Pozadí jaderné bomby
Vazeny pane Culiku,
dost casto brojite proti bulvarnimu zpusobu novinariny, ale to, co jste predvedl ve svem prispevku "Proc doslo k rozdeleni Evropy a padesati letum studene valky?", je primo ukazkovy priklad tohoto. Navic k tematu, ktere uz je dost stare a existuje k nemu rada materialu, do kterych lze nahlednout, nez neco napisi. Navic pouziti vyrazu "Mohou za to Americane" je v danem kontextu cisty bulvar.
Asi pred pul rokem jsem vedl diskuzi na internetni konferenci MENSA prave na tema: do jake miry na sobe zavisel americky a rusky vyvoj jaderne bomby. Na konci sveho dopisu prikladam jeden z prispevku, ktery jsem v dane diskuzi napsal. Udaje jsou cerpany, ze specialniho cisla casopisu Physics Today a citace je uvedena. Ted budu citovat jen maly kousek:
"Uz v obdobi 1944-50 vyvinuli Rusove nezmerne usili geologicke prospekci uranu a odhalily tezitelne zasoby 84 000 tun."
A dodam, ze i za valecne situace Rusove vyslali po Sibiri radu geologickych tymu. Kdokoliv se podival ci podiva na mapu Ruska, tak je mu jasne, ze momentalni nedostatek uranu nemohl rusky vyvoj zastavit, ale jen zdrzet. Tehdejsi americti predstavitele si, jak je videt i ze mnou citovanych udaju, toho byli vedomi.
Tedy dosazeni uranovych zasob v Cechach mohlo rusky vyvoj jaderne bomby trochu urychlit, protoze jim mohl poskytnout testovaci material pred rozvinutim tezby vlastnich lozisek, ale nemelo na tento vyvoj vliv zasadni.
Vzhledem k tomu, ze mezi ruskou a americkou bombou byl i tak rozdil 4 roky, tak zdrzeni pul ci jeden rok nemohlo mit na povalecnou situaci ve svete a jeji vyvoj zadny zasadni vliv.
To, ze Americane sve jaderne prevahy v obdobi nejmene ctyr let nevyuzili, bylo dano celkovou vojenskou, ekonomickou a politickou situaci.
Myslim, ze napadeni byvaleho spojence jadernymi zbranemi a pokracovani valky bylo v te dobe proste nemyslitelne. Ale historicky kontext te doby snad nemusim ja fyzik vysvetlovat historikovi Zbynkovi Zemanovi a Janu Culikovi.
Vladimir Wagner
Ústav jaderné fyziky AVCR Rez
momentalne: GANIL Caen
Je pravda, ze Rusove cesky uran pouzili. Pro nadhozene tema to vsak neni podstatne. Podstatne je, ze by se v pripade nutnosti bez neho obesli a vedlo by to jen k pomerne male casove ztrate jejich vyvoje jaderne bomby.
Navic se mi zda, ze cast uranovych zasob Ceske republiky lezela i v zone osvobozene primo Ruskou armadou. Ale to by se chtelo presne podivat.
Muj dopis muzete zverejnit. Budu docela rad, protoze toto tema se mi zda zajimave a mozna to nekoho privede k tomu si precist ten Physics Today nebo jine seriozni prameny (castecne mozno i na internetu). Stranky Physics Today jsou:
prislusne specialni cislo pak:
Bohuzel je tam jen cast obsahu cisla, ale i tak dost zajimaveho.
Pokud mozno, dejte tam i ten pruvodni dopis, ktery jsem Vam psal. Jde mi o to, aby bylo jasne, ze to puvodne nebyla odpoved na Vas dopis a je spise zameren na trochu jine tema.
V prispevku na tema Vami nadhozene bych se asi vic venoval prave treba umisteni ceskych nalezist uranu a podrobneji prubehem ruske prospekce uranu ve valecnych a tesne povalecnych letech na uzemi SSSR.
PS: A nyni slibeny prispevek pouzity v konferenci:
Prave na vyvoji jaderne pumy bych dokumentoval, proc moc neverim na nejake obrovske objevy ukryte kdovijak dlouho v supertajnych laboratorich.
Vyvoj a vyroba jak jaderne, tak termojaderne bomby byly zalozeny na principech, ktere byly objeveny v otevrenem zakladnim vyzkumu a byly volne pristupne. Vsechny tri hlavni bojujici velmoci si moznost takove zbrane uvedomovaly a zacaly na ni pracovat (pripravne faze) priblizne stejnou dobu (pocatek ctyricatych let).
Jak dale vyzkum pokracoval, bylo dano valecnou a ekonomickou situaci v prubehu ctyricatych let. Nemecko zpocatku predpokladalo bleskove ukonceni valky, a tak povazovalo vyvoj takove bomby za prilis zdlouhavy.
