| |
Reportáž z LondýnaNotting Hill CarnivalText a foto: JitkaNeděle ráno, 27. srpna, Londýn, čtvrť Notting Hill.Otvírám dveře našeho domu a vycházím na ulici - nejdřív se musím dostat přes repráky, stojící u branky. Protáhnout se mezi dvěma trucky a pozdravit černochy v montérkách. Zvědavě nahlédnu do jednoho z vznikajících stánků s jídlem - ale zatím jen loupání kukuřice a bambusu. Veškerá MHD odkloněna, ulice jako vymetené. Za pár hodin právě tady začne druhý největší karneval světa - Notting Hill Carnival. I když s sebou do Anglie v 50. letech minulého století přivezli první afričtí přistěhovalci svou kulturu a hudební tradici, uplynulo ještě spousta času, než se v roce 1964 uskutečnil první, oficiální ročník akce, oslavující zrušení otroctví (1833). Tehdy se jí zúčastnila necelá stovka nadšenců. Teprve v průběhu let získal karneval na úrovni, formě a hlavně svém dnešním rozměru. S čím se na karnevalu stoprocentně setkáte? Kromě tradičního průvodu masek a přehlídky (trinidských) národních krojů, je to především černošská hudba - soul a R'N'B. Nezbytné je tzv. Calypso - satirické, politické komentáře, většinou zní z každého mikrofonu. Mixem calypsa a hudby, soulu, je SOCA - letos jsme ji mohli slyšet z každého z 65 projíždějících trucků-soundsystémů. Na 35 z nich bylo k vidění a slyšení živé kapely - bubny, bonga apod. Ze zbytku obstarávali hudbu DJ's, kteří se svými mikrofony připomínali něco jako novodobé MC's, dělající do politiky. V posledních letech jsou hlavní ulice doplněny i o stabilní systémy s převážně U. K. garage a drum'n'base. O tom, že černoši a hlavně černošky mají rytmus v těle, netřeba diskutovat. A tak třeba jen pouhé pozorování davu, vlnícího se za zvuků exotických rytmů, užaslému Evropanovi bílé pleti ke štěstí zcela postačí. Naopak nedoporučuji se do takového průvodu zařadit, zvlášť kvalitní, za alegorickým vozem dusající dav dovede připravit nepřipravenému krušné chvilky. Tradiční "disciplínou" a nezbytnou součástí je i jamajská a karibská kuchyně. U jakéhokoli ze stovek stánků jste mohli ochutnat typické jerk chicken (karibské kuře), curry, nebo prostě jen delikátní kuřátko grilované, stejně jako stejným způsobem připravované ryby a kukuřici. Různé druhy rýže s hráškem, africké knedlíky (převedeno na české chutě - opečené, méně sladké buchty). Placky, a dokonce i zákusky - jejich obsah se mi definovat nepodařilo (stejně se nedaly jist, ale jsou tradiční, takže patří na seznam). Jinak atmosféru všudypřítomného hluku jste mohli podpořit zakoupením rovněž tradičního afrického nástroje - steelpanu, nebo prostě jen za libru koupit obyčejnou píšťalku, která taky umí svoje. Programy obou dní byly prakticky totožné. Rozdílná byla snad jen atmosféra - narozdíl od neděle, kdy přesně po začátku začalo hustě pršet a nuceně rozesmátý dav tak na někoho (na mě) mohl působit spíše depresivně, se druhý den vyčasilo a protože na pondělí připadl státní svátek, rozrostl se mocný dav ještě o dalši účastníky. Výborně svou práci zvládli policisté, kteří spíše navigovali a usměrňovali rozvášněné účastníky akce. K večeru, kdy ve svých fosforových vestičkách vypadali trošku jako světlušky, pohupující se do rytmu raggae, měli hodně daleko k drsným týpkům např. z vyhlášených prvomájových akcí. A tak to má na Karnevalu být. Speciálně na téhle slavnosti - oslavy svobody a zcela unikátní, multikulturní tváře tohoto města.
|
|
|