Britské listy

V předvčerejším deníku Independent byl otištěn dopis jedné britské imigrační právničky, která vyjádřila rozhořčení, že list napsal, že Romové přijíždějící do Británie jedou jen za almužnou. Podle jejích zkušeností lze mnoho Romů autenticky klasifikovat jako uprchlíky, protože utíkají před pronásledováním ve Východní Evropě.

Právnička cituje klíčovou pasáž z příručky Vysokého komisařství OSN pro uprchlíky o tom, kdo má právo nazývat se uprchlíkem. Uprchlický status může být založen na pronásledování, a k pronásledování dochází tehdy, kdy páchá místní obyvatelstvo závažné diskriminační činy nebo jiné pohoršlivé činy a úřady je vědomě tolerují nebo úřady odmítnou, nebo nejsou schopny nabídnout postiženým účinnou ochranu.

Jsou-li takto nějaké osoby pronásledovány ve své vlasti, když požádají o pomoc v zahraničí, měly by být označeni jako uprchlíci.

Tento týden byl ostudný nejen pro Českou republiku, jak zdůraznil předvčírem redakční komentář Mladé fronty dnes, byl ostudný i pro britský tisk. Zde v Británii psal (především bulvární, JČ) tisk o "potopě" nebo o "hordách" Romů které podnikají "invazi" do Británie takovou formou, že to vyvolávalo etnický strach, s nímž se obyčejně setkáváme jen ve středo a východoevropském tisku. Jistě, že jde o velmi závažné téma, jenže příjezd dvaceti nebo třiceti lidí denně těžko představuje "invazi cizích hord".

Samozřejmě, český tisk se všeobecně zajímá daleko více o otázku "naší" mezinárodni prestiže než o smutný osud "našich" Romů. Vládne obava, že jestliže Británie zavede pro české občany vízovou povinnost, bude pro ČR obtížnější vstoupit do Evropské unie. Chtěl bych zdůraznit, že i kdyby tomu tak nebylo, romský problém a mezinárodní ostuda se prostě jen tak nerozptýlí a samy od sebe nezmizí.

Představte si, chcete-li, co se stane, až budou žádosti o asyl českých a slovenských Romů zde v Británii podrobeny oficiálnímu řízení. Právníci, zastupující české a slovenské Romy, založí svou argumentaci na výše uvedeném citátu z příručky Vysokého komisařství OSN pro uprchlíky. Budou muset dokázat, že v ČR dochází proti Romům k diskriminaci či k jiným pohoršlivým činům. Vzhledem k tomu, že bylo v ČR alespoň osmnáct Romů zavražděno v rasově motivovaných útocích, že došlo ke stovkám dalších rasově motivovaných útoků a že jsou Romové diskriminováni při vzdělávání, prokázat tyto skutečnosti nebude příliš obtížné.

Potom budou muset obhájci Romů dokázat, že české úřady takové činy tolerují anebo jsou neschopny jim zabránit. To bude obtížnější. Nebude to však nemožné. Zdá se, že pokud výraz "úřady" znamená místní policejní jednotky a některé regionální soudy, obhájci Romů budou moci argumentovat lehčeji, než když budou analyzovat výroky a činy českého Nejvyššího soudu. Je také pravda, že obhajoba bude pravděpodobněji zdůrazňovat, že české úřady byly "neschopny" rasistickým činům zabránit a nikoliv, že jim zabránit "odmítaly".

Skutečnost, že rasistické násilí pokračovalo, bude pravděpodobně interpretována, že vyšší orgány české státní moci ji tolerovaly. Zdá se, že právníci, obhajující Romy, dosti lehce dokáží, že musejí být Romové klasifikováni jako uprchlíci, utíkající před násilím.

V každém případě vyvolají tato líčení v Británii i v Evropě velkou publicitu zrovna v době, kdy se má intenzivněji jednat o vstupu ČR do Evropské unie. Debata o vstupních vízách do Británie je jen vrcholkem ostudného ledovce České republiky. Je nevyhnutelné, že se dostane nejtemnějším charakteristickým rysům života v ČR široké a mezinárodní publicity.

Přiměje to konečně lidi v ČR, aby začali brát otázku diskriminace a rasismu vážně, anebo to vyvolá ještě více nenávisti pro občany, kteří budou považováni za břemeno České republiky, za lidi, kteří poškozují dobré jméno Čechů v zahraničí?

Měli byste sledovat debaty, k nimž nyní dojde, velmi pozorně a naslouchat důvodům, proč tito lidé uprchli z České republiky. Poslouchejte příběhy, které vám tito lidé řeknou. Představte si, že jste na jejich místě, a zeptejte se sami sebe, zda byste chtěli vychovávat děti v takovém prostředí nenávisti, jaké Romové podle svého svědectví pociťují kolem sebe.

Andrew Stroehlein

Předchozí materiál k této tematice naleznete ve všech jednotlivých vydáních Britských listů tento týden, viz zdejší Archív. Pohlédněte také na BL z 19. srpna 1997 a zejména na Britské listy z 25. srpna 1997 , kde se tématem exilové vlny Romů zabýváme poprvé podrobněji.