Ke zpravodajství ČT
(Zveřejňuji tento text znovu, protože jeho předchozí verze byla neúplná. Díky za porozumění. JČ)
Praha, 27. dubna 1998
Vážená Rado České televize,
dovoluji si zaslati Vám mé připomínky k současnému fungování zpravodajství ČT, které jsem adresoval do diskuse na Britských listech pana Čulíka, který se věnuje poznámkám o fungování České televize. Část mých poznámek se týká i fungování Vaší Rady, a proto pokládám za slušné informovat i Vás.
Je škoda, že Česká televize ani Rada České televize nevytváří sama prostor pro diskusi o fungování veřejné služby na svém serveru. Myslím, že i členové Rady by se mohli do diskuse zapojit, abychom my koncesionáři vůbec tušili, jaká stanoviska ke konkrétním jevům "jménem veřejnosti" její členové zastávají.
S pozdravem
Martin Vadas
Příloha: E-mail pro BL pana Čulíka:
Praha 24. dubna 1998
Vážený pane Čulíku,
Dovolím si přičinit pár poznámek ke zpravodajství ČT a diskusi na stránkách BL, jak se mi jeví tři týdny po nástupu nových šéfů, přestože nejsem jeho zcela soustavným a každodenním pozorovatelem.
Nelze se ztotožnit s Vaší otázkou: "Je zpravodajství České televize pod novým vedením ještě horší než dříve?"
Minulé vedení ČT dokázalo svojí (ne)činností vyvolávat nespokojenost se zpravodajstvím na veřejnoprávní obrazovce daleko déle - dokonce x let a dokonce bez viditelné snahy o zlepšení, což se stalo, jak doufám, důležitým impulsem k personální změně ve vedení televize i redakce zpravodajství.
Již dříve jsem uvedl, že teoretický model pana šéfredaktora Kytky vyvolal mé oprávněné naděje na výrazné zlepšení zpravodajství ČT. M.j. přidělil redaktorům konkrétní úkoly a vymezil pravomoci a doufejme, že i odpovědnost.
Možná to byly právě tyto naše naděje a očekávání, které spoluvytvářejí moji dnešní skepsi nebo jen částečné naplnění. Stále jsme nuceni doplňovat si naše informace o skutečném dění v republice a ve světě průběžným přepínáním kanálového voliče na Primu a zejména Novu, jejichž zpravodajství bývalo synonymem bulváru a pokleslosti vkusu.
Nabízí se velmi vážná otázka, nakolik patří do zpravodajství ono Kytkou avizované "hledání souvislostí" a často nudné zařazování událostí dne do kontextu širšího dění, které ústí až v předvádění často velmi kuriózních novinářských výkonů, jež spadají spíše do publicistického a edukativního žánru, ve kterých je subjektivní názor (a rovněž subjektivní hledání souvislostí) poučeného autora důležitou součástí sdělení. Je na uvážení, zda takové publicistické výkony patří do zpravodajského pořadu "Události" a zda celé se to neděje na úkor povinnosti pokud možno objektivně informovat o důležitých aktualitách dne.
Nic proti aktuální publicistice, úplně naopak - je jí třeba a nedostává se jí v programu ČT, ale jsem zásadně proti vpašovávání subjektivních názorů redaktorů do zpráv. Právě nedůsledné oddělení zprávy a komentáře, hledání souvislostí, vřazování do souvislostí (vždy nutně subjektivní) je typickým nebezpečím manipulace s pasivním divákem. Je třeba žádat Radu České televize, aby zajistila "informační čistotu" zpravodajského pořadů "Události" a "Zprávy" a naopak vytvořila prostor pro názorovou aktuální publicistiku (případně aktuální vzdělávání) - nejlépe v jiném pořadu komentovaného zpravodajství (např. typu "21") a jinde!
I zde je však třeba ve veřejném zájmu trvat na oddělení přehledu aktuálních zpráv od redakčních komentářů, poznámek, historických výkladů, komentářových rozhovorů, vzdělávacích x-minutovek apod. Jako divák chci vždy přesně vědět, kdy se dívám na zprávu a kdy na názor novináře.
Jako okrajový, ale velmi ilustrativní příklad mohu uvést: 20.4.98 při vysílání informace o leteckém neštěstí "kdesi" obě televize - ČT i Nova - nám ukázaly střet dvou letadel-dvojplošníků a jejich pád na zem - cca 500m od lidí, kteří akrobatická kouzla sledovali. Nova u této informace kupodivu setrvala (což jsem na základě dřívějších zkušeností neočekával) a dále se věnovala jiným tématům.
