Volá si mediální komise Českého parlamentu Puchalského a Kytku z ČT na kobereček?
Původní rozhovor s Pavlem Dostálem poslancem za ČSSD a členem Stálé komise českého parlamentu pro sdělovací prostředky
Jestliže pracovník televize zveřejní, že se ho nějaký politik pokusil vydírat a klást si podmínky ohledně toho, kdo ho má interviewovat nebo kdo mu smí oponovat ve studiu, můžete přece vytvořit nějaké struktury, aby ten pracovník nebyl postižen.
Pavel Dostál: V okamžiku, kdy by to pracovník televize zveřejnil, já to jedině přivítám jako novou informaci o politikovi. Všemožně bych se snažil zařídit a byl bych ochoten v případě postihu takového člověka opravdu politicky intervenovat, ač se to nemá. Případně dát stížnost na Radu, kdyby postupovalo vedení televize proti člověku, který by něco takového zveřejnil. Domnívám se, že taková situace nenastala za Mathého nikdy.
On taky nikdo nic takového z televize tehdy nikdy nezveřejnil.
Pavel Dostál: Domnívám se, že pan Puchalský jako člověk s veřejnoprávní britskou krví by něco takového nikdy neudělal.
Doufejme.
Pavel Dostál: Jsem přesvědčen, že to by se octl na cestě do pekla, kdyby to udělal.
V České televizi došlo ke změnám před šesti týdny. Poklesla sledovanost zpravodajství asi o dvě procenta.
Pavel Dostál: O čtyři.
Podle ČTK to bylo 14,15 procent v březnu 1998 a 13 procent v dubnu 1998.
Já to mám ze statistik, ale to není podstatné. Pokleslo to až na devět procent, také už. Mám to tady v redakci - nevím která společnost to dělala.
Podstatná otázka je - ty změny, to je dlouhodobý proces. Je rozumné, když se bude poslanecká mediální komise do tohoto procesu tak brzo montovat?
Pane Čulíku, jako novinář jistě víte, že musíte brát novinové zprávy s rezervou. Celá ta záležitost příští čtvrtek začne tím, že já vysvětlím panu generálnímu řediteli, že nikdo nikoho nechtěl zvát na kobereček. Že jsme dvanáct poslanců požádali pana Kasala, aby pozval pana ředitele na Radu, abychom se domluvili, kterak vypadá strategie pana Puchalského vůči těmto skutečnostem. Neboť - a to už nikdo neuvedl - se můžeme také domnívat, že se v České televizi mohl vytvořit jistý komplot, se kterým pan Puchalský nutně válčí. A že bychom velice rádi věděli, jaké má potíže, protože změna ředitele se jistě dotkne mnoha lidí, jejich pracovně právních osudů. Tito lidé - je to jen spekulace - jistě nemají v této době zájem na dobrém obrázku České televize.
Zadruhé bychom rádi věděli něco o personální politice. Pouze jako informaci, neboť parlament prostřednictvím Rady vlastně za veřejnoprávní televizi zodpovídá. Jiná média uveřejňují zprávy o takzvaných čistkách. Když jsme se dozvěděli, že odchází pan Klepetko, který podle mého názoru patřil k nejkvalitnějším komentátorům České televize, kterého jsem poznal -
Nad tímto vaším výrokem, který citovala ČTK, jsem se velmi pozastavil. Pan Klepetko možná má seriózní postoj - mimochodem, teď jde do Novy, což trošku možná podrývá tu serióznost. Bylo by také dobré se zeptat, jestli ho Nova nepřetáhla daleko větším platem, než měl v ČT. Podle mého názoru byl pan Klepetko mistrem na zašmodrchávání informací - nebyl velmi dobrý reportér, i když měl dobrý jazykový přednes.
