. V této souvislosti bych rád upozornil na napjatost veřejných rozpočtů a doufám, že každý bude souhlasit s tím, že existuje s určitou pravděpodobností spojitost s růstem nákladů na např. zdravotní péči a se zhoršeným životním prostředím. Je skutečně pravda, že je vše pokryto a zaplaceno spotřební daní z pohonných hmot. Je to vůbec schopen nějaký politik nebo ekonom dokázat? To mluvím pouze o jedné položce. Samozřejmě existuje problém vyčíslení ceny neporušené krajiny, čistého vzduchu atp. Možná by kompetentním odborníkům pomohlo se nad tím zamyslet např. na dovolené (za kterou se často platí vysoké sumy) - předpokládám, že ji naprostá většina netráví hned vedle dálnice nebo na rušném bulváru a nadto je vědecky prokázán blahodárný vliv čistého vzduchu a nenarušeného životního prostředí na proces myšlení.
