Britské listy

I na cestě několik desetiletí nespočitatelněkrát procházené může jednou čekat zážitek vystupňovaný v překvapení. Z Národní třídy je to na křižovatku Perštýn - Skořepka jen kousek. Místy zužující se chodník a oboustranné lidské proudění vypěstují zvyk držet se přísně vpravo. A vyústit ke konci "zebry", Tam se musí zbystřit pozornost: ve výhledu do prava brání parkoviště po celé délce jednosměrné ulice.

Právě tam mě před rokem - byl jeden z prvních mokrých, nečervencových dnů - po opatrném vstupu do vozovky překvapil náraz zprava.

Fotografická paměť mi nedá zapomenout na okamžik, následovaný pocitem pádu, vnímaný jasným vědomím; to pak na chvilku vyřadil asi z činnosti úder hlavy o zem.

Paměť totiž vybaví až obrázek, jak s rukou na nějakém chromu stojím u vozidla, od volantu sestupuje mladá žena a říká: Omlouvám se, já vás neviděla. Slabá útěcha, když nemohu popadnout dech - situace tak jasná, že spolujezdkyne rychle mizí, aby mne zůstala jen přeludem.

Řidička ví o své vině. Slibuje zaplatit poškozený oděv. Nabízí odvoz do nemocnice. Odmítám. Zařídí to kolemjdoucí policisté.

Stojím u auta, lapám po dechu - hlavou bleskne i obava o zaplacený už zájezd k moři, tak nutný pro stav páteře. Nikdo si mě nevšímá - až příjezd sanitky způsobí pohyb kolem mě.

Řidička sedí zas za volantem - mě přehnaný útlocit přiměje k vlídné otázce: "Vy jste studentka?" "Ne, jsem zaměstnaná", odpovídá. Říkám jí své jméno s adresou i telefonem. Ptám se na její; "Polonyiová," řekla. Sedí dál v autě, mě odváží sanitka.

Netušila jsem tehdy, jakou anabázi mně připraví střet se zeleným jeepem. A jak moje bolestné poranění - zlomené X. žebro a zhmožděný hrudník - díky Bohu až překvapivě milosrdné, znásobí a zviditelní nezdravá vstřícnost naší společnosti k nezodpovědnosti, nespravedlnosti, lži.

Zážitek s šokujícím překvapením mě čekal za měsíc u vyšetřovatele. Přišel tam pouze řidiččin právní zástupce s její verzí nehody. Zní: auto se mne nedotklo. Upadla jsem sama!

Vyšetřovatel vidí účinek této změny na osmdesátiletou ženu. Ohleduplně navrhl přerušení výslechu. Pokračujeme však. Trvám na své výpovědi. Vyšetřovatel podá návrh na trestní stíhání řidičky pro ublížení na zdraví. Materiál pošle soudním znalcům. Na závěr říkám advokátovi: bolest a nepříjemnosti, které mně úraz způsobil, se nahradit nedají. Abych ale za to platila ještě 20 000,-, to by bylo příliš. "To nebudete muset", odpověděl.

Vyšetřovatel mne odkázal na příslušnou pojišťovnu. Tam uvádím v žádosti o náhradu škody jediné: uhrazení potvrzeného storna propadnutého zájezdu. Slibují brzké vyřízení.

Počátek další série překvapení: úředník pojišťovny sděluje, že věc závisí na závěru případu.

A já 20. září dostávám vyrozumění o zrušení trestního stíhání řidičky!

Vyšetřovatel odpovídá na můj překvapený dotaz: běžný postup - spis předán státnímu zastupitelství. Tam s úžasem zjišťuji, jak znalecké posudky, hýřící slovem "pravděpodobnost", korunoval výrok soudního znalce dopravy: pro reálnost řidiččiny verze svědčí, že jeep nebyl poškozen! Nárazy na duši začínají přerůstat ten prvotní fyzický!

Ihned podávám žádost st. zastupitelství, aby na vědomí byla vzata i moje výpověď! Totéž zdůrazňuji i v dalších, z 2. 10., 24. 10., m.r., 20. 3. t.r., 22. 3., 13. 4., 18. 4., 3. 5.

Zábleskem světla do houstnoucí tmy naší justice byl 2. října lidský přístup státní zástupkyně k mému nesouhlasu se skutečností, že o padesát let mladší žena ze mě dělá lhářku, která by dokonce svými nepravdivými výmysly jí chtěla uškodit! 19. října putuje spis zpět k vyšetřovateli, aby při pokusu u auta byla vyřešena základní otázka: mohlo mně zlomit žebro?

Překvapující překážka: AUTO NENÍ K MÁNÍ. SHOŘELO.

Čas utíká. V servisu zjišťuji, že sháňka po typu auta dosud nenastala. St. zástupkyně dává pokyn obrátit se třeba na bazary. Konečně zprávy: 16. února bude vyšetřovací pokus, mnou tak očekávaný a přitom vlastně pokořující. Proč je mé slovo tak nevěrohodné?

Řidička a její obhájce se nedostavili k pokusu, který možnost mé výpovědi potvrdil. Soudní znalec dopravy však své teorie nezměnil. Svou pravdu jsem upřesnila dalšími detaily. Na jejich základě vrací státní zástupkyně opět spis. Žádá vyšetřovací pokus na místě nehody. Mezi tím věc pronikla na veřejnost.

Řidičku podpořit se přihlásili dva muži. Jejich svědectví postrádá základní údaj: střet s jeepem neviděli. Klubko nepravd se zamotává dál. Omluva jednoho svědka neumožnila stanovený pokus. Pokračování bude v září. Zvládne další nápory jednaosmdesátiletý organismus, fyzicky a psychicky tak vyčerpávaný?

Bezbrannost starého člověka, jemuž stud a svědomí nedovolí smířit se s nespravedlností a lží, by byla neúnosnou zátěží na duši, kdyby k možnosti obhajoby nepomohla dávka energie, převyšující věk a nahrazující neexistující penězi oplývající peněženku. A není dobrou vizitkou společnosti, v níž žijeme.