Pozdeji pak vsadilo na vyvoj nosicu V1 a V2 a ekonomicky uz proste ani vzhledem k valecne situaci vyvoj bomby nemohlo zvladnout. Do jake miry se tu projevil "sabotazni" pristup nemeckych jadernych fyziku, je otevrena otazka.
Rusko zacalo seriozni prace na bombe v roce 1943. Jeho hlavnim problemem byla obrovska valecna zatez a nedostatek uranu. Existuji nazory, ze prave zname uranove zasoby na hranicich Nemecka a Cech byla hlavnim duvodem usili Ruska osvobodit toto uzemi pred Americany. Uz v obdobi 1944-50 pak vyvinuli Rusove nezmerne usili geologicke prospekci uranu a odhalili tezitelne zasoby 84 000 tun, takze vlastnene zasoby Ruska se mezi lety 1945-55 zvysily z 5 tun na 6800 tun.
Ten, kdo mel nejlepsi podminky pro vyvoj bomby, byli Americane. Navic byli pohaneni varovanim nemeckych fyziku uprchlych z Nemecka, ze se na teto problematice pracuje. A vyvinout tuto zbran se jim take jako prvnim v roce 1945 podarilo.
Protoze vedeli, ze na teto veci pracuji Rusove, bylo jim jasne, ze ji budou drive nebo pozdeji mit take. Necekali ji, prave kvuli znalosti ruskych problemu s uranem, tak brzo. Ale i tak stihli vybudovat sit pro mereni radioaktivity z vybuchu a tak prvni, kdo svetu ohlasil, ze Rusove maji bombu, byl v srpnu 1949 president Truman.
V te dobe uz zacal probihat zavod o vyrobu vodikove pumy, kterou znacne urychlilo to, ze jeden z nejlepsich ruskych agentu na zapade, Klaus Fuchs, predal cast informaci s diskuzi okolo techto projektu ruske rozvedce. Nyni se do znacne miry lisi interpretace nasledku teto udalosti.
Jeden nazor je, ze pomohl zrychlit vyvoj Rusum. Protiargumentem je, ze koncept, ktery Fuchs predal Rusum se ukazal byt chybny a konecna varianta termojaderne bomby byla postavena na konkurencnim principu.
Navic konecna ruska bomba byla postavena na uplne jine vlastni koncepci (autorem byl Sacharov).
Druhy nazor pak tedy rika, ze udalost s Fuchsem urychlila vyvoj v USA, kde diskuze o tom, zda ma vubec smysl termojadernou bombu vyvijet, ustaly a program dostal prvni prioritu. V kazdem pripade vysledkem bylo, ze prvni americky test byl proveden v roce 1952 (Mike test) a rusky hned pote v srpnu 1953.
Obrovske zkraceni americkeho naskoku bylo hlavne dano primo silenym ruskym nasazenim bez ohledu na lidske i materialni obeti pri budovani laboratori a produkci bomby.
Jen pro ilustraci. Prace s plutoniem se provadela temer rucne a osmdesat procent chemiku v Chelyabinsku-40, kteri plutonium separovali, byly zeny (hlavne mlada devcata kratce po ukonceni stredni ci vysoke skoly). Muzi byli v te dobe jeste na frontach, ci uz ve valce padli.
Pokud ma nekdo seriozni zajem o historii vyvoje jaderne pumy, tak v kvetnu 1996 probehla bezprecedentni konference o tomto tematu v Dubne, ktere se ucastnilo na 300 lidi (primych ucastniku a historiku) z obou stran. O teto konferenci vyslo specialni cislo popularne vedeckeho casopisu Physics Today (listopad 1996, cis. 11, roc. 49). Je to velice zajimave cteni a neni k tomu treba temer zadne znalosti fyziky.
Proc jsem se o teto historii tak obsirne rozepsal. Jednim duvodem je, ze to je podle meho zajimave a snad trochu zpestri nasi debatu, ktera uz se zacina tocit v kruhu. Druhym je, ze na tomto priklade je videt, ze pri vyvoji jadernych bomb (stejne jako vetsina dalsich vojenskych vydobytku, ktere vedly ke chvilkove technologicke prevaze jednoho se souperu) bylo pouzito obecne znamych fyzikalnich principu prebranych z otevrenych "basic research" zdroju, tedy veci takrikajic na spadnuti.
Dokumentuje to i casto probirana historka SCI-FI povidka o bombe publikovana kratce pred jejim dokoncenim. Stejne je to i s principy SDI. To, co se pro ne pripravovalo a pripravuje neni nic principialne noveho. Jde jen o to, ze prave vojensky vyzkum da do technologickeho vyuziti techto principu temer vse bez ohledu na cenu.
