Napsala to ČTK, tak to musí být pravda
Z nového průzkumu veřejného mínění, který právě publikovala firma IVVM, vyplývá, že jen 24 procent Čechů je plně spokojeno se znovuzvolením Václava Havla jako prezidenta. 40 procent vyjádřilo jen drobné výhrady, ale 33 procent vyjádřilo vážnější znepokojení.
Srovnáme-li to s nedávnými výsledky průzkumů veřejného mínění, podle nichž klesá veřejná důvěra ve Václava Havla a je nyní nižší než podpora Tošovského, Buzkové a Grosse, je zjevné, že v české společnosti probíhá zásadnější změna názorů.
Je však podivné, že z toho, jak o této skutečnosti informovala Česká tisková kancelář, se to člověk nedověděl: "Většina občanů je se zvolením Václava Havla prezidentem pro další volební období spokojena." Takto zkreslenou informaci, pocházející z ČTK, doslova převzaly české sdělovací prostředky i teletext České televize.
Jako obvykle v českých sdělovacích prostředcích, ČTK dá faktům určitou subjektivní interpretaci a tuto interpretaci pak převezmou jako by to byl samotný fakt, slovo Boží, všechny sdělovací prostředky, přebírající zprávu od ČTK. Fakta a názory jsou sloučeny v jedno a prezentovány jako zpráva.
Zásadním problémem dnešních českých sdělovacích prostředků je jejich přílišná závislost na České tiskové kanceláři. Jde o to, že nejenže různé sdělovací prostředky nekriticky přejímají způsob zpravodajské práce ČTK, ale také nekriticky přijímají subjektivní úhel pohledu ČTK na politické události. Z toho pak vyplývá, že ať čtete jakékoliv noviny, články jsou vždycky stejné. Někdy dokonce doslova.
Příklad, který jsem uvedl, stojí za trochu podrobnější rozbor. Je důležité rozlišovat fakta od názorů.
Toto jsou v tomto případě fakta:
IVVM se dotázala občanů, zda jsou spokojeni s Havlovým znovuzvolením. Výsledky průzkumu jsou tyto: 24 procent řeklo, že jsou plně spokojeni, 40 procent uvedlo, že mají drobné výhrady, 18 procent občanů bylo "většinou nespokojeno" s Havlovým znovuzvolením a 15 procent občanů s ním bylo "naprosto nespokojeno".
Tato fakta je možno analyzovat několika způsoby. Lze říci, že výsledky byly 64 : 33 ve prospěch Havlova znovuzvolení. Je také možno říci, že výsledek byl 24 : 73, to znamená, že tři ze čtyř českých občanů měli určité výhrady proti Havlově volbě. Toto jsou dvě různé analýzy výše uvedených faktů.
V českých sdělovacích prostředcích je hranice mezi prezentací faktů a jejich analýzou velmi mlhavá.
Hlavní problém spočívá v tom, že české sdělovací prostředky neanalyzují způsob, jak píší články. Často prostě noviny opakují doslova zprávu, kterou vydala ČTK. Opisování titulků i zpráv ČTK znamená, že čeští novináři neslouží české čtenářské obci efektivně.
Při novinářské práci je zapotřebí oddělovat fakta a komentáře a novináři a redaktoři by měli být schopni využívat ČTK konstruktivnějším způsobem. Novináři by měli být schopni vytáhnout si z textu zprávy ČTK skutečná fakta a měli by jejich hodnotu posuzovat sami, nezávisle na ČTK. V otevřené společnosti se předpokládá, že různé noviny budou čtenářům nabízet zpravodajství, zpracované různými způsoby, a ne, že budou jen poslušně opisovat materiál, který vydala ústřední zpravodajská kancelář.
