Třemi utajovanými sponzory, kteří přes nastrčenou firmu TMC z Panenských ostrovů věnovali Občanské demokratické alianci 5,7 miliónu korun, byly Philip Morris, Vítkovice a investiční společnost PPF. . V pátek to na tiskové konferenci oznámil
předseda ODA Jiří Skalický. Uvedl, že mu to řekl bývalý místopředseda ODA a bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého (ve funkci jeden z nejpopulárnějších českých politiků, ač bývalý komunista). Dlouhý přiznal, že znal totožnost sponzorů, neboť to byl on, který s nimi za ODA jednal, ale na jejich přání nebyl až do včerejška ochoten jejich jména zveřejnit. Že prý to jinak nešlo, a ODA měla zoufalý nedostatek financi, Dlouhý prý má osobně "svědomí čisté". Podle Skalického prý ODA neporušila literu zákona, i když jejich ducha ano. Dlouhý konstatoval, že jinak než s anonymními sponzory se strana nedala financovat. Jenže nešlo přece o anonymní sponzory, ale o předstírání, že peníze přicházely odjinud, než odkud ve skutečnosti přišly.
Takže lhaní nyní vážně postihlo kredit i Občanské demokratické aliance, která by si tedy zasloužila odchod z politické scény stejně jako obdobným lhaním postižená Klausova ODS. - Role Vladimíra Dlouhého v tomto skandálu nepřekvapuje. Dovolte osobní reminiscenci. Od prosince 1994 do března 1995 se Dlouhý přede mnou skrýval, často denně před žádostí o rozhovor, v němž jsem žádal o vysvětlení sporných aspektů odevzdání automobilky Škoda podniku Volkswagen. Prostřednictvím neuvěřitelných vysvětlování, k nimž nastrkoval pracovníky své ministerské kanceláře, zejména tiskového mluvčího Kamila Čermáka, se žádostem o rozhovor vyhýbal po dobu tří měsíců. Lži, vytáčky a výmluvy jeho ministerstva jsem systematicky nahrával a v dubnu 1995 je odvysílal na stanici Alfa jako půlhodinový dokumentární pořad. Vladimír Dlouhý má drzost i výdrž. Posléze se pokusil "položertovně" zastrašit reportéra Radia Alfa, který ho kdesi požádal o odpověď na nevinnou společenskou otázku. Dlouhý reagoval (mám to nahrané): "Radio Alfa! Ta nám udělala podraz!" Reportér: "To byl pořad pana Čulíka z Británie." Dlouhý: "Tak doufám, že už pan Čulík není vaším reportérem." - Informaci o této pozoruhodné výměně názorů (ministr přece něco takového vůbec nesmí říct, ani položertem) odmítla na jaře r. 1995 zveřejnit Česká tisková kancelář i jako placený inzerát ve svém servisu placených informačních oznámení, které podle svého statutu (jak mi posléze řekl Petr Uhl, který byl po určitou dobu v ČTK vedoucím pracovníkem) ČTK je povinna zveřejňovat.
