Krach Lidových novin?
Lidové noviny založili jako měsíčník v roce 1988 čeští disidenti, a to, jak doufali, v tradici čapkovských a peroutkovských LN z první republiky. Chtěli tím vykročit z disidentského ghetta - strojopisné samizdatové publikace českých disidentů se šířily v komunistickém Československu jen v naprosto minimálním počtu výtisků. Lidové noviny měly mít populárnější zaměření. Snažily se vystupovat "legálně" - aby se lidi nebáli, když se před nimi objeví. Byly rozmnožovány na xeroxu a šířily se informace, že mají daleko větší náklad než jiné samizdatové tiskoviny. Posléze vyšlo najevo, že ten xeroxový náklad byl 400 výtisků.
Po pádu komunismu v listopadu 1989 začaly v euforickém ovzduší vycházet Lidové noviny začátkem roku 1990 jako deník. List se však bohužel průbojným předvojem české věcně kritické novinářské práce nestal. Pod vedením Jiřího Rumla upadl deník už v prvních měsících většinou do mlhavých, esejistických cvičení. Zpočátku podporovaly Lidové noviny Občanské hnutí a snažily se být "listem který čtou intelektuálové" (britský deník Guardian si to o nich myslí dodneška). Někdy v polovině devadesátých let došlo v Lidovkách k ideologicko-pravicové revoluci - z redakce tehdy odešel větší počet novinářů.
Ideologická zaslepenost a nedostatek otevřenosti je však pro každé noviny jed. Lidovky začaly upadat, nezachránil je ani nový šéfredaktor, Jefim Fištejn, příchozí z rozhlasu Svoboda, který jejich etos valně nezměnil. Když už začaly být skutečně okrajovým deníkem, došlo v nich letos v létě k další svého druhu palácové revoluci - v listě získali podstatnější vliv některé osoby z bývalého Českého deníku.
Jenže pak se ukázalo, že švýcarský majitel Ringier nehodlá ztrátový list dále platit. Nabídl ho tedy v minulých dnech na prodej.
K otřesům na českém trhu denního tisku vážně přispěl vznik bulvárního listu Metro, který se rozdává každé ráno v pražském metru lidem zadarmo. Deník Metro je financován z reklam. Zřejmě ho čte až 200 000 Pražanů, kteří si pak už často nekupují normální noviny. V Čechách dosud nevzniklo povědomí, že tiskoviny, financované z prodeje reklam a rozdávané zadarmo, nemohou být dostatečně seriózním listem, jako noviny, za které si čtenář musí zaplatit. Obrovský zájem lidí v Praze o deník Metro způsobil pokles nákladu snad všech českých denních listů, kterých je v ČR stejně příliš mnoho. Nedávno byl zastaven Denní Telegraf (který se ovšem také už stal jen primitivním ideologickým věstníkem), na pár dní přestala v Čechách kvůli dluhům vycházet Práce, prodělečné je i Slovo a zdá se, že na tom nejsou zrovna dobře ani Zemské noviny.
Dojde k radikálnímu pročištění českého trhu s novinami? Že by nakonec přežila jen Mladá fronta Dnes, Právo, případně Hospodářské noviny? V lidové oblasti bude zřejmě velmi vážně konkurovat deníku Blesk nový bulvární list, který připravuje firma Beseda Holding a který má být široce inzerován ve vysílání televize Nova. V ČR neexistují efektivní zákony o křížovém vlastnictví, a tak není divu, že se firma Ringier, vlastník Blesku, asi obává, že by nový bulvární list, silně podporovaný televizí Nova, mohl existenci Blesku ohrozit. Možná právě proto se zbavuje Ringier prodělečných Lidových novin, aby měl pro případný boj s novým lidovým listem firmy Beseda Holding volné ruce.
Bývalý ředitel Lidových novin Michal Klíma vidí to, že se Lidové noviny nyní mají prodávat, jako šanci pro českou veřejnost, začít znovu vydávat skutečně český, kvalitní, profesionální list.
Doufejme, že se nějaký vlídný a osvícený investor najde.
