Jak se postavíme k budoucnosti
Manuel Castells
Manuel Castells je mnohými považován za čelného myslitele současné doby. Charakterizuje konvenční politiku jako "irelevantní". Vidí spojitost mezi americkými polovojenskými organizacemi, íránskými fundamentalisty, zločineckými mafiemi a chaosem v bývalém Sovětském svazu. Castells vidí všechny tyto jevy jako známky vznikajícího globálního odporu vůči počítačům, elektronickým sdělovacím prostředkům, instantnímu finančnímu obchodování, hromadnému vykořisťování dětí a mizení lidí v "černých dírách" - totiž lidí, kteří jsou nezajímaví a jsou zapomenuti, protože jsou pro vznikající "informační kapitalismus" irelevantní .
Třetí a poslední svazek Castellsovy knihy The Information Age vychází v prosinci ve Velké Británii v nakladatelství Blackwells. Zde je úryvek.
Jednadvacáté století bude charakterizováno dokončením globální informační superdálnice, mobilními telekomunikacemi a počítači. Dojde k decentralizaci a k rozptýlení moci informací. Bude plně realizován příslib multimedií a interaktivní komunikace.
Zároveň bude jednadvacáté století érou, kdy se plně rozvine genetická revoluce. Poprvé v historii pronikne člověk k tajemstvím života a bude schopen podstatným způsobem manipulovat živoucí hmotu. Vyvolá to jistě dramatickou debatu o společenských a ekologických důsledcích těchto schopností. Možnosti, které se člověku otvírají, jsou však pozoruhodné.
Bude-li revoluce v genetice užíváno moudře, genetika bude schopna léčit, odstraňovat ekologické znečištění, zlepšovat kvalitu života a dát nám šanci prozkoumávat dosud víceméně neznámé oblasti duchovna.
Avšak pokud propadneme obdobným chybám jako ve dvacátém století, kdy jsme využívali technologie a industrializace k tomu, abychom se navzájem masakrovali, s novými technologickými schopnosti zřejmě zlikvidujeme planetu Zemi.
Nebylo nakonec příliš obtížné zabránit jaderné katastrofě, protože jaderná energie a jaderné zbraně byly pod ústřední kontrolou. Ale nové genetické technologie budou všudypřítomné. Jejich proměnlivý vliv nebude plně kontrolovatelný. Jejich instituční kontrola bude daleko více decentralizována.
Máme-li zabránit zápornému důsledku biologické revoluce, potřebujeme nejen odpovědné vlády, ale i odpovědnou, vzdělanou společnost. Způsob, jímž se lidská společnost bude rozvíjet, závisí na společenských institucích, na hodnotách, jaké lidé zastávají, a na uvědomění a rozhodnosti nových společenských činitelů, kteří budou utvářet a řídit osudy lidí.
V jednadvacátém století dojde k podstatnému rozšíření globální ekonomiky. Podstatně se zvětší síla telekomunikací a zpracovávání informací. Pronikne to do všech zemí, na všechna území, do všech kultur a do všech finančních sítí. Nová hospodářská kultura bude všude intenzívně hledat nové příležitosti, jak vydělat.
Avšak nová ekonomika to bude dělat selektivně. Propojí cenné segmenty lidské společnosti a odhodí už vyčerpané či hospodářsky nezajímavé oblasti i jejich obyvatelstvo. Teritoriální nerovností výroby vznikne pozoruhodný zeměpis rozdílného vytváření hodnot. Země, regiony a městské oblasti budou spolu navzájem ostře kontrastovat. Cenná místa i využitelní lidé se najdou všude, i v subsaharské Africe. Avšak všude také budou odmítnutá teritoria a odmítnutí lidé.
Dochází nyní k dělení naší planety do velmi konkrétních oblastí, které jsou definovány rozdílným časovým režimem. Od vyloučených lidí bude možno očekávat dvojí reakci.