Vy používáte slovo reportér, já říkám slovo komentátor. Pan Klepetko dělal Jednadvacítku, dělal zpravodajství v parlamentu a jeho zpravodajství bylo ve srovnání s ostatními televizemi vždy nejkorektnější, protože na rozdíl od ostatních televizních zpravodajů si všímal věcí podstatných a nesnažil se z toho udělat senzaci, to jest lapat politiky v kuloárech a ptát se jich na blbosti. Velice pečlivě informoval o tom, co se v parlamentu děje.
Problém je, že já ho srovnávám směrem nahoru, s tím, jaký by měl být standard podle mezinárodních měřítek. Jistěže nezkresloval. Nový šéf zpravodajství ČT však dospěl k názoru, že na skutečně průrazného, nezávislého moderátora Jednadvacítky je pan Klepetko příliš jemný. Pan Klepetko ale pokud vím podal tu rezignaci sám.
Podstatné je, že chceme vědět něco o personální politice pana Puchalského. Chceme být pouze informováni. Nemáme jiné pravomoce. Média to prezentovala příliš konfrontačně. Někdy jste vůči médiím bezmocný. Sdělovacími prostředky proskočily zprávy - a na to se chceme zeptat, aby byla věc vyjasněna - že spolupracovníci z Anglie, kteří přišli do České televize, požadovali po panu Puchalském, a ten s tím souhlasil, aby Česká televize jim platila byty. Šlo konkrétně o byt za 30 000 korun. Přinesla to média. Pokud je to pravda, bylo by to nepochopitelné. Pokud je někdo zaměstnán, je jeho povinností, aby si byt hradil.
Pokud se týká pana Klepetka, mám jednu konkrétní otázku. Marně pana Klepetka sháním, abych se ho na to zeptal. Byl jsem informován, že pak Klepetko byl v průběhu konkursu na generálního ředitele osloven jedním členem Rady České televize, tuším panem Františkem Schildbergerem, který za panem Klepetkou přišel a vyzýval ho, aby se přihlásil do konkursu, že mu zajistí tři hlasy. Pan Klepetko mu podle těchto mých informací měl říct: No jo, ale já pak neuspěju a budu vypadat jako člověk, který se pokoušel stát ředitelem, to znamená, že ho nový ředitel vedle sebe bude moci těžko snášet. Načež mu tento člen Rady měl údajně říci, že samozřejmě mu naprosto zaručí, že nic takového nepocítí. Pan Klepetko - opět podle těch informací - měl údajně pocítit, naopak, ve svém působišti, ze strany pana Puchalského jakousi nedůvěru v důsledku toho, že se nakonec do konkursu přihlásil. I na to se pana Puchalského naprosto otevřeně zeptám, abychom mohli pak - protože tam budou novináři - říct, kterak média informují nepravdivě.
Existovaly už dlouho informace, které nebylo možno potvrdit, že totiž politikové, než jdou do studia ČT, si kladou podmínky, kdo je má interviewovat či s kým jsou ochotni vystoupit ve studiu. V pátek dopoledne telefonoval mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka Andrewu Stroehleinovi, americkému spolupracovníkovi Ivana Kytky, který nyní pracuje jako redaktor - dramaturg v ČT a je spolueditorem pořadu Jednadvacítka. Šlo o ztracené dokumenty kontrarozvědky. Mělo se o tom mluvit v pátek večer v Jednadvacítce. Byl objednán pan Jaroslav Bašta. Pan Řepka "nabídl" ČT šéfa Vojenského obranného zpravodajství Jiřího Růžka, avšak jen pod podmínkou, že ve studiu nebude jeho oponentem pan Bašta. Podrobnosti byly zveřejněny, viz toto vydání Britských listů. Víte o těchto skutečnostech?
Vím o těchto skutečnostech, pokud se to týká komerční televize. Vím, že pan Ruml odmítl setkání s panem Zemanem v Nově, vím, že pan Klaus už v dávných dobách veřejnoprávní televize musel být informován, kdo bude s ním sedět v tehdejším pořadu Co týden dal. Mně se stalo osobně, že jsem byl informován o tom, že pan Klaus řekl, že když tam budu já, že tam nepůjde. To se mi doneslo. Samozřejmě, můj názor na to je naprosto jednoznačný. Jako politik si nekladu nikdy žádné podmínky. V životě by mě nenapadlo říkat "Já tam nepůjdu, když". Jsem rozhodnut nejít do Kotle, odmítl bych Gilotinu. Do těchto pořadů bych nešel z důvodů svého osobního vkusu. Žádného politického protivníka se nebojím a jsem ochoten diskutovat s každým, pokud to není u mě záležitost osobní hygieny jako je třeba pan Sládek.
