středa 24. září

O B S A H

Televize Nova:

  • Vladimír Železný šíří polopravdy i po internetu (JČ)
  • Pane řediteli, nebyl jste disident (Tomáš Pecina)
  • Anglická reklama na Volejte řediteli Věda a technika:
  • Vyjde zvláštní číslo časopisu Živel, věnované cestám do vesmíru (Pavel Vachtl)
  • Více než devadesát hyperlinků, věnovaných průzkumu vesmíru (Pavel Vachtl) Vědecká a vědeckopopulární literatura:
  • Čtěte tyto knihy: informace o nejzajímavějších nových titulech v češtině s vědeckou tematikou (Pavel Vachtl)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Čtěte knížky o vědě

    Pavel Vachtl

    (Na e-mailové adrese pana Vachtla lze tyto knížky případně zakoupit z knihkupectví Universum. Pokud mi někdo bude vyčítat, že mu zde dělám zadarmo inzerci, tak takovýmto knihám budu dělat takovou inzerci vždycky rád. JČ)

    BIOLOGIE:

    Frantisek Koukolik: O vztahu lidskeho mozku a chovani (Karolinum 1997)

    Je to spise odborna prirucka pro studenty mediciny ( podtitul: strukturalni a funkcni podklady neuropsychiatrickych chorob). Jsou zde jak kapitoly specialni ("schizofrenie", "amnezie"), tak temer filozoficke ("mozek a vedomi").

    Phillip E. Johnson: Spor o Darwina ( Navrat domu 1996)

    Pravnik, ktery je oponentem darwinisticke evolucni teorie, provadi formalni pravnickou analyzu argumentu obou taboru (evoluce vs. kreace). Tento pristup je celkem produktivni, uvedomime-li si, ze spory o vyucovani evolucni resp. kreacni teorii casto konci u soudu :-).

    Edward O. Wilson - O lidske prirozenosti ( Lidove Noviny 1993)

    Zakladatel sociobiologie hleda vztah mezi genetickym kodem ruznych druhu a jejich socialnim chovanim - od vcel a mravencu az k lidem. Dost dobra shocking kniha!

    Francis Crick: Veda hleda dusi (Mlada fronta 1997)

    Jeden z objevitelu DNA analyzuje strukturu mozkovych bunek a utvaru a hleda neco tak nedefinovatelneho, jako je vedomi a duse.

    ASTRONOMIE:

    Jiri Grygar: Vesmir, jaky je ( soucasna kosmologie temer pro kazdeho )

    Nejnovejsi kosmologicke hity. Umele minivesmiry. Cervi diry. Superstruny. Magneticke monopóly. Antropicky princip. Planety jinych hvezd. Kvarky. Gravitony. Panspermie. And many more...

    Carl Sagan : KOSMOS (Eminent 1996)

    Jedna z nejzajimavejsich knih o vesmiru. Historicky pohled na vyvoj lidske civilizace z porovnani s vyvojem astronomie. Vyzkum Slunecni soustavy, Marsu. Zivot jinde ve vesmiru. Bohaty obrazovy doprovod, doplneny J.Grygarem o nejnovejsi pokroky v astronomii a fotky z Hubbleova teleskopu.


    FYZIKA:

    Werner Heisenberg : Cast a celek (rozhovory o atomove fyzice) (Votobia 1996)

    Pameti jednoho ze zakladatelu kvantove teorie na jeji vznik a diskuse s Einsteinem, Planckem, Bohrem, Paulim, Weizsackerem aj. Jde o cilevedome budovani pracovni i zivotni filosofie. Zde se o nove fyzice dozvime vice nez z pseudointerpretaci nekterych postmodernistu ( reknu rovnou: kteri tomu nerozumeji ).

    Vladimir Havlik: Synergetika (navrat ke svetu prirodnich procesu) ( Filosofia 1995)

    Je to filosoficky rozbor praci skupiny Ilyi Prigoginea, ktera se zabyva nevratnymi a evolucnimi procesy ve fyzice, chemii, biologii a spolecnosti. V tomto svetle jde o novy pokus o jednotny vyklad vsech jevu v prirode ("Nova aliance").

    John D.Barrow - TEORIE VŠEHO /Hledání nejhlubšího vysvětlení/ Mladá Fronta 1996

    Věda na  konci druhého milénia se nachází v kuriózní situaci: obrovský boom poznatků posledních sta let poprvé v lidských dějinách umožňuje aspoň v  principu uvažovat o  sjednocené fundamentální "teorii všeho" nebo "téměř všeho", jejíž kontury se začínají vynořovat z mlhy odvěké nevědomosti. Tato teorie všeho nebude pouhou mytologií, jakých zná lidstvo bezpočet, ale bude solidní stavbou přesných a jasných fakt a výroků. Ovšem, abychom nejásali předčasně, opravdový boj teprve začíná, protože odpor přírody a  vesmíru se zvětšuje úměrně s přibližováním k samotným základům existence. Barrow ví, jaká tato teorie musí být, ale z toho plyne zároveň její obtížnost. Předčasné byly snahy A.Einsteina o unitární teorii pole kolem r.1950, protože hlavní objevy v oblasti fyziky elementárních částic byly učiněny až po jeho smrti. A  se sjednocením kvantové teorie a  teorie gravitace máme problémy dodnes - přestože byla vytvořena jednotná teorie tří ze všech čtyř základních sil přírody /elektromagnetické, silné a slabé/, gravitační síla tomu pro svojí zásadní odlišnost a univerzálnost doposud vzdoruje. Na stopě tomuto problému asi je tzv." teorie superstrun"/částice nejsou body, ale křivkové útvary-struny/, ale ta naráží na  nesmírné matematické obtíže, včetně prozatímního nenalezení příslušného matematického aparátu.

