Rozvinutý svět dostal chřipku. Znamená to, že se středovýchodní Evropa dostane na jednotku intenzívní péče?

The European, týden 20.- 26. listopadu 1997

Pokud jste si koupili akcie Anatolije Čubajse, tak tento týden došlo k jejich krachu. Kremelský odborník na privatizaci - který o sobě tvrdil, že prosazuje transparentnost a poctivost v podnikání - přišel o funkci ministra financí, v důsledku skandálu, kdy je zpochybňována jeho vlastní etika.

Jde o kontroverzi týkající se transakce ohledně pobočky Uneximbanky, která vyhrála privatiazační konkurs pro telekomunikační firmu Svjazinvest. Čubajs ovšem tvrdí, že se stal obětí spiknutí, ale mnozí se domnívají, že je to konec politické kariéry pro tohoto dvaačtyřicetiletého muže, který způsobil volební vítězství Borise Jelcina v posledních prezidentských volbách. Čubajs právě připravil státní rozpočet na rok 1998, ale ruská Duma o něm odmítá jednat, dokud nebude Čubajs propuštěn.

Nejistota a zmatek v nejvyšších kruzích ruských vládních kruhů je přesným odrazem situacae v ruském hospodářství, jehož burza poklesla za poslední tři týdny turbulence na světových finančních trzích o celých třicet procent. Přesto však nikoliv všichni se domnívají, že se ruská ekonomika rozkládá. Mnozí dosud považují ruské trhy za dobrou základnu pro střednědobé a dlouhodobé investice.

Tento týden investovala firma Royal Dutch/Shell jednu miliardu dolarů do joint venture s plynárenským podnikem Gazprom a British Petroleum zaplatilo 750 miliónů dolarů za deset procent firmy Sidanco, čtvrtou největší ruskou olejářskou společnost. I když tedy dlouhodobější budoucnost snad není špatná, nejkratší budoucnost vypadá ale velmi nejistě.

Ve Varšavě jsou obchody plné a Leszek Balcerowicz, hlavní síla reforem prováděných šokovou terapií, je nyní zase u moci a má mandát provádět další privatizace. V Polsku jsou základy tržní ekonomiky pevnější, ale trh není stabilní. Největší růst totiž zaznamenává v Polsku růst černé ekonomiky. Vyhýbání se placení daní je v Polsku národním sportem, mnoho podnikatelské aktivity probíhá prostřednictvím úplatků a infrastruktura se rozpadá.

Donedávna velmi aktivní ekonomika České republiky se mezitím zastavila. Václav Klaus, ortodoxně volnotržní premiér sice možná rázem zprivatizoval celou zemi kupónovou privatizací, ale jediné, co se stalo, bylo, že akcie "zprivatizovaných" podniků získaly státní banky.

Jen málo firem v ČR bylo restrukturalizováno. Finanční trhy v ČR jsou proslulé insider trading, obchodováním na základě výlučných informací, a podvodnými transakcemi. Mnoho bank má portfolia půjček, které nemají vůbec žádnou hodnotu. Antipatie veřejnosti vůči vládě vedla k masové demonstraci minulý týden na pražském Staroměstském náměstí. Tato demonstrace připomínala události roku 1989. Mnoho lidí se domnívá, že Klaus se neudrží u moci do konce letošní zimy.

Na jihovýchod od České republiky, obyvatelé Maďarska už přežili dva roky obtíží. Maďarská burza zaznamenala za poslední týdny velké změny nahoru i dolů, ale Maďaři zůstávají sebevědomí, že je jejich hospodářství v dobrém stavu.

"Zbytek regionu pohlíží do propastu," konstatuje Gyorgy Jaksity, čelný maďarský podnikatel. "My jdeme nahoru." Možná. Ale jestliže dostane svět chřipku, vznikajícím trhům hrozí nebezpečí, že dostanou zápal plic.

Je nutno přehodnotit základy hospodářské situace těchto zemí. Před asijskou chřipkou se připravovaly sebevědomé demokracie ve střední Evropě, že zaujmou svá křesla v Evropské unii. Nyní je však jak se zdá čeká tvrdá zima, a nejtvrdší to bude pro Rusko.

Makléři sledují s hrůzou, jak v Rusku mizejí jejich investice. Pokud jste v Rusku investovali letos v srpnu 10 000 dolarů, nyní, podle finančního indexu listu Moscow Times bude mít tato částka hodnotu 3880 dolarů. Nicméně si investoři myslí, že jsou to jen krátkodobé potíže. (...)