To je vaše individuální odpověď. Neměli by poslanci mediální komise uvažovat o tom - anebo podívat se do jiných zemí - jestli by se neměla vytvořit nějaká zákonná struktura, která by tomuto vydírání alespoň částečně zabraňovala?
Mluvíte s člověkem, který připravuje se skupinou lidí novelizaci celé řady mediálních zákonů. Těžko můžete v zákoně postihnout, že politik si nebude klást podmínky.
Můžete ale, jestliže pracovník televize to zveřejní, můžete vytvořit nějaké struktury, aby ten pracovník nebyl postižen.
V okamžiku, kdy by to pracovník televize zveřejnil, já to jedině přivítám jako novou informaci o politikovi. Všemožně bych se snažil zařídit a byl bych ochoten v případě postihu takového člověka opravdu politicky intervenovat, ač se to nemá. Případně dát stížnost na Radu, kdyby postupovalo vedení televize proti člověku, který by něco takového zveřejnil. Domnívám se, že taková situace nenastala za Mathého nikdy.
On taky nikdo nic takového z televize nikdy nezveřejnil.
Domnívám se, že pan Puchalský jako člověk s veřejnoprávní britskou krví by něco takového nikdy neudělal.
Doufejme.
Jsem přesvědčen, že to by se octl na cestě do pekla, kdyby to udělal.
Nám se stalo to, že poté, co jsme tuto skutečnost zveřejnili, Ivan Kytka vyjádřil názor, že by ta informace měla být stažena z Britských listů.
Když mi dáte přesné informace, že pan Kytka zasáhl, tak já se pana Kytky ve čtvrtek zeptám. Protože mě to zajímá.
Mám dojem, že se nové vedení České televize ocitá pod tlakem.
Koho ale? Politické strany nemohou působit ani přes své rady. Nemluvě o tom, že v naší novelizaci, kterou připravuje sociální demokracie, já navrhuji nový systém volby členů této rady. Aby měly politické strany přes členy Rady minimální politický vliv. Když někdo přijde a řekne mi, že pan Kytka musel dělat kompromisy, tak já ho soukromě navštívím a řeknu mu: Pane redaktore, řekněte mi, jak vám mohu pomoci v této věci? Já se této věci děsím i pokud se týče mé strany. Protože každá politická strana, která se dostane k moci, samozřejmě chce ovládnout média. A to je konec.
Když byl jmenován pan Puchalský, tak se vyskytly určité cynické hlasy, že je to mladíček a že je v kapse Jana Jiráka, že bude Rada ČT pravidelně zasahovat do řízení ČT. Informace, které mám, bohužel - ač jsem tomu ze začátku nevěřil - do určité míry se zdají to naznačovat.
Ale kteří členové té Rady? Mně dnes, tak jak mně voláte vy, volali dva členové Rady, pan spisovatel Erben a mladý režisér Kotík mně volali a říkali mi, "Dostále, ty ses zbláznil, co to děláš?" A já jsem jim to vysvětlil, tak, jak to vysvětluju vám, a oni se uklidnili. Čili, ti stojí za Puchalským. Jen jsem slyšel - ale to jsou zprávy, které nelze ověřit - že pan předseda Rady pana Puchalského jaksi intelektuálně ovládá.
Když jsem se Ivana Kytky před několika týdny ptal na to, proč má vedení ČT pořád tak časté styky s Radou ČT, odpověděl přesvědčivě, že je to velká veřejnoprávní instituce, s obrovským rozpočtem, a že je jen správné, aby parlament měl nad tím demokratickou kontrolu. Ovšem, pokud vím, tak Rada ČT nemá zasahovat do provozu ČT a má hodnotit práci televize zpětně, viďte?
