Ferdinand Kokoška a úpadek České republiky
Jak mezi ceskym lidem vseobecne znamo, dotycny Kokoska se vyskytuje v prve kapitole Haskova "Svejka", kde Svejk pani Muellerove objasnuje, ze pripadne zabiteho sberatele psich hovinek by v zadnem pripade "nebylo skoda". Na Ferdinanda Kokosku si vzpomenul nemecky zurnalista Erich Wiedemann, ktery v clanku pro renomovany nemecky tydenik "Der Spiegel" (16/98) medituje o soucasnem upadku CR v clanku nazvanem "Z premianta poslednim zakem ve tride".
Zatimco treba kanadsky zurnalista se nadchne krasou prazskych secesnich, moderne a vkusne restaurovanych, kavaren, ktere mu pripadaji tez velmi cenove prijatelne, ci velmi objektivne referuje o ekonomickych skandalech republikanske strany Miroslava Sladka (uvedene dva clanky se objevily v poslednich dnech v prestiznim torontskem deniku "The Globe and Mail"), pan Wiedemann je fascinovan postavou novodobeho Kokosky, pana Frantiska Stastneho. Tento mlady podnikavy muz pojizdi po Praze na kole, na kterem ma namontovany patentovany dvoutaktni sberac psich hovinek. Pan Stastny patri k tem stastnejsim v soucasne ceske mizerii; coby soukromy podnikatel vydela celych 11 000 Kc mesicne, coz zurnalista hbite a spravne prepocita na 600 DM. Kdo zna zaneradenost prazskych chodniku, musi uznat uzitecnost tohoto zamestnani. Pan Stastny dle clanku posbira na ulicich prazskeho Stareho Mesta 35 kilo psich vykalu denne.
Ano, Nemci jako maloktery narod znaji "Svejka", i kdyz jen ve velmi nedokonalem predvalecnem prekladu (sepsal jsem na tema prachbidneho nemeckeho prekladu "Svejka" pred lety dlouhy elaborat, ktery nikdo nechtel uverejnit). Tak ci onak, obraz, ktery o CR techto dnu sepsal nemecky zurnalista casopisu "Der Spiegel" je ponury a nepresny. Dodal bych, ze je az arogantne urazlivy. Prave v casopisu "Der Spiegel", ktery casto uverejnuje zajimave a zasvecene clanky o CR, bych podobnou povrchni reportaz necekal.
Krome fascinace nad uspesnym podnikatelem panem Stastnym, se docteme, ze cesky model transformace je u konce, thatcherista Vaclav Klaus privedl vlastni hospodarsky zazarak k bankrotu, ceska ekonomika je na sestupu, hrozi vysoka inflace a nezamestnanost se rychle zvysuje. Zatimco nyni se nezamestnanost pohybuje kolem 6 %, o Vanocich by jiz mohla byt dvakrat vyssi dle nazoru knizete Karla Schwarzenberga. Ceskou republiku ceka sedm, ne-li vice hubenych let. Sanace ceske republiky nezasahla jeji nemocne jadro. Pod premalovanou fasadou zapomneli reformatori odstranit starou rez. Z ekonomiky by chtel udelat sefovskou zalezitost prezident Vaclav Havel, ale ta potrebuje odbornika, ne basnika a myslitele. Clanek v "Der Spiegel" tvrdi, ze na prikladu kladenske Poldi lze dokumentovat , ze Klausova zasada nerozlisitelnosti cistych a spinavych penez zpusobila nejen vazne moralni, ale i materialni skody.
A tak dale, v podobne ponurych barvach, az na optimistickeho sberatele psich vykalu, ktery si vydela pry vice nezli nemocnicni lekar ci profesor literatury tesne pred penzi.
Potesilo me, ze v "Lidovych novinach" (Miroslav Motejlek, 16. 4., "Unahlene zavery casopisu Der Spiegel") se objevila polemika s timto tendencnim clankem.
I cesky zurnalista souhlasi s tim, ze Klausuv ekomicky model transformace se nevyvedl. Ale to jeste neznamena, pise Motejlek, ze Klaus privedl vlastni hospodarsky zazrak k bankrotu. Tez vubec neni jiste, ze nezamestnanost bude koncem roku 12 %, i kdyz si to mysli knize Schwarzenberg. Vyrok o sedmi ci vice hubenych letech maji dle Motejlka vyslovovat hvezdopravci, ne seriozni novinari.
Klausuv vyrok o nerozlisitelnosti cistych a spinavych penez je zajiste sokujici, ale co ma tento vyrok spolecneho s kladenskou Poldi? Dle Motejlka: "Majitel Poldi Vladimir Stehlik byl prece podnikatel, ktery proste nestacil na velkou firmu a v dusledku toho zacal jednat neverohodne. To je vse."
Zde vsak nutno pro zmenu souhlasit s upozornenim nemeckeho zurnalisty na naproste fiasko teto privatizace. Pan redaktor Culik zastava nazor, ze za pripad Poldi Kladno opravdu stoprocentne muze Klausova vlada, jak o tom psal Václav Žák v závěru těchto BL ze 17. prosince 1996 a pak v delším článku o české privatizaci znovu v srpnu 1997. (Jan Čulík psal o privatizaci Poldi Kladno takto.) Dle zpravy CTK (Lidove noviny, 2. 4. 1998) za neuspesnou privatizaci Poldi muze chybne privatizacni zadani, nevule Fondu narodniho majetku a hospodareni Vladimira Stehlika. K tomuto zaveru dosla zaverecna zprava snemovni vysterovaci komise ke zjisteni podminek privatizace a ekonomickeho fungovani Poldi. V dnesni kladenske Poldi, jak clanek v "Der Spiegel" tristne uvadi, je zamestnano 50 z byvalych 20 000 zamestnancu, kteri dohlizeji na to, aby se na pozemku prilis nekradlo a aby sklepy objektu nezatopila voda.
Je mozno souhlasit s kritikou Vaclava Klause, ktery dle Motejlka coby velky knihomol znal ekonomicke modely, ale nevedel a snad dodnes nevi skoro nic o realne, zejmena podnikove, ekonomice.
Ale to vsechno jeste nevede k Wiedemannove zaveru, ze ekonomiky Polska a Slovenska jsou dnes mnohem uspesnejsi nezli CR. Wiedemann ke srovnani pouzil tempo ekonomickeho rustu. Staci poukazat na soucasnou nezamestnanost a deficity statnich rozpoctu jednotlivych statu, jak na to upozornuje Motejlek, a srovnani vyzni pro CR podstatne jinak.
Weidemann nakonec ani toho "Svejka"moc dobre nezna. Aby vysvetlil Svejkuv nazor, ze Ferdinanda Kokosky by nebylo skoda, prichazi s touto "pozoruhodnou" uvahou. "Chtel (tj. Svejk - AZ) timto vyrokem vyjadrit, ze neni zapotrebi truchlit pro prislusniky takovychto nizkych spolecenskych vrstev". Svejk mohl mit Ferdinanda Kokosku v proste osobni nelibosti, ale zajiste to nebyl spolecensky snob.
Doufejme, ze se dockame v renomovanem tydeniku "Der Spiegel" lepsich clanku o CR. A tez doufam, ze se nemecti navstevnici CR vrati do sve vlasti s kladnejsimi dojmy nezli pan Wiedemann. Proc by jinak navstevovali nemecti turiste Prahu a jina mesta CR v tak velkem poctu?