Na jedné straně dojde k podstatnému vzrůstu "patologického propojování", totiž hraní hry globálního kapitalismu s odlišnými pravidly.
Globální zločinecká ekonomika bude základním rysem společnosti jednadvacátého století a její hospodářský, politický a kulturní vliv ovlivní všechny sféry života. Už nepůjde o to, zda naše společnosti budou schopny eliminovat zločinecké sítě, ale spíše o to, do jaké míry budou zločinecké mafie ovládat podstatnou část světové ekonomiky, politických institucí a veřejného života.
Druhou reakcí proti společenskému vylučování a hospodářské irelevanci bude vylučování vylučovatelů vylučovanými.
Vzhledem k tomu, že bude celý svět navzájem svými strukturami těsně propojen, rozhodnou-li se lidé či celé země se od těchto struktur oddělit, nedojde k tomu mírovou cestou.
Dojde k tomu prostřednictvím fundamentalistického přijetí alternativních hodnot a zásad koexistence, které odmítnou toleranci vůči systému, který hluboce poškozuje životy lidí.
Už nyní terorizují v ulicích Kábulu chrabří bojovníci Talibánu místní ženy za to, že nemají na sobě přísně islámský oděv. Tento teror není v souladu s humanistickým učením Koránu. Dochází však k explozi fundamentalistických postojů, které se zmocňují libovolného náboženského textu, koránu, bible, a využívají ho a interpretují ho jako nástroje svého zoufalství a zbraně svého hněvu.
Fundamentalismus nejrůznějšího druhu z nejrůznějších zdrojů bude představovat odvážnou, nekompromisní alternativu jednostranné hegemonii informačního globálního kapitalismu. Potenciálně budou mít tito fundamentalisté přístup ke zbraním hromadného ničení, a to vrhá obrovský stín na optimismus informační éry.
Nové druhy válečnické moci budou využívány jednotlivci,organizacemi., i státy, které budou zastávat pevná přesvědčení, budou mít málo vojenské moci, ale budou schopny využívat nových metod hromadného ničení a najdou zranitelná místa našich společností.
Zločinecké gangy také budou možná využívat ke konfrontaci vysoce intenzívních konfliktů, jak se to děje v Colombii v devadesátých letech. Globální i místní terorismus se už nyní považuje celosvětově za velmi významnou hrozbu. Je to ale teprve začátek.
Rostoucí vliv technologie bude mít dva důsledky: Na jedné straně bude schopna malá, rozhodná, dobře financovaná a dobře informovaná skupina, zničit celá města nebo zlikvidovat nervová střediska našich společností. Na druhé straně, infrastruktura našeho života začíná být tak složitá a natolik závislá na moderní technologii, že její zranitelnost těmto útokům poroste exponenciálně.
Nová technologie jistě povede ke vzniku nových bezpečnostních systémů, ale každodenní život lidí bude víc ohrožen. Cenou za zvýšenou ochranu bude nutno žít za elektronickými zámky, a jiným bezpečnostním zařízením. Lidi budou muset žít ve strachu. Příliš se to nebude odlišovat od zkušenosti většiny dětí v lidské historii.
Lidé se postupně vzdalují od středisek politické moci a budou pociťovat stále větší deziluzi z rozkládajících se občanských společností. Jejich práce i jejich život bude silně individualizovaný. V reakci na společnou hrozbu budou stavět komunální ochranu a noví proroci možná budou hlásat příchod nových Bohů.
Jednadvacáté století nebude dobou temna. Ani nesplní očekávání mnoha lidí v důsledku bouřlivého technologického rozvoje. Jednadvacáté století bude charakterizováno především informovaným chaosem.
Manuel Castells vyučuje od roku 1979 na univerzitě v Berkeley sociologii a plánování. Byl politickým exulantem z Francova Španělska a účastnil se jako mladý univerzitní učitel studentských protestů v šedesátých letech v Nanterre v Paříži.