Většina zemí ve středovýchodní Evropě byla donucena devalvovat svou měnu. Je však panika ospravedlnitelná? Ne, tvrdí bankéři, zejména z těch bank, které široce do středovýchodní Evropy investovaly. "Mám i nadále pozitivní názor na podstatu situace ve středovýchodní Evropě," konstatuje Parvoleta Shtereva, ekonomka v bance ING Bank. "S výjimkou polska, které má velký deficit na běžném účtu, tyto země nemají problémy, jaké má nyní jihovýchodní Asie."

Pro většinu středo a východoevropských vznikajících trhů je nejdůležitější trh v Německu. Goldman Sachs ve Frankfurtu předpovídá, že růst německého hospodářství dosáhne v příštím roce 2,5 procenta.K tomuto růstu dojde hlavně na základě vývozu, protože nezaměstnanost bude v Německu pořád vysoká. Pokud se bude situace v Německu zlepšovat, pomůže to zlepšit hospodářskou situaci i v Polsku, v ČR a v Maďarsku.

(...) Vyhlídky pro Čechy, Maďary a Poláky nejsou tak špatné jako vyhlídky pro Rusko, ale rostoucí náklady na půjčky nemohly přijít v horší dobu. Ekonomická nejistota zasadí těžkou ránu snahám těchto zemí rychle vstoupit do Evropské unie.

V Maďarsku se konalo 16. listopadu referendu, které drtivou většinou podpořilo vstup země do NATO. Maďaři považují NATO za předpokoj Evropské unie, který postupně povede k tomu, že budou přijati do zóny eura. Jenže je ironické, že vstup do NATO na Maďary dále uvalí hospodářské břemeno, protože se západní zbrojovky dožadují mnoha miliard dolarů na modernizaci zastaralých zbraní Varšavského paktu na úroveň systémů NATO. Obdobné účty budou muset platit i ostatní země ve středovýchodní Evropě. Snaží-li se tyto země nyní co nejrychleji dostat do EU, znamená to, že jejich finanční a hospodářské trhy budou muset být od nynějška hodnoceny podle daleko přísnějších měřítek.

"Tyto země zjišťují, že nyní čelí velmi tvrdé konkurenci, konkurují evropským zemím jako Španělsko, Itálie, Francie, Německo," říká Luigi La Ferla, ředitel banky Deutsche Morgan Grenfell. "Není pochyb o tom, že země ve střední a východní Evropě budou muset platit větší úroky za své půjčky." Tyto vyšší úroky zpomalí růst jejich ekonomik.

Nejenže budou muset tyto země platit vyšší úroky, ale jejich měnám hrozí útoky těchže spekulantů, kteří donutili k devalvaci asijské měny. Česká koruna už byla devalvována v květnu, Maďarsko a Polsko mají postupný systém, který umožňuje postupnou devalvaci - o jedno procento každý měsíc. Mají-li tyto země mít možnost vstoupit do EU do pěti let, nutně musejí zvýšit svou konkurenceschopnost.

"Zatím se středoevropské ekonomiky spoléhaly na kurs svých měn a tím zajišťovaly svou konkurenceschopnost," konstatuje Wike Groenenberg, ekonom u firmy Salomon Brothers. Jestliže ale vstoupí do EU, o tento nástroj budou připraveny. Mzdy ve střední Evropě jsou stále nízké, ve srovnání se západní Evropou, ale tlak na zvyšování mezd je velký, zejména proto, že dochází k rozkladu sociálního státu. (...) Vznikající ekonomiky ve středovýchodní Evropě musejí rozlišovat dlouhodobé investory, kteří stavějí nové továrny nebo zakládají joint ventures s místními společnostmi, a spekulativními investicemi do měny, dluhů či do akcií, které mohou okamžitě zmizet.

Žádný středoevropský politik dosud neopakoval kritiku malajského premiéra Mahathira Muhammada, který charakterizoval měnové spekulanty jako "zlé spiknutí" (i když francouzský preziden Jacques Chirac tento týden tuto analýzu podpořil).

Nikdo dosud neobviňuje mezinárodního finančníka George Sorose. V soukromí však vládne znepokojení, že instituční investoři mohou manipulovat burzy na vznikajících trzích ve svůj prospěch. (...)

Dlouhodobí investoři však zjistili, že intelektuální kapitál střední Evropy je silný. Obyvatelstvo je dobře vzdělané. Zisky multinacionálních společností vznikají v důsledku tlaku globální ekonomiky, nikoliv místních podmínek. Většina zemí bude zanedlouho tak silně rozvinutá jako jejich západní sousedé.

Avšak rozdíly ještě trvají. Velmi významnou částí ekonomik středovýchodní Evropy zůstává černý trh.