Reakce: Spojené státy a šifrování internetu
(Viz Britské listy z pátku 19. září 1997)
Dobry den,
Cetl jsem Vasi citaci Guardianu z 18.9.1997. Ackoliv si nejsem jist,
zda interpretace provedena Guardianem, je presna, tak pokud je toto
pravdive:
Guardian, 18.zari
Zpravodajske agentury a jejich politicti stoupenci pozaduji, aby byl kazdy americky obcan, jehoz elektronicka komunikace nebude po roce 2000 pro americkou spionazni agenturu okamzite citelna, potrestan
odnetim svobody na pet let.
..Pak je treba obcanum rici, ze tato presumpce viny nepovede k jejich
vyssi ochrane pred organizovanym zlocinem. Takovato konstrukce
"presumpce viny" se do pravniho radu muze zavest jen zcela vyjimecne v
situacich, kdy i stat se svou masinerii je vuci potencialnimu zlocinci
velmi, velmi slaby, a ma-li to efekt na vyrovnani jeho sil v boji se
zlocinem. Pod takto stizenymi podminkami pracuje napr. americka burza.
Bohuzel, z hlediska prokazovani implicitni viny organizovanym
zlocincum je "prikazani slabeho sifrovani" velmi malo ucinne a k
vyrovnani sil nepovede. Problem je v tom, ze ani relativni
"otevrenost" korespondence nechrani pred vyuzivanim silne enkrypce
uvnitr ni. Pocitace jsou schopne zakodovat tajne zpravy do v podstate
libovolne nevinne se tvarici zpravy, zasifrovane dovolenym slabym
sifrovanim. Tajne zpravy silne enkryptovane (t.j. znamymi prostredky
nerozsifrovatelne) se mohou prenaset v pixelech obrazku nevinne se
tvaricich produktu, v hlasovych kanalech jako ruzne zvuky ci sumy, ve
video i broadcastovanych kanalech, databazich, zkratka naprosto vsude.
Opatreni tohoto druhu obcanum a firmam neposkytne vyssi ochranu
statem, zato naopak poctivcum kryptujicim slabou sifrou zvysi riziko
napadeni jejich soukromych dat temi nepoctivymi.