Pozoruhodné bylo, že "zpravodajcům" České televize toto nestačilo, ale považovali za nutné seznámit nás právě dnes i s jinými leteckými katastrofami starými několik let a statistikami uvést nás do "širšího kontextu". Nejednalo se o vysílání odpolední university, ale o aktuální zpravodajský pořad "Události". Dokonce nás neopomněli postrašit archivními obrázky pádu hořícího nadzvukového letadla do davu doplněnými o komentářovou informaci, že tenkrát zahynulo 70 osob a další ... V obraze ohňová koule válcovala dav. Chyběli jen obrázky hořících a pečících se jednotlivců a statistika ohořelých údů...
Je pozoruhodné, jaké nadšení vzbuzuje tento zvláštní způsob informování u některých katastrof lačných čtenářů Rudého práva, jehož příspěvek jste v BL uveřejnil: Jaromír Křepelka: Dva konkrétní příklady, které považuji za demonstraci zlepšeni v přístupu k vysílání:
1. Zprava o letecké katastrofě na letecké přehlídce. ČT kromě převzatého šotu ukázala záběry dvou podobných minulých katastrof a uvedla komentář k diskusi o zákazu nebezpečných produkcí v blízkosti velkých shromáždění. Jde o detail, avšak podle mého názoru velmi významný, neboť pracovnici TV nebyli líní ony archivní materiály vyhledat.
TV Nova o této události informovala rovněž, ovšem ukázala jen převzatý šot a pak komentátor jen smutně pokýval hlavou nad ztrátou životů dvou letců.
2. V pořadu "21" byli pozváni k vystoupeni jak R. Češka, tak i Exner z KSČM. Divák měl tedy možnost porovnat obhajobu dvou přístupů a vytvořit si názor vlastní. Tento přístup k problémům považuji za velmi významný, protože u nás chyběl. Kdysi jsem si mohl poslechnout Hlas Ameriky, BBC a přečíst Rudé právo a formulovat porovnáním svůj vlastni kriticky názor. Zda se, že tato možnost se začíná obnovovat.
- Tolik pan Jaromír Křepelka. Zanášení subjektivních publicistických žánrů do zpráv ve zpravodajském pořadu ČT (bez oddělení informace o faktech a názorových komentářů) se odehrává dva měsíce před volbami, před kterými politické strany zápasí o podlomenou věrohodnost.
Očekávám důležitější počiny na poli publicistiky, než je pomýlený pořad "Stalo se...", který je postaven na "objevné" tezi, že všechno může souviset se vším. Nechápu proč tento nevkus a nehumor musí uvádět urostlý člen CZV KSČ komunistické televize?
Nutně bych (jako volič) potřeboval pořady, které by ještě před jednostranným působením šotů politických stran v kampani, prováděly inventuru chování politických stran v celém volebním období ve vztahu k bývalým předvolebním slibům a volebním programům z roku 1996, hlasování k důležitým zákonům, problémy s korupcí a financováním stran, postoje k nápravám nedostatků, zneužívání poslanecké imunity, rozprodávání vládních křesel apod.
Veřejnoprávní televize a zejména zpravodajství nesmí rezignovat na informování o politickém dění v jednotlivých stranách v předvolebním období - jako volič, který chce jíti k volbám, žízním po prosvětlení zastřených obrazů jednotlivých politických stran, které se postupně bez rozdílu dokázaly zdiskreditovat.
Za zmínku stojí sdělení pana Kytky ve Vašem rozhovoru: "Doufám, že se mi podařilo zpřetrhat vazby zpravodajství České televize na jakoukoliv jedinou konkrétní politickou stranu." Jedná se o mimořádně závažné obvinění minulého fungování zpravodajství i Rady ČT, která o těchto "vazbách" nikdy ve svých zprávách nereferovala ani nepřijímala v této věci žádné závěry. Jako divák bych rád věděl ve prospěch které strany jsem byl celá léta manipulován...
Ze současného vysílání zpravodajství ČT mám pocit jakéhosi uhýbání před autentickou aktuální informací. Připomíná mi strategii pana Jána Fülleho a jeho následovníků ve Slovenské televizi v roce 1992, kdy upřednostňování vysílání o "vypouštěných rybnících v Horné a Dolné" před informacemi o aktuálním politické dění vytvořilo předpoklady, aby demokratické volby na Slovensku přinesly drtivé vítězství Mečiarova HZDS.
Ochraňuj nás Hospodine.
P.S.: Příště snad soustavněji, bude-li čas.
(Opakuji stručně poznámku, kterou jsem uvedl už při předchozím vydání tohoto příspěvku: je rozdíl mezi subjektivní zaujatostí a profesionálním úsudkem, z něhož nesmí být zřejmé, jaké politické straně je redaktor či autor příspěvku nakloněn. Uvádění informací do souvislostí je nesmírně významné, pokud se to dělá dobře. JČ)
