Britské listy

středa 1. dubna

O B S A H

CO JE NOVÉHO V ČR:

Přehled aktuálních zpráv z České republiky: Privatizace Aera Vodochody a firma Boeing: POZOR! KANADSKÝ PRECEDENS:

Kdybych byl Karlem Kuehnlem (Jiří Jírovec) Česká státní správa:

Pro koho jsou česká velvyslanectví? (Andrew Stroehlein)

Who are the Czech Embassies For? (Andrew Stroehlein) K debatě o českých "vzdělancích" před dvěma lety v Teplé:

Proč někteří vzdělanci vypadají jako idioti (Jiří Jírovec) Velká Británie a financování politických stran: je to stejné jako v ČR?

Finanční dary pro politické strany? Není to problém - pokud víme, kdo platí (Guardian) Irsko:

Celibát a sexuální skandály v katolické církvi Reakce:

Seminář o Kosovu: enormní porodnost albánských rodin (Jaroslav Teplý)

Odpovídá Andrew Stroehlein Školství:

Co si počít s nemožností dalšího vzdělávání v ČR (Helena Havelková)

Ikona pro Vaši stránku...

Adresa Britských listů je zde.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.

V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.

Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.

Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.

Co je nového v České republice

Železniční odboráři chtějí podpořit horníky celoplošnou stávkou na dráze. Čtyřiadvacetihodinová výstražná stávka na železnici by se - až jak budou chtít hornické odbory - prý měla konat někdy příští týden. Šéf železničních odborů Jaroslav Dušek považuje problémy na dráze za shodné s problémy, které existují v ostatních druzích dopravy, v hornictví, energetice či ve zdravotnictví. Ve všech případech podle něj jde o překotnou privatizaci za každou cenu. Vadí mu, že vláda tato odvětví nepovažuje za strategická a že nemá žádnou koncepci energetiky ani těžby uhlí. - Poznámka z britské zkušenosti: Česká republika se nyní octla z britského hlediska v předthatcherovské éře. Důležité je definovat, co je vlastně rolí odborů. Mají operovat výlučně v oblasti pracovních vztahů anebo smějí širší veřejností nevolení odboroví funkcionáři zasahovat i do ekonomiky a především do politiky? (V ČR je to ovšem vlastně jedno, protože občanský mandát nemají ani odbory, ani nynější Tošovského vláda.) Margaret Thatcherová schválila zákon, jímž bylo zakázáno v Británii takzvané "secondary picketing", totiž solidární stávky odborových svazů na podporu odborářů ve sporu se zaměstnavateli v úplně jiném odvětví. Musím souhlasit se thatcherovskou filozofií, že tyto stávky jsou pro národní hospodářství škodlivé. Podle thatcherovského zákona mají britské odbory právo stávkovat jedině na přímou obranu pracovních míst a sociálních vymožeností svých členů. Nesmějí organizovat širší politické akce. Duškova stávka na podporu horníků by byla i v blairovské Británii zakázána. - Jiná věc je, že má Dušek možná pravdu, že vláda nemá žádnou kompetentnější hospodářskou strategii. Je ale demokratické, aby se z odborů stávala příliš širokým využíváním práva na stávku politická síla?

Stát zamýšlí zpátky kupovat od obcí a měst akcie uhelných společností (např. Ostravsko-karvinských dolů), aby v nich získal majoritní vliv a nemohly být rozkradeny. Jenže Fond národního majetku, který to má udělat, nemá podle zákona právo akcie nakupovat, smí je jen prodávat. Tak se zákon asi obejde tím, že se vytvoří "dceřiná společnost FNM". "Když to jednou stát zvoral, musí teď za to zaplatit. Musí zabránit nepřátelskému převzetí, protože jen tak bude moci s budoucím investorem jednat o zaměstnanosti, investicích, ekologii a podobně," řekl jeden ekonomický pozorovatel. "Kdyby nic jiného, tak tato akcie alespoň zvedne cenu dolů a pomůže tak financím rozpočtů měst a obcí, což naše rozpočtová soustava setsakramentsky potřebuje," prohlásil jiný. - Takže stát cosi "zvoral", zaplatí to daňoví poplatníci, ale alespoň se prý zvýší z těch jejich daní rozpočty obcí.

"Pravice" v parlamentě chce zase zavádět na univerzitách školné. "Pravicoví" poslanci se v rozpravě k návrhu zákona o vysokých školách přimlouvali za jeho zavedení, "levicová" a republikánská opozice školné odmítala. Předloha zákona, kterou sněmovně postoupil výbor pro vědu a vzdělání, školné neobsahuje, ale skupina poslanců z "pravicových" stran chce, aby bylo školné do návrhu zákona připsáno. Podle jejich návrhu by školné mohlo činit maximálně zhruba devět tisíc korun, přičemž vysoká škola by takto získané zdroje musela využít na stipendia. Se školným však nesouhlasí sociální demokracie, jejíž poslanci prosazují, aby vysoká škola mohla stanovit pouze poplatky za přijímací řízení. - V Británii zavedla od nadcházejícího školního roku Labouristická vláda školné v podstatě stejné výši, jednoho tisíce liber ročně (jsou to asi dvě třetiny průměrného britského měsíčního platu). Vládnou obavy, že se znepřístupní vzdělání na vysokých školách pro chudší lidi, že půjde studovat menší množství mladých lidí než dosud, a to zrovna v nadcházející éře, kdy země bude doslova záviset na kvalitě vzdělání svých občanů. Viz tato zpráva v Britských listech.

