Pane řediteli, nebyl jste disident
Vážený pane Železný,
jsem rád, že se mi -- po dlouhé době a zprostředkovaně -- dostalo odpovědi na dotazy, které jsem poslal do Vašeho webového pořadu. Dovolte mi uvést k Vašim odpovědím následující poznámky:
- Když zajdu v Paříži k Maximovi, je dost pravděpodobné, že mě uvaděč bude titulovat "pane bankovní řediteli." Kdybych vzal za svou Vaši logiku, byl bych nucen nazývat se od té chvíle provždy bankovním ředitelem. Termín former political dissident se stkví na Vaší webové stránce a přitom oba víme, že jste nikdy disidentem v pravém slova smyslu nebyl. Po celá 70. a 80. léta jste působil pod svým jménem jako novinář (já dodávám, vynikající novinář) v Technickém magazínu a největší ukrutnosti, které se na Vás komunistický režim dopustil, bylo, že Vás nepřipustil do skupiny privilegovaných novinářů, akreditovaných pro práci v Československé televizi. V mém chápání jste typickým představitelem intelektuála šedé zóny a odtamtud je k disidentství, když dovolíte, dost velký kus cesty. Pokud se označujete za disidenta, lžete.
- Jak jsem vyrozuměl z Vašeho dopisu O. Neffovi, odpověď na mou druhou otázku zní: "Yes, all my non-Communist activities were carried out within the official youth organization." I já jsem byl členem takové organizace a pamatuji si, že jsem při vstupu skládal určitý slib. Vaše individuální aktivity možná byly nekomunistické, to posoudit nemohu, ale v žádném případě jste nebyl účastníkem nekomunistického studentského hnutí, jak o sobě pyšně tvrdíte. Se stejnou mírou důvěryhodnosti byste se totiž mohl prohlásit za antifašistu-člena NSDAP.
Jsem šťasten, že polistopadový vývoj šel takovým směrem, že nikdo z nás k úspěchu "disidentskou knížku" nepotřebuje (nevlastním ji já a nevlastní ji ostatně ani Ondřej Neff). Mým heslem je Hic Rhodos, hic salta; minulost ponechme historikům. Znepokojuje mě však, když někdo tak flagrantně opírá svou autoritu o neexistující zásluhy a zdobí se před zraky málo informovaného zahraničního publika peřím, jež mu evidentně nenáleží.
S českou společností a morálkou je to možná špatné; nová, lepší minulost se tu ale prozatím koupit nedá.
S úctou,