    Steven Weinberg: Sneni o finalni teorii ( Hynek 1996) (doslov Jiří Bičák)

    Zdálo by se, že tato kniha musí být o tom samém, jako Barrowova "Teorie všeho". Skutečně, Weinberg se dotýká podobných témat, jako jsou kvantová teorie, teorie superstrun a kosmologie. Avšak jde mu o  trochu jinou teorii, hlavně pokud se týče filosofického důrazu. Barrow chce opravdu shrnout "vše" do jednoho obrazu, více spekuluje a odvolává se na logické základy věd. Weinberg naproti tomu směřuje "pouze" k fundamentální struktuře, k  základům světa, k  elementárním částicím a  silám, k tomu, co bezprostředně můžeme pozorovat - čili k přírodní empirii. Jde mu o poznání výchozích rovnic světa, které jsou zodpovědné za vznik struktur vyšších /v tomto smyslu je i teorie chaosu, která popisuje složité jevy kolem nás, fyzicky spojena s naším Newtonovým, tj. makroskopickým světem. Mikroskopický svět ovládá kvantová teorie a  "megasvět", kosmos v prvním přiblížení obecná teorie relativity/. Věc, která uchází mnoha lidem, je, že složitost světa kolem nás není projevem složitosti jeho základů, fundamentů, ale toho, že jednoduché zákony se PROJEVUJÍ složitě. Finální teorie základů v tomto smyslu není "teorií všeho", ale tím, na  čem všechno spočívá. Weinberg sám dostal společně s dalšími fyziky Nobelovu cenu za  sjednocení elektromagnetických, slabých a  do jisté míry i  silných interakcí.

    JAMES GLEICK: C H A O S  ( Ando publishing 1996 )

    Slovo chaos se v posledních letech stalo módním pojmem mezi filosofy, umělci a  podobnou čeládkou. V  jejich nadšení pro "chaos" lze tušit naději, že tento převrat ve vědě znamená konec "tradiční Newtonovské vědy" a  jejího "škrtícího, nelidského determinismu" ve prospěch "svobodné, chaotické imaginace". Nuže, tento názor může vzniknout pouze při pohledu ze značné dálky, při neznalosti fyzikálních a  matematických souvislostí TEORIE CHAOSU. Gleick, ač sám není vědec, přesto jako poučený publicista dost dobře tyto souvislosti popisuje a ukládá je do historického kontextu ( Je zajímavé, že samotný vývoj teorie chaosu byl do značné míry chaotický, nyní se však začíná stabilizovat.)

    Jiri Horak/ Ladislav Krlin : Deterministicky chaos a matematicke modely turbulence (Academia 1996)

    Chaos - jeste jednou, tentokrat vsak pozor!, jen pro odborniky, vybavene znalosti vyssi matematiky. Asi prvni vetsi monografie o chaosu u nas (450 stran).

    Peter Coveney - Roger Highfield: Sip casu (Oldag 1995)

    Obsahla synteza temer vsech oblasti prirodovedy- Teorie chaosu, termodynamika, kvantova teorie, kosmologie, chemie, biologie.

    Peter Coveney - Roger Highfield: Frontiers of Complexity (Faber and Faber 1995-6)

    (The search for Order in a Chaotic World)

    Pokracovani predchozi knihy, ovsem na jeste vyssi urovni, zahrnujici umely zivot, umelou inteligenci, kybernetiku umeni a filosofii. Koupil jsem v "Globe" u Americanu.

    VSEOBECNE, FILOSOFIE:

    Miroslav Kral : Zmena paradigmatu vedy (Filosofia 1994)

    Autor analyzuje vlastni, autonomni revolucni promeny vedy v 20. stoleti a polemizuje s postmoderni koncepci zmeny paradigmatu vedy "radikalnim pluralismem".

    Karl R. Popper: Hladanie lepsieho sveta ( Archa 1995)

    Jeden z nejoriginalnejsich a nejvlivnejsich filosofu vsech dob ve svych prevazne "live" prednaskach, zamerenych obecne na boj proti entropii, zbytecne slozitosti a totalitarismu. Jeden z mala filosofu, kteri meli solidni prirodovedecke vzdelani a sami take k jeho metodologii znacne prispeli. Mozna trochu extropista.

    Frantisek Koukolik: Mravenec a vesmir 1997 (o hvezdach, atomech, zivote a vedcich) (Vysehrad 1997)

    Popularne- vedecke eseje a novinky z cele oblasti prirodnich ved. Ac je autor svoji profesi psychiatr, neurofyziolog a neuropatolog, zajima se i o astrofyziku, biochemii, ekologii, fyziku, zoologii, etologii apod. Dalo by se oznacit s trochou nadsazky i jako "cetba pred spanim", pokud se chcete s timto zmatenym svetem na chvili rozloucit a rano zase shledat. Nic lepsiho vam totiz nezbyva :-).

    Daniela Tkacikova : Informacni zdroje internetu a jak je efektivne vyuzivat (CVUT 1997)

    Kolem Internetu se vynorila spousta informacne prazdnych nebo poloprazdnych publikaci. Tento utly (76 stran) svazek se soustreduje na centralni problem Internetu - jak efektivne vyuzivat jeho vyhledavacich sluzeb a dostat se prave k tem informacim, ktere nas zajimaji. Podava prehled moznych pomucek a vyhledavacich strategii pro dokumenty, osoby, instituce ci programy.

    S pozdravem

    Pavel Vachtl

    firma UNIVERSUM,

    prodej-stredisko odborné literatury (4000 titulu)

    hlavne pro VS a SS

    + individualni reserse na Internetu

    e-mail: http://knihy.hyper.cz/antique.htm



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|