Unie svobody chce do poslanecké sněmovny zavést většinový hlasovací systém, aby se potlačil "extrémismus", v Senátu nechat poměrný systém, aby zástupci menších stran korigovali názory hlavních vládnoucích stran. Sociální demokraté varují, že zavedením většinového systému nebudou v parlamentě zastoupeny velké složky obyvatelstva.

Bývalý šéf ekonomické rozvědky Jan Šula konstatuje, že v případě prodeje sítě českých hotelů firmě Corinthia Group prý neselhala jen Bezpečnostní informační služba, ale celá státní správa. Informace o tom, že tato maltská firma má libyjského spoluvlastníka, byly přístupné v podstatě komukoli, řekl Šula.Úřady Spojených států podle Šuly prý jistě věděly o prodeji ještě před jeho uzavřením, a přesto tuto informaci pravděpodobně českým orgánům nepředaly. České státní úřady udělaly minimum proto, aby vešel v obecnou známost zákon zakazující určité typy obchodních transakcí s Libyjci.

Trestním oznámením na neznámého pachatele pro podezření z trestného činu sabotáže, které v souvislosti s tzv.bamberskou aférou podala ČSSD, se bude zabývat zvláštní odbor republikového úřadu vyšetřování. Sociální demokraté podali trestní oznámení v pátek. Podle ČSSD se pachatel dopustil sabotáže tím, že v roce 1995 zorganizoval schůzku špiček ČSSD s česko-švýcarským podnikatelem Janem Vízkem s cílem získat dokumenty, které měly stranu zdiskreditovat před volbami. ČSSD se domnívá, že poté, co se mu to nepodařilo, zhotovil tyto dokumenty sám a předal je sdělovacím prostředkům.

Ministryně vyvolala emoce. Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová na shromáždění bývalých politických vězňů na pražském Žofíně předala kytici, kterou dostala od zástupců klubu vězňů K 231, Dagmar Skálové, která strávila v komunistickém vězení 16 let. Tímto vyvolala u některých přítomných projevy dojetí. Parkanová vyjádřila bývalým politickým vězňům uznání, úctu a lásku. "Vy jste svědomí a hodnotné zrcadlo společnosti, ale záleží na tom, kdo a jak je ochoten vám naslouchat," řekla na adresu přítomných Parkanová. (Je to skutečně pravda, že jenom proto, že na někom byla spáchána křivda, vidí do dnešní situace líp než jiní?) Ministryně také konstatovala, že pohybovat se na české politické scéně je obtížné pro člověka, který nechce dělat falešné kompromisy. "Jsem v rozpacích, neboť neexistuje žádná politická strana, se kterou bych se mohla ztotožnit. Přesto nesmí být důvod k lhostejnosti, nesmíme předat moc extremistickým vládcům," doplnila Parkanová. - (Možná, že by měli extrémisté v ČR méně vlivu, kdyby politikové více poslouchali, co chtějí lidé, a vypracovali si dobrou hospodářskou strategii a efektivní strategii ke zvýšení výkonosti státní správy.)

Upozornění: Informace o tom, jak bylo (pochybně) zprivatizováno Rudé právo a Mladá fronta (viz pořad ČT Nadoraz). Podrobnosti k této problematice, kterou nejprve otevřely Britské listy, jsou tyto: článek Jiřího Vančury z dvojměsíčníku Listy, materiál na české stránce Jana Čulíka na Glasgow University a transkript pořadu Netopýr České televize (Co není v novinách), který se vysílal v ČT 2 dne 9.září 1997. K privatizaci Mladé fronty se v BL také vyjádřil v tomto článku Milan Šmíd.

Výběr textů z posledních dní:

K petici biologů na záchranu české vědy: Vědecký omyl (Jiří Jírovec)

Media in the Czech Republic: the current state of affairs (Jan Čulík)

Referendum se smí konat v Londýně, nikoliv v Praze

Dvojí občanství: Jsou dva pasy lepší než jeden? (Wall Street Journal 25.3.1998)

Kam spěje vývoj (Jiří Jírovec)

Role vzdělanců v chaosu české společnosti (přednáška Jana Čulíka)

Ostře odmítavá i souhlasná diskuse k výše uvedené přednášce Jana Čulíka (Vladimír Mlynář, Milan Uhde, Jiří Vančura, Zdeněk Pinc, Sylvie Richterová, Eduard Goldstuecker, Milan Horáček, Milan Hauner a další)

Naléhavá výzva vědcům: je třeba vytvořit silnou lobby pro vědu (ČEŠTÍ BIOLOGOVÉ)

Kosovo: Poznámky z jednoho londýnského semináře o tom, co skutečně rozděluje Evropu

České školství je na tom ještě hůř, než píší Britské listy! (Rudolf Joska)

Zdravotnictví: ODS se točí na obrtlíku (Jindřich Ginter)