Budoucnost zaměstnanosti: nebude žádná?

V Británii vyšla 28.4. rozsáhlá zpráva, která hodnotí vyhlídky zaměstnanosti pro následující desetiletí. Dokument, nazvaný Redefining Work, (Pojem "práce" bude znamenat něco úplně jiného než dosud) vydala Královská společnost pro rozvoj umění, průmyslu a obchodu. Jeho závěry jsou alarmující. Všechny dosavadní jistoty v oblasti zaměstnanosti budou prý v nadcházejících dvaceti letech zlikvidovány, případně postaveny na hlavu.

Hranice mezi činností v soukromém sektoru, ve státním sektoru a v dobročinných organizacích zcela zmizí. Lidé budou sice pracovat, ale jen málokdo bude mít konkrétní, trvalé zaměstnání. Technologie umožní kvalifikovaným zaměstnancům, aby volně cestovali za prací po celém světě. Většina podniků se stane takzvanými "virtuálními" organizacemi.

Důsledky pro vládu, pro podnikatelskou sféru i pro jednotlivce budou prý naprosto katastrofální. Valerie Baylissová, autorka zprávy, sdělila britskému deníku Guardian, že jsme se dosud ani nepokusili přizpůsobit se mentálně nadcházejícím radikálním hospodářským změnám. Nedokážeme je předvídat a nedokážeme si položit správné otázky. Otázka "Bude k dispozici dostatečné množství pracovních míst?" je prý v novém kontextu nesmyslná, vzhledem k tomu, že se úplně rozloží pojem tradiční práce.

O tradičním způsobu zaměstnanosti, kdy lidé pracovali po dobu 40 let 40 hodin týdně, se prý lidem bude jen zdát. Autorka analýzy dochází k tomuto závěru extrapolací vývoje, který už v britské společnosti začal. Motorem změn je informační technologie. Změny se přitom odehrávají takovou rychlostí, že s tím nedokáží ani podnikatelé, ani politikové udržovat krok.

Dosud má sice většina britských občanů trvalé a dlouhodobé zaměstnání, avšak změny na okrajích trhu pracovních sil začínají být skutečně rozsáhlé. Dvě třetiny pracovních míst, která vznikla za posledních pět let, nejsou permanentní, a tento vývoj prý bude sílit. Asi polovina britské populace se v současnosti podílí na dobrovolné neplacené činnosti ve prospěch společnosti, blíže nespecifikovaný, ale velký počet občanů pracuje na různých družstevních projektech v rámci místní komunity.

Baylissová konstatuje: "Jedinou jistotou pro budoucnost zaměstnanosti je nejistota. Jsme přesvědčeni, že flexibilita ve všech formách, v nichž se už nyní projevuje, interakce mezi jednotlivými ekonomickými sektory, mezi placenou a neplacenou prací, mezi různými společenskými rolemi, mezi různými vzorci pracovního zařazení a kariéry bude nadále dominantním rysem všeho. Nadvláda tradičního modelu pracovního procesu skončila."

Informační technologie už nyní změnila pracoviště v mnoha oborech k nepoznání. Podobným způsobem bude informační technologie vytvářet a zase likvidovat celé podnikatelské sektory. To je možná velmi zajímavé pro nejkvalifikovanější pracovní síly ve společnosti, které na tom vydělají, ale pro většinu normálních lidí je to hrozba. Vzniknou obrovské rozdíly mezi rodinami, jejichž příslušníci budou mít tolik práce, že nebudou vědět, kam dřív skočit, a rodinami, trpícími stoprocentní nezaměstnatelností. Informační technologie už nyní likviduje hranice mezi státy. To nutně povede k tomu, že síly, které budou utvářet svět, se zemím vnutí samovolně ze zahraničí. Poměry uvnitř zemí nebudou moci ovlivňovat jejich občané hlasováním ve volbách.

