Pořad ČT o odboji na Vysočině nebyl založen na spolehlivém výzkumu
ČESKÁ TELEVIZE
k rukám generálního ředitele
Kavčí hory
PRAHA 4 - 140 70
OTEVŘENÝ DOPIS
Vážený pane generální řediteli,
pravidelně sleduji pořady ČT. Byl jsem přesvědčen, že tvůrci pořadů se snaží divákům mnohé historické události objektivně zprostředkovávat. Za mnohé takové pořady je možné poděkovat. Na obrazovce ČT 1 dne 15. srpna 2001 jsem s velikým zájmem sledoval pořad s názvem "Skal a stepí Vysočinou”. Byl jsem zklamán. Z toho důvodu si dovoluji napsat několik poznámek v otevřené formě. Došel jsem k názoru, že zmíněný pořad se měl jmenovat "Některé zkušenosti aktivit partyzánů a obyvatel Bystřicka”. Nepojímat tamní poznatky jako zkušenost Vysočiny jako celku.
Žiji v obci, která byla křižovatkou mnoha partyzánských skupin. V obci působila i Tothova organizace a v jistém období do ní docházeli "vlasovci”. Otec mé manželky byl členem partyzánské skupiny, jeho manželka byla zatčena stejně jako někteří další občané. Pro spolupráci s partyzány byl jeden domek německými vojsky vypálen, majitelé zatčeni, další domek byl prostřílen kulomety a majitel také zatčen. V obci se ukrýval básník Petr Křička a spolupracoval s občany. 1. května 1945 byla obec totálně obsazena německými vojsky a gestapem. Měla být zničena. Prozíravou aktivitou partyzánů se tak nestalo. Následně, 5. května 1945, byla obec osvobozena partyzánskými jednotkami. Správy obce se ujal Revoluční národní výbor. K objektivnímu pohledu na události v Cikháji v Protektorátu Čechy a Morava jsem od starších občanů zaznamenal jejich prožitky, které Obecní úřad zveřejnil v tisku pod názvem "Dodatky k historii obce Cikháj a zkušenosti obyvatel minulého století”. Bohužel na tyto a jiné bohaté zkušenosti z Vysočiny autoři pořadu zapomněli.
Partyzánským hnutím v obci a okolí jsem se částečně zabýval. Z dostupných materiálů jsem se dočetl, že například na Bystřicku a Žďársku zlikvidovali partyzáni 13 lokomotiv, zničili několik vlaků s municí, ukořistili 8 nákladních a osobních automobilů. V továrnách v Dalečíně a Víru ukořistili 4500 přikrývek a 2 tisíce metrů vojenské látky. Na Žďársku mělo být ukořistěno 12 kulometů, 180 samopalů, 5 tisíc pistolí.
Od Čáslavska, Havlíčkobrodska až na Žďársko, od Železných hor až do Žďárských vrchů a okolí byla organizována široká odbojová činnost. Mnohé aktivity směřovaly k zabránění přesunu německých vojsk. Byly rozrušeny mosty, železniční tratě, odzbrojovány četnické stanice, napadány německé "esesácké”hlídky a oddíly. Cílevědomě byly zakládány revoluční národní výbory.
Vysočina je poněkud širší a také partyzánské hnutí se neodvíjelo jen v místech, které jste uvedli v pořadu "Skal a stepí Vysočinou”, byť zkušenosti obyvatel Bystřicka jsou nesmírně cenné, je třeba je vnímat, pochopit, vážit si jich. Některé fotografie, které byly v pořadu použity byly z jiných míst než z Bystřicka. Domnívám se, že autoři pořadu tím chtěli dokumentovat stejnost charakteru mnohých osobností.
Případ ruského občana Šustova(?) není možné zobecnit na všechny osobnosti partyzánského hnutí. Z vyprávění vím, že tento muž byl z partyzánských oddílů vyloučen a nikdy nebyl považován za součást partyzánského hnutí.
Jste první, kteří jste se po mnoha letech k této rozporuplné osobnosti vrátili. Bylo známo, že tento muž ustavil vlastní skupinu s dobrodružnými záměry, které neměly nic společného s partyzánskými aktivitami jako celku. Z obce znám, že skuteční partyzáni neloupili, ale pečlivě vytvářeli dobré přátelské vztahy s obyvateli. Znal jsem některé ruské partyzány, kteří byli všestranně vzdělaní. Po 2. světové válce se stali významnými osobnostmi společenského, politického, kulturního, hospodářského života Sovětského svazu.
Zastávám názor, že bez ohledu politické příslušnosti či náboženského vyznání bychom měli optimálně objektivně, se všemi možnými rozpornostmi, posuzovat úlohu, smysl a cíl partyzánského odboje jako celku. Vlivem různých aktivit odpůrců východního i západního odboje a charakteru osobností zveřejňovat i záporné projevy a jejich důsledky v některých místech aniž bychom mínili partyzánské hnutí degradovat, snižovat jeho význam či dokonce přetvářet fakta.
Při sledování televizního pořadu jsem si mimo jiné připomenul slova významné osobnosti Žďárska a majitele rozsáhlých realit, které mně adresoval 2. května 2000. Jsou typická pro některé naše postoje k různým událostem. Psal : "…dbám na to, aby pomník nedaleko Stříbrné studánky byl zachován tak jak byl postaven i se symboly tehdejší doby. Nejsem přívržencem naší "české” nemoci stále vše přejmenovávat a přemalovávat…” Jeho myšlenky lze podepsat.
To jsou některé poznámky k pořadu "Skal a stepí Vysočinou”. Díky za něj. I rozporuplné zkušenosti přispívají k pochopení "rozpuplného”partyzánského odboje, vypovídají o filosofii zpracovatelů. Historická fakta z celé Vysočiny jsou nesmazatelná, nemohou být zamlžena. Vysočina ale není Bystřicko. Doporučuji proto, aby tvůrci pořadu pokračovali a přibližovali divákům další zkušenosti, kterých je nemálo.
České televizi a tvůrcům pořadů přeji úspěch.
S pozdravem
Dr. Rudolf Hegenbart
Žďár nad Sázavou