Any, vždycky po půl roce nebo po roce. Ale Rada má jen pravomoce jmenovat nebo odvolat ředitele, anebo s ním diskutovat. V okamžiku, kdy ředitel podlehne Radě, že se bude bát Rady, tak je to opačný extrém jako když Ivo Mathé na tu Radu zvysoka kašlal a byl nekomunikativní.
Už se mediální komise s novým vedením ČT setkala?
S Puchalským byly už dvě schůzky. Protože on učinil dosti nešťastné prohlášení, týkající se pana Kytky - ten tam nepřišel - týkající se kultury ve zpravodajství.
Cynikové by mohli říkat, že se vaší komisi nepodařilo zabránit splynutí Novy a Primy, nezvládli jste Železného, který devastuje svou televizí českou kulturu, kvalitativní podmínky jste nechali zrušit. Nevytvořili jste strukturu, kde by docházelo k automatickému zvyšování koncesionářského poplatku České televize podle inflace, tak jste, jak je to v té zprávě Coopers and Lybrand, připravili Českou televizi o celý jednoroční příjem -
To není cynická otázka. Pláčete dobře, ale na blbým hrobě. Já mám Novu zatrženou. Protože jsem to byl já, který jsem vybojoval udržení reklamy v ČT v nynější podobě. Zadruhé jsem byl v té skupině, která vybojovala zvýšení koncesionářských poplatků. Už to zvýšení koncesionářských poplatků bylo obrovským vítězstvím. Parlament nepřistoupil na náš návrh mediální komise, který mi vypracoval Vlastimil Ježek, generální ředitel Českého rádia, o inflační podmínce, která by automaticky zvyšovala koncesionářské poplatky. Proto se pokusím dát do nového mediálního zákona, aby byl koncesionářský poplatek daní, která bude mít inflační koeficient. Bude-li to daň, neplacení bude daňovým podvodem a bude se to přísně trestat.
Přišel jsem do parlamentu v roce 1996. Když jsem nastoupil do mediální komise, byl jsem velice nemile překvapen tím, jak poslanci umožnili Železnému svými novelami zákona o rozhlasovém a televizním vysílání třeba zničení licenčních podmínek. Umožnili, že nevysílá majitel licence, ale vysílá se prostřednictvím jiných společností. To všechno způsobili poslanci minulého parlamentu a tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, rada pan Korteho. Nikdo už jim nedokáže, zda šlo o korupci. Každopádně z toho pan Železný vytěžil maximum.
Nedovedete si představit, jak je velice těžké s Železným bojovat, jak bude velice těžké novelizovat tyto zákony.
Proč to bude těžké?
Protože každý zákon má politický obsah a rozhoduje o něm sněmovna. A pak Železný dovede zalobovat natolik, že se může stát to, co se stalo. Zaloboval natolik, že parlament mu odmával všechno, jak pan Železný chtěl.
To je neuvěřitelná věc. Je to obrovská odpovědnost mediální komise. Nebudu se vyjadřovat, což by možná nebylo zdvořilé, o inteligenci těch poslanců, kteří to schválili. Protože si podřezávají vlastní větev.
Politik v této zemi jako v každé zemi je závislý na své medializaci. Železný učinil to, co by učinil každý chytrý ředitel. Všechny ty politiky, kteří stáli na mé straně, vyřadil z vysílání. Že se teď postavili proti mně, vzniklo z jednoho prostého důvodu. Já mám své noviny, píšu do Práva, mám jednou týdně milión čtenářů. Mně vyloučení z vysílání televize Nova neubližuje jako jim. Politik bez svého média je politkem neznámým.
Neměli byste alespoň ve vašich novinách tuto věc systematicky kritizovat a sledovat a politikům, které umlčuje televize Nova, poskytovat prostor?
U nás, když někdo umí psát a napíše dobře, tak je otištěn.