Ekonomická liberalizace, v jejímž důsledku se peníze volně přelévají z kontinentu na kontinent, se stane ještě daleko mocnější silou než je dnes. Bude možná nutné zavést ochranářská opatření, aby se mezinárodní finanční spekulanti nevrhali na jednu zemi po druhé a neničili je jako stádo kobylek. Nejenže budou podniky schopny prodávat své výrobky prostřednictvím internetu kdekoliv na světě, ale budou moci najímat pracovní síly z kterékoliv země a - což je nejdůležitější - přesunovat výrobu i pracovní příležitosti tam, kde se chová trh nejefektivněji a náklady jsou nejnižší. Kdo zaručí, že v následujících letech nepřesune například firma Volkswagen automobilku Škoda z Mladé Boleslavi na Ukrajinu nebo do Indie?

Mají-li se země vyhnout nebezpečí, že budou v rámci tohoto procesu ožebračeny, vláda musí začít spolupracovat s podnikatelskou sférou a začít blížící se hlubinné změny na pracovišti organizovat. Katastrofou by bylo, kdyby věc zanedbala a pokusila se ji řešit teprve, až se celý proces už plnou rychlostí rozjede, domnívá se Baylissová.

Vláda se bude muset vzdát názoru, že je špatné a netržní vytvářet makroekonomickou politikou pracovní příležitosti. Bude muset poskytovat finanční pobídky podnikatelské sféře i sektoru dobrovolné činnosti, který je poslední dobou, jak uvádí výše zmíněná analýza, "nejrychleji rostoucím zdrojem placených míst".

Ministři budou také muset radikálně zreorganizovat systém sociálního zabezpečení, který v současnosti znemožňuje občanům pracovat krátkodobě v nejrůznějších zaměstnáních a odcházet několikrát za život na odpočinek. Vláda bude muset také radikálně změnit školství.

Vezměte si starobní důchody. Pokud má v současnosti člověk dostávat starobní penzi, musel pracovat nepřetržitě čtyřicet let, přibližně do šedesáti let svého věku. Tento systém je odrazem myšlení ze čtyřicátých a z padesátých let tohoto století. Je nepoužitelný pro občany, kteří budou muset část doby pracovat v placeném zaměstnání, pak se zabývat neplacenou činností, pak se starat o nemocné příbuzné, pak studovat anebo si vyjednat několik zakázek od různých podnikatelů zároveň, ve snaze zajistit si obstojnou mzdu. (Autor tohoto článku tímto způsobem žil v Británii přibližně deset let.) Současný systém sociálního zabezpečení lidem znemožňuje, aby se osvobodili od nezaměstnanosti tím, že by si vyjednali zakázky na část úvazku a přitom začali chodit do přeškolovacích kursů. Přitom celoživotní doškolování bude v nové éře nutné.

Důležité také je, že bude muset být reorganizováno školství. Studenti budou muset být schopni rychleji a pružněji se vyrovnávat s nadcházejícími změnami. Sice bude i nadále zapotřebí vyučovat několik základních předmětů, jenže důraz bude muset být už nikoliv na osvojování si určitých informací, ale na myšlení, jak se informace získávají a jakým způsobem jich má být nejefektivněji využíváno.

I když je Velká Británie bohatá společnost - za posledních dvacet let stoupl její hrubý národní produkt o čtyřicet procent - existují v ní už nyní obrovské sociální rozdíly mezi lidmi, po nichž je na pracovním trhu poptávka a mezi osobami, kteří se na pracovním trhu už dnes vůbec neuplatní.

Práce je důležitá nejen proto, že lidé vydělávají peníze. Práce má velký psychologický význam při sebehodnocení vlastní osobnosti. Je také silným stabilizačním faktorem ve společnosti. Práce je místo, kde se setkáváme s druhými lidmi. Ze širšího hlediska je práce, ať už je placená či neplacená, nástrojem, jehož prostřednictvím přispíváme svou hřivnou společnosti, vytváříme standardy a aspirace pro přátele a známé. Pokud dojde v nadcházejících letech k destabilizaci, protože na probíhající hlubinné změny nebudeme připraveni, doplatíme na to všichni.

Jak bude možná vypadat situace na pracovním trhu v roce 2020: